Dnes majetek města Holešov (od 1650 Jan hrabě z Rottalu, cís. tajný rada ve Vídni, poslední majitelé hrabata z Vrbna). Čtyřkřídlá budova se středovým arkádovým dvorem a šestibokými věžemi v rozích. Od 1651 stavba barokní: Ital Filibert Luchese (stavěl cís. hrad ve Vídni), dokončil G.P. Tencalla, z té doby zahrada (po 1650), dále též H. Cavalli, Arkádový dvůr (dvoupatrový) v nádvoří, v severním křídle u průjezdu do zahrady salla terrena s bohatou výzdobou: nástropními malbami a štukovou výzdobouz Ovidiových proměn, Zeus, bohyně, múzy s individulaizovanými rysy tváří (rodové Rottalové?). H. Cavalli z MiIána Nástropní malby: asi Andromeda a Peseus??, a jiné, štuky, asi ze třetí čtvrtiny 17. století, před pol. 18. stol nástěnné malby ve druhém patře východního křídla: Proměny, trojská válka, 1797 nástěnné malby empirové také antické (Vrbnové majitelé 1814-1962). Výzdoba čestný sál: štuky čtyř gigantů, divadelní sál ze druhé pol. 17. století. V 1. patře náboženský námět (po 1674), ve druhém patře nástěnné malby grisailová iluzivní nápodoba štuků sochařské náměty a reliéfy 1797 13 juni John(ann) Switak Pinx(it). Fotky nástropní malby na internetu (holesov.jinak.cz), dále o historii aprůzkumu www.holesov.cz/zamek/barok.php. Salla terena nástropní štuková výzdoba v medailonech malby. Celkem 15 sálů s nástropními malbami téma antická mytologie. and Hrady, zámky, tvrze, 1981; Audyová 2005#, 17-19, 52-75.
Nástropní malba. Vlevo dvě figury - jeden muž (?žena) sedí drží kopí, na zemi leží dvě batolata, druhý muž se k němu naklání, v ruce kopí, lesní roh (?) vpravo rákosí a dva putti jedoucí na psovi ? vlčici ?, za nimi sokl se sochou říčního božtva (Tiber)., Gogela , s.11; Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Scénu je interpretována jako Meleagros a Atalanta, případně Venuše a Adonis (Audyová, s. 61), jedná se však o
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba, ve štukové kartuši. Na oblaku kráčí Minerva, štít, přilba s péry, v ruce meč, který napřahuje k blížící se ženské postavě. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástěnná malba. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy. Jedním z nich je i výjev v krajině s postavou sedícího mladíka shlížejícího se ve vodní hladině., Krsek 1981, 9; Audiová 2005, 73; Togner 2010, 65., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Uprostřed stojí trojice nahých bohyň: Venuše, Juno, Minerva, vpravo Paris se zlatým jablkem v ruce., Audyová 2005#, 52-75, and Togner 2010#, 64
Nástěnná malba v kruhovém štukovém rámu. Figura stojící nahé ženy - Andromeda, ruce připoutané ke skalisku, u jejích noéhou dva putti. Po její pravici v oblacích přilétá Perseus, pod ním se noří z moře drak. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy: Diana v lázni, Únos Ganymeda, Narcis, Galateia a Pygmalion (?)., Audyová 2005#, 73, and Togner 2010#, 65.