Nová Říše, Obrazárna Premonstrátského kláštera původně, vráceno?? Plaketa s podobou Solona. Jeden kus ze série reliéfů z alabastrové masy početná vypodobnění bohů, héroů původně získaná do sbírky opata Jana Nepomuka Pelikána, (seznam uložen St. archiv Brno, fond sbírka rukopisů Františkova muzea, G 11, č. 102): 12.1 Diana, 14.1 mythol.scéna, 50.1 Diogenes, 58.1 Actaeon a Diana v lázni, 60.1 Lais a Demoshenes, 71.1 Amfitrité a Neptun, 1102. Flora. Autor F.X. Würth (1749-1813) medailér, žák Donnera parafrázuje antiku, vytváří i nové ideální typy. Bílý reliéf leží na tónovaném pozadí reflektuje reliéfy wedgewoodských kamenin. Sbírka dnes Muzeum Vysočiny Jihlava. Celkem z produkce Würtha 90 kusů medailí v Muzeu Vysočiny v Jihlavě (původně vyrobil 200 medailí) and Jirka 1991, s. 135
František Antonín Thun III. Kníže z Thun-Hohenstein přesídlil do Jílového po prodeji děčínského sídla v roce 1932. V letech 1928 - 1930 již byl zámek adaptován na hlavní sídlo rodu Thun-Hohenstein. Tehdy zde byl vytvořen romantický park s jezírkem, kašnou a glorietem, který měl Thunům nahradit růžovou zahradu děčínského zámku, odkud byl do jílovského parku přenesen kruhový chrámek, nazývaný Anglický, vybudovaný v době klasicistní úpravy děčínské zahrady. Původně stál v severní zahradě zámku, poblíž skály.
Původně hrad, 1465, přestaven jako renesanční, barokní. V patře sál s bohatpou štukovou výzdobou a freskami, námět příběhy z řecké mythologie, 1680, (stavebgník Gustav Adolf z Varrenbachu (Warensbachu?) 1670 (je tam jeho erb)), práce zadal italským umělcům; dále malby z 1. pol. 16. stol (ptáčci, tabulové stropy, květiny, štuky a fresky z pol. 18. století (asi v kapli?). Prohlídky každou 1. sobotu v měsíci, rekonstrukce.
Strop Velkého sálu, rozety, perlovce, festony, deset velkých obrazů - reliéfy. Další dva stropy vedle sálu a ve věži. Ve druhém poschodí sál mistr Raimund (1588-89), pracoval tam také Georg Widman z Braunschweigu - grotesky, historie, obrazy a štuky. Tabulnice s polosloupy (s vylysem a kladím, figurální motivy poprsí v poddstropních pásech ve věži - patrně jeden z prvních architektonicky sloupy členěných sálových prostorů v renesanci. (shodně Nový sál Rudolfa II. na Hradě)
Palác zelených pokojů návrh asi Maggi, 1587-91, stavitel Giovanni M.Facconi, do 1593, kamenické práce Antonio Cometta (1591 - okna, ostění dveří, tři vlašské krby). Místnosti: císařský pokoj, 1590, Giovanni Battista Facconi 1594, and Krčálová 1986#, s. 56.