Původně hrad, 1465, přestaven jako renesanční, barokní. V patře sál s bohatpou štukovou výzdobou a freskami, námět příběhy z řecké mythologie, 1680, (stavebgník Gustav Adolf z Varrenbachu (Warensbachu?) 1670 (je tam jeho erb)), práce zadal italským umělcům; dále malby z 1. pol. 16. stol (ptáčci, tabulové stropy, květiny, štuky a fresky z pol. 18. století (asi v kapli?). Prohlídky každou 1. sobotu v měsíci, rekonstrukce.
Rozsáhlá fresková výzdoba: západní křídlo v 1. patře Velký sál - Múzy a Alegorie: Láska, Moudrost, Síla, Merkur, Historie (drží cedulku s datem 1730), Atlanti od Filipa Kristiána Benthuma. V přijímacím sále? - Čtaři ctnosti a Čtyři roční doby- Láska (dívka s hořícím srdcem), Síla (dívka v modrých šatech), Fortuna (Śtěstěna), Jaro (dívka s papouškem. Výjevy z řeckých bájí Zeus na labuti, Zeus a Evropa, Poseidón, Chronos, Ikarův pád, 1730. V knihovně (dnes muzeum) alegorie Zeus a Pallas Athéna, asi od Filipa Bonschlügela z Mnichova, 1725-1730, patrně Historie. Západní křídlo fasáda: malba sluneční hodiny s postavou asi Chronos. and UmPamČ 2, s. 348; Hrady, zámky a tvrze, ZČ