Na obou stranách portálu niky se sádrovými sochami žen (Victoria), jsou prostovlasé a bosé, v jednoduchém oděvu. Jakoby přicházely (oděv přilepený na tělo, vzdutá draperie), obě mají ruce před sebou, takže se lze domnívat, že v nich držely dnes ztracené atributy, levou ruku mají pozdviženou (držely v ní věnce?) a pravou ruku spuštěnou. Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Postavy bezesporu zobrazovaly bohyně, na což ukazuje jednoduchý oděv, rozevláté vlasy, bosé nohy. Sochy lze rekonstruovat jako Victorie s palmovou ratolestí ve spuštěné pravé ruce a s věncem v pozdvižené levici, v tradici antických řeckých soch bohyně vítězsví mají rozevlátou draperii a jednu nohu předkročenou, jakoby právě přilétaly z nebes, jejichž řada začíná Paióniovou Níké z Olympie z doby kolem reoku 420 př. Kr.. Victorie po stranách vchodu do Nového stavení lze chápat jako bohyně vítězství Adama II. z Hradce, což měly patrně naznačovat portréty objednavatele a jeho manželky umístěné nad Victoriemi. Na vyobrazení z roku 1885 (Sedláček 1885, s. 28) se zdá, že sochy byly dochovány v horším stavu, než jak by se mohlo zdát z dnešní situace. Domněnka, že sochy byly doplněny až v 17. století (Novák 1901, 70), není pravděpodobná, neboť kamenný portál byl od počátku vybaven nikami pro sochy a Victorie jsou významově propojeny s portrétními hlavami nad nimi a s aliančním znakem v archivoltě.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Nad okny ve 3. podlaží figurální reliéf. Figury nahé, v antickém oblečení, s různými atributy - zleva stojící muž, opírá se o křeslo, v němž sedí žena, druhý muž jí nalévá nápoj z amfory, za ním panter kráčející směrem k dvojici postav, žena a muž, který patrně v levé ruce drží helmu, vedle něho patrně dvě ženy, sedící na lehátku, jedna hraje na dvojitou píšťalu, druhá drží lyru, dále dvě tančící ženské postavy, držící feston, dále dvě ženy na lehátku, jedna z nich drží na klíně dítě, k dítěti přistupuje muž s vinným hroznem v ruce. Reliéf je silně poškozený, některé partie jsou špatně čitelné. and Ráday 1998, s. 311, obr. 279.
V přízemíních arkádách nárožní budovy (dříve "Fövarosi Önkormányzat Posta Bank") výklenky se dvěmi stojícími plastikami, které byly původně v Dianiných lázních v Budapešti. V roce 1991 je restauroval maďarský sochař Béla S. Hegyi a provedl podle Huberových soch kopie, které byly osazeny v roce 1993. Socha Minervy ve zbroji, pravá noha nakročená, levá ruka se opírá o štít, pravá o kopí (dnes chybí), pod draperí má pancíř, na hlavě helmici. Ve druhém výklenku nahý mladý muž, přes levé rameno má přehozenou draperii, hraje na lyru, kterou drží v levé ruce (Apollón). and Budapesti köztéri 1998, s. 39, č. 87, 88; http://www.shb.hu/en/shb_studio/restauralas_apollo_01.html. (21.06.2006)
V přízemíních arkádách nárožní budovy (dříve "Fövarosi Önkormányzat Posta Bank") výklenky se dvěmi stojícími plastikami, které byly původně v Dianiných lázních v Budapešti. V roce 1991 je restauroval maďarský sochař Béla S. Hegyi a provedl podle Huberových soch kopie, které byly osazeny v roce 1993. Socha Minervy ve zbroji, pravá noha nakročená, levá ruka se opírá o štít, pravá o kopí (dnes chybí), pod draperí má pancíř, na hlavě helmici. Ve druhém výklenku nahý mladý muž, přes levé rameno má přehozenou draperii, hraje na lyru, kterou drží v levé ruce (Apollón). and Budapesti köztéri 1998, s. 39, č. 87, 88; http://www.shb.hu/en/shb_studio/restauralas_apollo_01.html. (21.06.2006)
Šestipodlažní nárožní budova úřadu, dříve Kreditní banka, dnes Ministerstvo financí. Eklektická stavba s řecko-římskými dekorativními prvky, s bohatě sochařsky zdobenou fasádou. Nad vchodem pod římsou nesou dva géniové svatoštěpánskou korunu se znakem Uherského království, pod nimi putti a dvě mužské alegorické postavy - Obchod v podobě Merkura (Kereskedelem) a Průmysl (Ipar). Na nárožní fasádě směřující do Nádor tér jsou opět putti a dvě ženské postavy - alegorie Zemědělství (kosa a obilné klasy, Mezögazdaság) a Vinařství (vinné hrozny a džbán, Bortermelés); dále nad vchodem směřujícím do náměstí alegorie Ctnosti (žena s kolem) a Svornosti (žena se opírá o fasces), alegorie Mateřství (žena s dětmi), opět alegorie Obchodu -Spořivosti (Merkur s úlem a modelem budovy) a alegorie Plodnosti (žena s dětmi); alegorie Krásy (Venuše) a alegorie Vědy (Athéna, štít, kopí, sova). and Medvey 1939, s. 44; Demski 1999, s. 255; Gerle 1994, s. 51.
Šestipodlažní nárožní budova úřadu, dříve Kreditní banka, dnes Ministerstvo financí. Eklektická stavba s řecko-římskými dekorativními prvky, s bohatě sochařsky zdobenou fasádou. Nad vchodem pod římsou nesou dva géniové svatoštěpánskou korunu se znakem Uherského království, pod nimi putti a dvě mužské alegorické postavy - Obchod v podobě Merkura (Kereskedelem) a Průmysl (Ipar). Na nárožní fasádě směřující do Nádor tér jsou opět putti a dvě ženské postavy - alegorie Zemědělství (kosa a obilné klasy, Mezögazdaság) a Vinařství (vinné hrozny a džbán, Bortermelés); dále nad vchodem směřujícím do náměstí alegorie Ctnosti (žena s kolem) a Svornosti (žena se opírá o fasces), alegorie Mateřství (žena s dětmi), opět alegorie Obchodu -Spořivosti (Merkur s úlem a modelem budovy) a alegorie Plodnosti (žena s dětmi); alegorie Krásy (Venuše) a alegorie Vědy (Athéna, štít, kopí, sova). and Medvey 1939, s. 44; Demski 1999, s. 255; Gerle 1994, s. 51.
Dvoupatrová stavba, čtyřkřídlá, obklopená vyzděným vodním příkopem. Vznikla přestavbou starší stavby, z níž byla zachována věž začleněná asymetricky do východního křídla (v 19. století horní část zbořena). Na východní straně dva nárožní rizality. Na fasádě sgrafito (velmi poničené): rustika, kvádrování, vlysy s akantovými motivy. Stavba byla s výjimkou asymetricky umístěné věže (převzaté ze starší stavby) organizována podél podélné osy, která prochází oběma bránami., Šamánková 1961#, 29-30., and První vila s rohovými rizality v českých zemích odvozená od italského kastelu. Současně je to však jedna z vůbec prvních evropských vil, na nichž pozorujeme razantní dekonstrukci tohoto schématu. Čtvercový půdorys byl nahrazen obdélníkem a stavba je organizována podél hlavní osy, podobně jako vila jiného Ferdinandova dvořana, biskupa Gabriela ze Salamanky, ve Spittalu (po 1533). Dvůr má na čelní a zadní straně jenom tři arkády zatímco boční strany má arkády čtyři, tyto proporce byly podobně jako ve Spittalu ještě více protaženy tím, že čelní a zadní arkády jsou v přízemní části zdvojené. Asymetrie je navíc zdůrazněna tím, že nárožní rizality jsou pouze na hlavním průčelí a zadní část stavby nejen, že nemá rohové rizality, ale navíc je o jedno patro nižší. Absence arkád v čele dvora a na jeho zadní straně podélnou orientaci poněkud brzdí, ale vystupující střední část zadního traktu ji opět zdůrazňuje. Hlavním principem stavby je tedy pro manýristickou architekturu typický ostrý kontrast. Naplno se projevuje ve dvoře, kde jsou nad robustními pilířovými arkádami s představenými polosloupy nastaveny subtilní sloupové arkády.
Na dvoře jsou na všech čtyřech stranách pilířové arkády s představenými toskánskými polosloupy. Sloupy jsou na soklech, nad nimi je zalamované kladí s dvoudílným architrávem, místo obvyklých metop a triglyfů je v horní části kladí prázdný vlys. V patře jsou na jižní a severní strany arkády sloupové, sloupy jsou pojaté stejně jako polosloupy v přízemí. Lodžie v patře byla zdobena sgrafity a klenby byly malované (Podlaha 1912, 36: pták s hadem v zobáku, ovocné skupiny aj.)., Frejková 1941#., and Jedna z prvních vil s arkádovým dvorem a první doklad pilířových arkád s představenými sloupy v českých zemích. Pilířové arkády jsou antikizující prvek, jenž se právě tehdy prosadil v italské architektuře. První pilířové arkády s představenými polosloupy jsou známé z fasády Tabularia v Římě (kolem 80 př.Kr.), nejslavnějším antickým vzorem pilířových arkád bylo Koloseum v Římě a v italské renesanci je poprvé najdeme na dvoře paláce Farnese v Římě (Antonio da Sangallo ml., 1514-1546).
Hlavní sál vily byl umístěn v patře, uprostřed východního křídla, tedy nad hlavním vchodem. Na severní straně byl velký krb s iónskými pilastry po stranách, před které byly představeny postavy v podobě hermovek, nalevo vousatý muž, nalevo žena s amuletem na krku. Obě postavy mají pod břichem lupen. Krbovou římsu tvoří dórské kladí s figurálními metopami, po stranách jsou svázané štíty a věnce, uprostřed je štít. Nad římsou je umístěna báň s výrazným esovitým prohnutím. reprezentativní charakter měl rovněž krb v kuchyni, která byla umístěna v přízemí, v jihozápadním rohu. Nad ohništěm byl ohromný krb, na jehož čelní straně byly dvě štukové kartuše se štíty, nad nimi nápisová destička s letopočtem 1552., Podlaha 1912#., and První hermovka, atlant a karyatida v umění českých zemí. Nástavec nad krbovou římsou má velmi neobvyklý tvar, který lze chápat jako variaci na tvar střechy pražského Belvedéru s dvojitým esovitým prohnutím, který Ferdinand schválil na přelomu let 1556 a 1557. Hovoří pro to i skutečnost, že horní patro Belvedéru bylo v dórském stylu, stejně jako kladí kaceřovského krbu. Esovitě prohnutá báň nad krbem není inspirována Itálií, ale je typickým rysem severské renesance, kde se podobné střechy objevují okolo poloviny 16. století.