Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.
Mědirytina (33?8 x 21 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím) s nápisem na podstavci: AENEAS ANCHISA FILIUS, napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici, nápis na podstavci: AUGUSTUS DIVI FILIUS. Nad titulem medailon s Vergiliem (vavřínový věnec). Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 93., and Titulní list a mapa podle návrhu Hanse von Aachen v sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické a Aeneis. Kniha vyšla v Augšpurku u Johanna Pretoria (tiskař Domenicus Custos). Custos Aachenův návrh doplnil o portrét básníka v medailonu nahoře a mapu Augšpurku dole. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia. Mapa viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, mapa. Editorem díla byl Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus z Mostu (odtud přízvisko). Jeho edice Vergilia je považována za vyvrcholení renesančního vergiliovského bádání, je opatřeno bohatým poznámkovým materiálem a prozaickým převyprávěním Aeneidy. Pontanus napsal také ve své době nejobšírnější dílo o poetice (Pontanus 1600), o němž se předpokládá, že ovlivnilo Aachenovy názory na umění. Na vazbu mezi Aachenem a Pontanem ukazuje skutečnost, že Pontanovo dílo bylo jedinou knihou, na níž Aachen spolupracoval. Aachenova kresba k titulnímu listu se dochovala (srov. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice).
Mapa Středozemního moře s nápisem AENEAE NAVIGATIO (mezi stranami 612-613). Vlevo dole zkrácený citát z Aeneidy (1, 378-385), na mapě rozmístěny u jednotlivých lokalit příslušné citáty. Vpravo nahoře tabulka nadepsaná ORIGINIS ROM. MONUMENTA EX NUMMIS. V horní řadě (zprava): AE Sest. Traianus, c. 104, rev. ležící Dacia, zprava k ní přistupuje a zdvihá ji Tiber s rákosem v ruce, narážka na dácké tažení; As Antoninus Pius, 147, rev. bílá prasnice (sus alba) pod stromem (znamení, podle kterého měl Aineiás najít místo pro založení Alby Longy, Verg. 3, 389-393); AE As Antoninus Pius, 140/144 rev. Mars slétá dolů, kde leží Rhea Silvia (Liv. 1, 4). Uprostřed: AE Sextans, 217-215 př. Kr., av. Lupa Romana s Romulem a Remem, rev. orel s nápisem Roma (aquila Romana). Nalevo dole, pod sebou: AR Den. Sextus Pompeius 137 př. Kr., av. Roma, rev. Ruminský fík (Ficus Ruminalis), pod ním Lupa Romana s dvojčaty, nalevo pastevec Faustulus (Verg. Aen. 03, 389-393). Napravo dole, pod sebou: AR Den. Iulius Caesar, 47-46 př. Kr., av. hlava Venuše, rev, Aineiás s Palladiem a Anchísem (Verg. Aen. 02, 707-720). Dole, vedle sebe: AR Den., 115-114 př. Kr., av. Roma (hlava), rev. Roma s oštěpem mezi dvěma ptáky, před ní Lupa Romana s dvojčaty., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., and Titulní list (viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, frontispice) a mapa podle návrhu Hanse von Aachen ve výboru z Vergiliova díla (Vergilius 1599), který pořídil Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus (pocházel z Mostu, odtud přízvisko) a vydal v Augsburku u Johanna Pretoria roku 1599 (tiskař Domenicus Custos). Kresba k titulnímu listu: Göttingen, Kunstsammlung der Georg-August-Universität inv. 10/22. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia.
Tzv. Dům Granovských (Herain, Šamánková) , dochován letopočet na jednom z portálů (1560), vybudován pro bývalého výběrčího cla Jakuba ml. Granovského z Granova. Ferdinand I. mu dům daroval 1558. Na fasádě chiaroscurová malba, biblické, mythologické a alegorické náměty. Podle vlašských předloh (arkádová loggie v patře, tam též malby) and Poche, Preiss 1973#, s. 28, obr. 12.