Kresba Thesea, Ariadna vychází z Labyrintu - návrh pro Universitní thesi "Ariadnae suae Logica Pragensis", podle Škrétova návrhu ji vyryl S. Weishun 1645 and MŚ, Rudolf II. a Praha, 397, V/255
Figurální scéna v labyrintu, vpravo muž v antické zbroji (meč, přilba), drží nit (Theseus), kráčí vpravo, otáčí se na ležícího Minotaura. Ve stěně labyrintu obrazy: jezdecká bitva, postavy před vladařem sedícím na trůně pod baldachýnem. Nad scénou putti s trubkami, dole v rozích putti (vlevo s orlicí, vpravo s erbem)., Neumann 1974#, 229-230, č. k. 170, obr. 196., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5, and Návrh na universitní thesi Matyáše Wernera (David Zikmund Senst), Conclusiones ex universa philosophia. Na definitivní rytině: nápis "Ariadnae suae Logica Pragensis," Theseus (Werner) v antické zbroji u zabitého Minotaura, P. Maria mu z nebes podává nit, aby jej vyvedla z labyrintu filosofie (Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5 B).
Kresba: nahá Venuše (plášť omotaný okolo obou paží, cíp zakrývá klín, náramek na noze) a Amor (luk a toulec) stojí na břehu moře, na hladině vůz s Neptunem (trojzubec)., Kaufmann 1988#, 20.10., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby, další je v Budapešti, Szépmüvészeti Múzeum inv. n. 58.212) ) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Kvaš a akvarel na papíře (13, 7 x 17, 6 cm): pod stanem sedí na posteli Venuše a Vulkán (kladivo přes rameno), oba jsou polonazí. před nimi dva Amorové s luky, další Amor na posteli. V pozadí krajina s městem., Kaufmann 1988#, 11.5., and Hoffman se v roce 1585 přestěhoval do Prahy, kde se byl císařským dvorním malířem, v Praze zemřel v roce 1592. Kopie podle Hoffmanna, který se ve figurální scéně inspiroval rytinou (G. Ghisi).
Kresba: nalevo stojí polonahá žena a ukazuje nahoru. Dívá se dolů a podává ruku před ní klečící oblečené žena, která se dívá na ještěrku na zemi v popředí. Mezi ženami v pozadí zapálená pochodeň. Na oblaku nad ženami sedí oblečená Minerva (přilba, kopí), dívá se dolů, na ukazováku zdvižené ruky nějaký předmět. Vedle Minervy putto opřený o štít. Výjev je zasazen do krajinného rámce, Kaufmann 1988#, 7.30., and Gasser byl Heintzův žák, podle nápisu se jedná o kresbu podle nedochovaného Heintzova obrazu.
Věžní hodiny zasazeny do obdélného rámu s malovanou figurální výzdobou. Ciferník je zasazen do koruny stromu, pod ním vlevo postava sedícího boha Času, křídla, hůl s hadem, přesýpací hodiny, vpravo sedí Parka s přeslicí a vřetenem - přede nit života. Nad figurami Boží oko. and Poche 1977#, 63-66.
Měšťanský dům s renesančním obloukovým portálem z červeného mramoru s latinským nápisem., Poche 1977#, 63-64., and Dům dal postavit roku 1612 Jindřich Čížek z Jenštejna, městský patricij a berounský císařský rychtář.
Budova obchodní akademie, na průčelí nad okny prvního patra čtyři reliéfy s alegorickými výjevy. Zleva: Průmysl - klečící nahý muž, drží oběma rukama ozubené kolo, před ním na zemi kladiva, továrna s kouřícími komíny. Obchod - sedící nahý muž (Merkur), na hlavě okřídlená čapka, v pravici kaduceus, v levé ruce vavřínový věnec. Před Merkurem loď, balík, kotva a soudek. Zemědělství - postava nahého sedícího muže, v klíně drží obilné klasy a srp, u nohou pluh, v dálce pohled na pole. Doprava - postava sedícího nahého muže, na hlavě má motoristickou čapku s brýlemi, v obou rukách drží model auta. U nohou postavy okřídlené kolo, v dálce krajina, silnice s patníky a architektura., Poche 1977#, 63-66., and http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/ (16. 1. 2013)
Na průčelí budovy, na sloupcích podél vstupního portálu, dvě figury v nadživotní velikosti. Dřepící postava nahé ženy a nahého muže, čelem směrem ke vchodu, přidržují balkon nad portálem. Obě figury mají kolem beder drapérii, na nohách staročeské krpce. and Hojka, E., Městská radnice v Královském městě Berouně, Beroun 1903, s. 10.