Nástropní malba ve štukové kartuši. Adonis, na ramenou plášť, v pravici drží kopí a lovecký roh na červené stuze, u jeho pravé nohy pes, u levé Amor. Vpravo sedí Venuše, která se snaží zadržet odcházejícího Adonida. Nad Venuší putto a párek holubic., Audyová 2005, 55-56., and Budova byla dokončena kolem r. 1660. Fresková dekorace stropu (31 výjevů) byla později (po r. 1717) přemalována bez respektu k původnímu ideovému záměru výzdoby.
Pískovcové sochy čtyř ročních dob: na severní straně sedí polonahá Venuše s Amorem (Jaro), na severním pilíři brány stojí Léto (koruna z květin) s kozlem, na jižním pilíři brány stojí Bakchus/ Podzim (koruna z vinné révy, kterou má také omotanou okolo těla), na jihu sedí Zima., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Brána je na konci zahrady, v ose zámku, sochy jsou obrácené směrem k zámku.
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Venuše s Amorem, Herkules bojující se lvem, Clythie, Mars, Jupiter s orlem, Minerva se štítem s hlavou Gorgóny, Juno s pávem, Ceres, Aurora, Saturn, Fóra, Apollón., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: stojící postava nahé ženy, kolem těla drapérie, u nohou stojí nahé dítě, drží luk a šíp - Venuše s Amorem., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Bronzová socha: Merkur (ořídlená čapka, boty, caduceus, nahý) ukazuje levou rukou vzhůru, kam se chystá vzlétnout, u jeho nohnohy stojí Amor a stahuje ho dolů za caduceus. and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, kde se píše o tom, jak Venuše vyslala Merkura, aby nechal hledat Psýché, která se před ním skrývala. Současně se jedná o alegorii spirituality nadřazené tělesným rozkoším. Obdobné téma Vris pojednal už kolem roku 1596 (Augsburg, Vries, Amor se snaží zadržet Merkura).
Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=74 13.1.2013). and Apoteóza básnického umění: citace z databáze: „Apoteóza básnického umění“. Opona ( 8,70 m x 10,80 m) je alegorickým obrazem divadelního umění, kde význam alegorie je akcentován postavami devíti Múz, komponovaných v prvním plánu v podobách krásných žen. V levé části obrazu sedí mladý muž, kterého obklopují tři Múzy: je básník, jenž od Múz „dostává“ inspiraci pro dojímavou milostnou scénu, která se „odehrává“ uprostřed obrazu (tři mladí muži jsou na námluvách u třech dívek). Za básníkem stojí personifikovaná Múza Thaleia (patronka komedie), která gestem přímo mladého umělce „navádí k inspiraci“; za zády básníka sedí, s rukou opřenou o píšťaly dud, Euterpé (Múza hudby); s tamburínou v ruce, v průsvitné říze stojí zády k nám Tepsichoré (patronka tance). Tyto tři múzy tedy bezprostředně inspirují básníka. Ostatní Múzy – jak jsou situovány dále od postavy umělce, tak symbolicky klesá inspirativní vliv na básnickou (divadelní) tvorbu. Ležící mladá dívka s amoretem představuje Erató (patronku milostné poezie). Čelně stojící žena s dýkou v levé ruce je Melpomené (ochránkyně tragédie), napravo od ní sedí plavovlasá Polyhymnia (patronka hymnických zpěvů). Nejvíce v pozadí (a nejhůře viditelná) je bočně stojící Kleió (patronka dějepisectví), z velké části ji kryje postava patronky eposu – Múza Kallioppé, vyobrazená v kostýmu Amazonky. Na nejzasším postě vpravo pak sedí nejvíce „vědecká“ Múza Úraniá (hvězdářství). Vzorem byla opona vídeňského městského divadla z roku 1871 od Hanse Makarta. Valenta, J., (ed.), Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 38 - 39.
Kresba (21, 3 x 17, 2 cm): nahý Herkules (lví kůže, kyj) s jablky Hesperidek v ruce za zády. Před Herkulem nahá Venuše s Amorem, nad Venuší déšť peněz, nad Herkulem Juno (koruna, žezlo) na trůnu, nohu má položenou na globu, vedle bohyně páv., Prag um 1600#, č. 261 s. 389-390., and Déšť peněz za Venuší je odkaz na Danaé a Jupiterovy zálety, rozhodování Herkulovo se tedy týká rozkoší a manželské věrnosti reprezentované Juno. Postoj Herkula s rukou s jablkem za zády je ohlasem antické sochy známé jako Hercules Farnese.