Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Rytina: Rudolf II. v císařském oděvu (koruna, jablko, žezlo, řád zlatého rouna, zář okolo hlavy) jede na voze taženém dvěma orly a lvem na nebesa. Na oblacích na něj čekají olympská božstva, v popředí nalevo Herkules (lví kůže, kyj) uprostřed Diana (měsíční srpek, luk), napravo Jupiter (blesky, orel). Za Jupiterem je Juno (koruna), nalevo je Saturn (kosa) a Neptun (trojzubec). Dole vlevo je pohled na Prahu (Pražský hrad a Malá Strana)., Prag um 1600#, II, č. 679 s. 200., and Rudolf II. je zobrazen se září okolo hlavy, která jej ztotožňuje s Apollónem. Pod výjevem je báseň dvorního básníka Wackera von Wackenfels, která výjev vysvětluje: smrt Rudolfa II. ohlásilo úmrtí dvou orlů a lva v císařském zvěřinci, zvířata jsou nejen znaky císařství (dva orli) a českého království (lev), ale lev je také znak Herkula a orel Jupitera. S Herkulem se habsburští císaři identifikovali již od Maxmiliána II. a v Praze se tato sebestylizace projevila v monumentální formě poprvé v sochařské výzdobě Belvedéru Ferdinanda I. (1537-1550), kde jsou herkulovské výjevy na čestných místech na nárožích stavby. Na augustovském reliéfu se zobrazením apoteózy, který byl od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze, nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly. Vedle Caesarova spřežení jsou postavy, které vzrušeně gestikulují - propojení lidského a nadpozemského světa najdeme také na rytině s apoteózou Rudolfa II, kde také realisticky zobrazená veduta Prahy kontrastuje s olymskými božstvy na oblacích nahoře. Grafika existuje ve třech exemlářích, na dvou je vpravo dole monogram IMW (nebo IMWF), na výtisku v Coburgu je místo něj nápis "Thobias Bidenhartter scalps et excutit in Winn" (cf. Irmscher 1999, s. 136 pozn. 233).