Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na zásuvce: Herkules., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na zásuvce: Héraklés a Kerberos., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Pískovcová socha na soklu: nahá mužská postava s vousy, pravá ruka za zády (originál sochy v ní drží jablka Hesperidek), levou rukou se opírá o kyj opřený na kameni, s přehozenou lví kůží., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík sochu vytvořil podle Herkula Farnese, kterého mohl znát z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 59, zrcadlově převráceno), odkud také mohl převzít název. Mohl však sochu znát i z celé řady jiných grafik, protože v 17. století to bylo jedno z nejslavnějích antických děl. Hercules Farnese byl objeven v Caracallových lázních v Římě a v následujícím roce, 1546, byl vystaven v římském palazzo Farnese, kde zůstal do roku 1787. Od roku 1792 je jedním z nejslavnějších děl neapolského musea. Jak ukazuje například legenda k Perrierově rytině, socha byla v 17. století správně chápána jako zobrazení hrdiny odpočívajícího po slavných činech. V ruce schované za zády totiž drží jablka Hesperidek, což byl jeho předposlední, jedenáctý, úkol. V Knihovně připisované Apollodórovi (2, 113-114) je Herkulův slavný čin umístěn na sever, a proto není vyloučeno, že socha Herkula byla právě proto umístěna na severní stranu kolonády.
Nástěnná malba: nad hlavním vchodem do rotundy je zobrazena krajině s Herkulem a Nessem. Na břehu řeky Herkules střílí z luku na kentaura Nessa unášejícího Déianeiru. Ve vodě u břehu dva vousatí Tritóni, v oblacích dovádějící putti., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Ikonografické schéma Tencalla převzal z rytiny Johanna Wilhelma Baura (Baur 1641), nebo podle některé z jejích pozdějších kopií. Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Nástropní freska ve štukovém rámu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 53-61., and Oslava obou biskupů, stavebníka zámku a objednavatele fresky, ale též Věd a Umění pod záštitou Světla a obou biskupů. alegorické postavy -Spravedlnost Hojnost- a konkrétní historie. Personifikace Hojnosti a Času.
Plastika na pilíři zdi kolem čestného dvora. and Zámek stojí v Dolním Slezsku, blízko česko-polských hranic, nad broumovskem. Na hlavním průčelí bohatá sochařská výzdoba. Kolem čestného dvora řada soch antických božstev na pilířích (Apollón, Herkules a Antaios, únosy - Proserpína, Oreithie, Nymfa). Sochy též na tzv. terase bohyně Flóry. Před bránou do parku dvě sfingy.
1720-1733 M. Kaňka, klasicistní úpravy 1783, 1811, Sochy v parku, Medúza, Perseus (1725, M.B.Braunm, kopie), Herkules 1725 M.B.Braun. Klasicistní sochy Flora, Pomona (V. Levý), vodní božstva, Merkur- od Františka Xavera Josefa Lina. Fresky Jos. Navrátil. Údajně další sochařská výzdoba V. Levý. Salla terrena nástěnné malby J. Navrátil -Vlasta.
Pískovcová socha na podstavci, postava nahého vousatého muže, stojí u pařezu, v pravé ruce kyj, kolem těla lví kůže, její hlava spočívá na pařezu: Herkules. and Kopie Braunovy sochy.