Monumentální nástropní freska. Ve čtyřech scénách podél stropu sálu je znázorněno období starozákonní (kratší strana nad vchodem do sálu), doba mytologická (levá delší strana sálu), starořecká od Alexandra Velikého, antických filosofů a učenců (levá delší strana sálu, pokračuje na pravé delší straně sálu), období počátků křesťanství (kratší strana proti vchodu do sálu) až do současnosti - tedy doby založení filosofického sálu v klášteře - triumf Moudrosti (střední část pravé delší strany sálu). Uprostřed na stropě Božská Moudrost, která je obklopena Ctnostmi, s Géniem náboženství svrhujícím Neřesti. and Knihovní sál sahá přes dvě patra budovy, byl zbudován v letech 1783-1785, k jeho zařízení bylo druhotně použito vybavení knihovny ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Alegorické výjevy ve všech čtyřech rozích klenutého stropu sálu znázorňují vliv filosofie, vědy a náboženství na vývoj lidstva, přičemž nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Ve výzdobě je řada námětů odvozených z antické mytologie, historie i umění.
Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev v přístavu na břehu moře. V dálce průhled na hladinus kotvící lodí, vlevo v popředí žena sedící na trůně nad schodiště. Pod trůnem putto s knihou, žena drží v pravé ruce žezlo s Božím okem, ve vlasech má diadém. Před trůnem dvě mužské postavy s knihou.
Nástěnná malba ve štukové kartuši. Figurální scéna v krajině na pozadí strom se zavěšenou drapérií. Na zemi leží žena, v pravé ruce drží žezlo se zářícím Božím okem, na zemi knihy. Nad ní stojí muž, na klobouku má liščí ocas, chystá se ležící ženu udeřit klackem. Kolem skupina mužských postav v kostýmech komedie del´arte a maskách.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, dole v popředí tři nahé ženy, neřesti- žena s hadími vlasy - Závist (Nevědomost), s oslíma ušima - Hloupost (Bezbožnost?), žena tápajícíc se zavázanýma očima a modlou v podobě satyra, kterou drží v drapérii - ? ( ). Kolem žen poletují netopýři. Nad nimi v oblacích dvě ženské figury. Žena s křížem a kadidelnicí, žena s okřídlenou přilbou na hlavě, drží knihu a olejovou lampičku, o pravé rameno opřeno kopí, u nohou štít s gorgoneonem. and Samek 2003#, 105-106, 137.
Olejomalba na mědi (23 x 17 cm): uprostřed sedí Roma nebo Svatá říše římská (přilba, brnění, kopí, plášť) v ruce drží sošku bohyně vítězství. Nalevo sedí nahá Venuše objímající se s nahým Bakchem (číše), u Venušiných nohou Amor, u jehož nohou luk a toulec. Napravo sedí Blahobyt (polonahá, věnec z obilí na hlavě), v rukou roh hojnosti a snop se srpem. Dole je personifikace řeky s nádobou s vytékající vodou, vedle níž je medvěd (Sáva ?). Nahoře je napravo Moudrost (přilba, štít, kopí) a žena s odhaleným ňadrem vzhlížející vzhůru. Nahoře se vznáší Fama se dvěma troubami. Výjev je zasazen do přímořské krajiny. and Kaufmann 1988#, 20.54
Olej na plátně (163 x 117 cm): Moudrost s rysy Minervy (stylizovaná antická zbroj, přilba) má odhalená ňadra, v pravé ruce drží kopí a v levé provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž) ležící bezvládně pod její levou nohou. Moudrost se dívá na puto nalevo, který jí klade na hlavu vavřínový věnec. Napravo slétá putto s palmovou ratolestí. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, no. I/84, and Výjev měl patrně politický podtext, oslava císaře Rudolfa II. a jeho vítězství nad Turky. K popularitě obrazu výrazne přispěla rytina z let 1598-1600 (Praha, NG, Sadeler, Triumf Moudrosti).