Nárožní čtyřpodlažní novorenesanční budova. Rohová fasáda a fasáda do Párisi utca je zdobená figurami (J. Gastell, Bécs). Nad portálem hlavního vchodu jsou dvě ženské okřídlené postavy, obě nad vchodem drží feston, jedna drží v levé ruce palmový list, druhá v pravici dubovou snítku. Nad portálem do boční Párisi utca jsou podobně zobrazeni putti nad okny v přízemí. V prvním patře tuto fasádu zdobí dvě sousoší a dvě alegorické postavy. Vlevo stojící žena, která drží telegrafní sloup, vedle ní z obou stran dva chlapci se svitky - alegorie telegrafu. Druhá plastika představuje alegorii obchodu - ženská postava s atributy Merkura (okřílený klobouk, kaduceus, měšec, za ní na zemi balík), třetí plastika představuje alegorii průmyslu - postava ženy, v levé ruce drží ozubené kolo, v pravé kladivo. Poslední sousoší je alegorií Dálkového obchodu - stojící žena, před ní globus na podstavci, po pravé i levé straně chlapci s balíky. Maďarské prameny nejsou v učení autorství stavby shodné. Podle Déryho (1991, s. 8) budova vznikla v letech 1871-1873, architektem byl Henrik Koch, vnitřní mozaiky vytvořil Gyár Oberalmi (ze Salzburgu), ornamentální dekorace Oppenheimer a Turneszky; figurální sochy: Gastell J. (z Bécse). Podle Töröka (1997, s. 121) je architektem budovy Antal Skalniczky. and Déry 1991, s. 88; Török 1997, s. 121-122
Na klenbě obdélného sálu, uprostřed, štukový rám (T. Soldati) s malovaným výjevem, alegorie Triumf církve nad pohanstvím, ve čtyřech rozích stropu medailony s alegoriemi - čtyři kardinální Ctnosti. and Neumann 1967#.
Na hlavním zahradním průčelí, na balustrádě balkonu dvě ženské postavy. Vlevo: stojící žena, v levé ruce drží kytici, pravou rukou si přidržuje drapérii sukně s květy - Flóra jako alegotie míru. Vpravo: stojící žena, levá noha spočívá na bubnu, v pravici drží meč (hlava chybí) - Bellona jako alegorie války., Poche 1980#, 78-80., and Vlček 2001#, 413.
Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
Šest stojících figur na průčelí budovy banky. Na krajích nahé ženy, uprostřed čtyři muži: zleva žena se srpem a obilnými klasy - Zemědělství, muž s mečem a praporcem - Vojenství, muž s kahanem a cepínem - Hornictví, muž se sekyrou a srnou - Dřevorubectví, muž s kladivem a dlátem - Sochařství, žena se džbánem, listy, voda - Úroda?, M. Fišer: http://www.socharstvi.info/realizace/sest-alegorickych-soch-na-budove-banky-v-plzni/ (Centrum pro dějiny sochařství), and Původně Národní banka čsl.
Budova Obchodní školy, pod korunní římsou na průčelí reliéf: uprostřed stojí nahý muž (kladivo), kolem beder s drapérií, vedle něho nahá žena, drží lipovou snítku a skřínku, stojící muž do ní vkládá minci, na zemi druhý muž vyrábí minci. and M. Fišer: http://www.socharstvi.info/realizace/sest-alegorickych-soch-na-budove-banky-v-plzni/ (Centrum pro dějiny sochařství)
Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Alegorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1749) představuje Vzduch - dvě nahé nymfy představují lov na ptáky - stojící žena drží ptáka (pelikán?), druhá sedící drží luk, toulec a šípy. Na soklu personifikace jižního a západního větru a personifikace dvou řek - Odra (vpředu) a Spréva (vzadu)., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Die Luft und Das WasserOriginale von Lambert Sigisbert Adam (1749), Kopien von Andreas Klein (2006) und Peter Flade (2011)Sockelreliefs: Luft: Südwind (vorn), Westwind (hinten); Wasser: Oder (vorn), Spree (hinten) Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells. Skulpturen Luft und Wasser waren ursprünglich als Jagdmotive entworfen worden (zwei Nymphen mit erlegtem Reiher stehen für den Vogelfang, die zwei Nereiden mit Netz für den Fischfang). Sie wurden so umgearbeitet, dass sie die Elemente Luft und Wasser darstellen und so die vier Elemente vervollständigen konnten.
V nice na vrcholu štítu figura ženy (pancíř, v levé ruce měč, na hlavě hradební koruna) alegorie města Prachatice., Hilmera, Jiří, Prachatice, Praha 1953., and Poche 4, s. 519-520.