Střední štít hlavního průčelí budovy zdobí na stranách dva půlkruhově završené portály s malbou. Vpravo je zobrazen muž s krátkých plnovousem, na nahém těle himation, v levé ruce drží svitek (římský senátor), vlevo muž v římské zbroji, v levé ruce drží meč nad ohněm (Gaius Mucius Scaevola)., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., http://www.slavnestavby.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic (7. 1. 2013)., and Údajně chiaroscurové obrazy od místního malíře Jana Bonanely představují sv. Rocha a sv. Floriána (Slavné stavby). Zobrazení těchto světců, zejména sv. Rocha na štítě radnice nedává smysl, ostatně tomu nenapovídají ani zobrazené atributy (nahý muž v himatiu, římský voják s mečem nad ohněm). Pravděpodobně se jedná o hrdiny z římské historie představující občanské ctnosti - římský konzul a Mucous Scaevola. Zobrazení Mucia Scaevoly odkazuje na emblematickou příručku (Boissard 1588), kde je hrdina vyobrazen s měčem nad oltářem s hořícím ohněm. Doprovází jej nápis: Pro patriâ tradit votivo Mutius igniDextram, quae patriae non bene servierat.Ut fortis reputat nullum non dulce periclum,Dum certâ cives utilitate iuvet.Patrně narážka na Horacia, Odes, 3. 2 (‘Dulce et decorum est pro patria mori’).
Freska, bitevní scéna na pozadí Milvijského mostu v Římě., Lanc 2010#,, and Bitevní scéna ilustruje historickou událost, která se udála 28. 10. 312 po Kr., u mostu přes řeku Tiber v Římě. V bitvě mezi císařem Konstantinem I. (od r. 306) a Maxentiem zvítězil Konstantin. Podle některých antických autorů (Eusebius, Vita Constantini, předpověď vítězství ve znamení kříže - "in hoc signo vinces"), byla tato bitva počátkem Konstantinovy konverze ke křesťanství. Prvotní uměleckou inspirací byla freska v Raffaelových stanzích ve Vatikánu, kterou vytvořil, patrně podle Raffaelových návrhů (zemř. 1520), Giulio Romano.