Sál předků nástropní malby: architektura, ženské postavy okřídlené (fámy?), Skutečné i domnělé zásluhy členů rodu -lat. nápis: HEROUM NERITA SUNT GRADUS AD GLORIAM, VIRTUTUM EXERCITIA SUNT ITEM AD HONOREM (zásluhy hrdinů, jsou stupněm ke slávě a cvičení v udatenství stupněm ke cti), triumfální vůz tažený 4 bělouši, opatřený althannským monogramem, pod koly vozu dvě nestvůry (alegorie Pomluvy a Hlouposti), vozatajem je bohyně Plodnosti zaručující trvání rodu až do konce časů. Druhá žena: alegorie světské Moci, podává korunu a merkurskou hůl (caduceus odznak míru, moudrosti, harmonie) Géniovi (okřídlená bytost) Althanů. Mezi okny Herakles, Orfeus, Perseus, Theseus, Odysseus jako předkové rodu.
Na vrcholu klasicistních kamen v západním křídle zámku, antická socha Venuše.Možná souvisí s expozicí vranovské keramické produkce místní továrny 1799-1802, kterou založil Josef Hilgartner z Lilienbornu. and Hrady, zámky, 1981 s. 261
Majitel Jan Michal II. z Althanu za něho přestavba po roce 1665-1695, patrně Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656?-1723), možná také Domenico Martinelli (1650-1718). Sál předků: bohatá výzdoba štuky, nástropní a nástěnná malba. Sochy předků (10 členů rodu)Tobiáš Kracker, malby (Althanové v podobě antických hrdinů)- rakouský malíř Jan Michal Rottmayer, východní křídlo po 1730 - oválné předsálí se skupinami soch Herkules, Anteaos, Aeneas a Anchises od vídeňského sochaře Lorenza Mattieliho (1668-1748) původně určeny pro císařský dvůr. přestavba dále 1777-1780, po 1793 malířská výzdoba interiéru antické ruiny s plastickými hlavami Athény a starověkého filosofa, úprava zahrady se stavbami-starověký chrámek, letohrádek tzv. dům filozofů z r. 1787. and Hosák 1981, s. 529-261.
Kolosální sousoší. Dvojice mužů, mladý muž, zbroj a přlba, nese na ramenou starého vousatého muže., Samek 2003#, 66-68., and Tradičně je sousoší připisováno L. Mattiellimu, jako dar císaře Karla VI. hraběnce Althann-Pignatelli. Ingeborg-Schemper-Sparholz však tuto atribuci spochybňuje (Samek 2003, 68).
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
V lesoparku antický chrámek zasvěcený bohyni Dianě, uvnitř původně figurální výzdoba. and Po roce 1807 chrámek přebudován a vysvěcen jako Kaple Marie ochranitelky.
Kolosální sousoší. Dva nazí muži spolu zápasí. and Tradičně je sousoší připisováno L. Mattiellimu, jako dar císaře Karla VI. hraběnce Althann-Pignatelli. Ingeborg-Schemper-Sparholz však tuto atribuci spochybňuje (Samek 2003, 68).
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).