Schloss Großsedlitz - Kolem šedesáti pískovcových soch a váz v parteru a v nikách zahradní architektury - Čtyři roční doby (podzim a Zima autorství nejisté), Čtyři světadíly, Čtyti živly, 8 sousoší mileneckých antických párů (autor jiný asi Werkstatt Johann Benjamin Thomaes), Pomona | Antike Liebespaare | Götter und Heroen | Elemente, Erdteile und Jahreszeiten., http://www.barockgarten-grosssedlitz.de/fileadmin/user_upload/baro/pdf/Homepage_Geschichte_Barockgarten.pdf, and Der Barockgarten Großsedlitz hat sich seit 1732 in seiner Struktur nicht geändert und nur wenig Substanzverlust über die Jahrhunderte zu verzeichnen. Die hier umgesetzte Gestaltung zweier sich gegenüber liegender Hänge ist nördlich der Alpen nur selten anzutreffen. Somit stellt diese wunderbare Verbindung des französischen und des italienischen Barock eine besondere Kostbarkeit sächsischer Gartenbaukunst dar, die Ihresgleichen sucht. In der Anlage finden Sie mehr als 60 Skulpturen, davon 24 Originale und rund 400 Kübelpflanzen, davon allein 140 Pomeranzen, den größten Bestand in Deutschland. Christoph August Graf von Wackerbarth beauftragte den Hofarchitekten Knöffel mit dem Bau seines Altersruhesitzes. Bereits 1721 waren Schloss und Obere Orangerie fertig gestellt. Doch bereits 1723 kaufte August der Starke ihm den Besitz ab und ließ in bis 1732 nach seinen Wünschen umgestalten.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, zlatá chiaroscurová malba v reliéfu umístěném v malované balustrádě: Apollón a Dafné., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, ve čtyřech rozích stropu nahé alegorické figury s atributy - Flóra ? (mužská figura ?) jako Jaro (květiny, roh hojnosti, sluneční záře), Cérés jako Léto (srp, věnec z klasů), Bakchus jako Podzim (tygří kůže, karafa s vínem, na hlavě věnec z vinné révy), Vulkán jako Zima (kovadlina, měchy)., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, zlatá chiaroscurová malba v reliéfu umístěném v malované balustrádě: Diana a Aktaión., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Na stropě sálu, zdi obložené dřevem, fresková výzdoba, iluzivní architektura s dvojicemi atlantů, kteří nesou balkónek balustrády. Nad malovanou balustrádou figurální scéna v oblacích. Uprostřed stropu žena v čapce s perem, vedle ní jelen, Diana (srpek měsíce na čele, oštěp) s nymfami a svými psy, které drží putto. Pod výjevem s Dianou sedící žena hraje na chello, putto před ní drží noty, pod výjevem hedební nástroje. Vlevo žena (škraboška), nad ní žena s košíkem a štěpařským nožíkem, sluneční terč, před ním nahá postava s kružítkem v ruce, nad ním zodiak se znaky zvěrokruhu (rak, lev). Vpravo žena s mořskými korály ve vlasech a síťkou v ruce, sedí na sudu a odpočívající žnec (klobouk, kosu mu brousí malý Faun). Nad nimi putti v oblacích, putto s lesním rohem. Nad celou scénou jsou při protější balustrádě navršeny různé zbraně., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho. Žena s čapkou s perem a jelenem (symbol Jaroměřic) je považována za personifikaci Jaroměřic. Ostatní postavy jsou personifikací hudby, lovu, rybaření a zemědělství, činností spjatých se životem na šlechtickém sídle. Výzdoba stropu je (přemalby v roce 1817) považována za alegorické vyjádření oslavy života na jaroměřickém panství.
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, pod ní na pásu balustrády mezi alegoriemi čtyř ročních dob postavy malých Faunů a dvojice hrajících si, nebo pracujících putti. Putto linkující notový papír, putto nesoucí violoncello, putti vyhazující do vzduchu lišku v síti, putti s květinami, putto s bubínkem, putto v kostýmu s vinných listů, putto dmýchající měchem oheň, putto se sokolem, putto a malý Satyr s uloveným kancem, putti na sáňkách, putti zpracovávající vinné hrozny., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Měšťanský dům zvaný Vyletělovský. Na štítě průčelí busta Imperátora., Poche 1978#, 82-83., and Srov. Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Měšťanský dům, na atice alegorické sochy čtyř ročních dob: Jaro, Léto, Podzim, Zima., Poche 1978#, 82-83., and Mezi dvěma štíty původní barokní sochy, na atice alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. Srov. Soupis památek, 1. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91. Poškozené sochy sejmuty (2005) a nahrazeny volnými kopiemi.