V zámeckém parku litinová socha stojící Venuše, levou rukou drží drapérii kolem boků, pravice nad hlavou. and Originál antické sochy je ve Florencii v Galerii Uffizi, byl nalezen roku 1656 v Bologni.
Litinová socha (měděná patina) vousatého nahého muže, kolem boků drapérie, na hlavě čapka, v pravé ruce drží kladivo, v levici pochodeň. and Podle jedné předlohy odlito několik soch.
Obraz (olej na plátně, 148, 5 x 199 cm). Zajatá Timoklea je přiváděna k Alexandrovi., Poche 1977#, s. 85., Kotalík 1982#, s. 108, č. k. 100., and Obraz původně v Žinkovech, zhotoven patrně pro hr. Františka Josefa z Vrtby. Námět podle Plutarchos, XXXIII, 12. Alexandr dává milost ženě, která zabila jeho důstojníka za to, že plenil Théby a znásilnil jí. Alexandr okouzlen její krásou ji propouští. Antické prvky: oděv Alexandra a jeho důstojníků (pitoreskní jsou však orientální kostými ostatních), Brandl tehdy klasicistní názor. Timoklea z Théb byla někdy zobrazována v kontextu ctností, jako statečnost a nebojácnost.
Starý palác, zelená světnice: devět hrdinů židovské antické a křesťanské minulosti. Juda Makabejský, David a Josue, Alexandr, Hektor a Julius Caesar, Artuš, Karel Veliký, Godefroy z Bouillonu. Dále turnaj, Samson a Dalila, Zahrada lásky, hrad., Poche 1982#, s. 453., Homolka 1978#, s. 278., and Jedna z prvních monumentálních maleb inspirovaných antickou historií a mytologií v umění českých zemí. Jedno z prvních zobrazení žánrových výjevů, hradu a krajiny.
Figurální výzdoba zdí zelené světnice. V jedné z lunet je zobrazen lov na jelena, v pozadí hrad Blatná. Chlap s cepem, muž s pohárem, mladík s kuší, divá žena s loutnou, muž s kyjem, diví mužové, hudebník., Chadraba 1984#, 568-569., Poche 1982#, s. 453., and První malba české krajiny, možná i první politické karikatury v nástěnném malířství českých zemí. Postavy jsou interpretovány jako masopustní maškary. Vzhledem k tomu, že výzdobu nechal zhotovit příslušník umírněného křídla katolického panstva Lev z Rožmitálu, je možné uvažovat i o karikatuře husitů. Mohl jej představovat muž v selském oblečení a se zuřivým výrazem v tváři, který zdvihá výhrůžně cep. Na humorný charakter výjevu ukazuje jeho umístění - postava v životní velikosti je namalovaná na zdi dveřního výklenku tak, že se objevila teprve tehdy, když za sebou příchozí zavřel dveře. V Blatné najdeme i protějšek selského buřiče, představuje jej jednak muž s pohárem umístěný na zdi dveřního výklenku tak, že příchozího vítá, jednak vedle něj stojící muž v módním oblečení, který míří puškou na čápa. Další archaický bojovník, tentokrát s velkým palcátem, je zobrazen na zdi místnosti. Nad těmito postavami umístěnými v nejnižším výzdobném pásu jsou zobrazena katolická témata - výjevy ze života P. Marie, Krista a světců.
Analogie s Ludvíkovým křídlem: portály, velká renesanční okna s vystupujícími parapety a nadstavenými římsami, seřazená podle horizontální i vertikální osy. Na rozdíl od Pražského hradu ale patra neoddělena horizontálně římsami, ale na venkovní fasádě naopak zdůrazněny vertikály trojúhelníkovými arkýři, které navíc nejsou osově symetrické. Architektura vykazuje vliv pozdně gotické architektonické tradice (Albrechtsburg v Míšni)., Menclová 1972#, 419-420., Poche 1977#, s. 83., and Doklad odklonu od antikizující architektury a částečného návratu k pozdně gotickým formám ve třetím desetiletí 16. století.
Na soklu v bazénu před pavilonem Josefa Gočára socha nahé ženy s drapérií spuštěnou za zády, Venuše., Poche 1977#, s. 91., and Sochař se inspiroval motivem antické Venuše vstupující do lázně.
V prvním patře hlavní sál, prostupující dvěma patry, jeho mallířská výzdoba vzbuzuje iluzi sochařské plastické výzdoby. Stěny a strop zdobí figurální grisaillová malba. Lunety s putti., Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., I, and Miloš Stehlík, Bohumil Zlámal, Bohumír Lifka, Boskovice: St. zámek a hrad, město a okolí, STN 1955. Ivan Řeholka, Zámek Boskovice, Kraj. střed. stát. památkové péče a ochrany přírody, Brno 1990.
Vstup do zámku průjezdní sloupovou síní, na vrcholu schodiště vedoucího do prvního patra socha dívky. Sochy s antickou tematikou (Hermes od Josefa Käsmanna), mramorové sochy Nereidky a Psyché G. F. Marchese. alegorie, obrazy atd.hraběte Alfonse Mensdorfa-Pouillyho, Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., and Neoklasicistní zpracování antického námětu odpočívajícího Merkura.
V přízemí vstupního křídla trojlodní sloupová síň se schodištěm na jižní straně. Nad schodištěm do prvního patra mramorová socha dívky s motýlými křídly, sedí vrcholu dříku nízkého kanelovanho sloupu., Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., and Sochařský typ melancholické sedící dívky, opuštěné Psýché, je typem, který byl v klasicistním a neoklasicistním sochařství několikrát zpracován. Autor Psýché z Boskovic patrně navázal na dílo italského sochaře P. Teneraniho.
Částečně zachovaná terasová zahrada, s balustrádou, původně též s letohrádkem, terasou a míčovnou. Zahrada byla se zámkem spojena krytou chodbou., Poche 1977#, 115-117., and Jedna z nejstarších renesančních zahrad italského typu v Českém království, založená 1563 Ferdinadem I. pak dále budována Rudolfem II. (1585-1602) se zahradními stavbami (návrhy staveb Ettore de Vaccani, Giovanni Gargiolli, provedení kameník G. A. Brocco). Budovy byly zničeny roku 1639-1640. Dochovala se pouze balustráda oddělující soukromou část zahrady. Vzhled zahrady v Brandýse nad Labem dokumentuje mědirytina z doby kolem roku 1640 (Merian, Mattäus, Topographia Bohemiae, Moraviae et Silaesiae, Das Schloß Brandeys in Böhme, und verschantzungen des Schwedischen Felds, welches General Bauer, vor de kaiserlichen verlassen, im Martio 1640).
Z původního goticko-renesančního zámku zachována východní a severní fasáda. Na severní fasádě třídílné okno v edikule, kterou tvoří štíhlé kanelované sloupky, které však nic nenesou, pod patkami znaky krajířské a šelmberské (před 1508). Na severní fasádě arkýř se znaky a podpěráky. and Poche 1977#, 115-117.
Horní patro obou schodištních věží, zčásti i na západním vnějším průčelí pokryto sgrafitovou výzdobou s groteskami a balustrádou. and Poche 1977#, 115-117.
Horní patro obou schodištních věží, zčásti i na západním vnějším průčelí. Na západním a severní průčelí lovecké výjevy se začleněným habsburským znakem drženám dvěma gryfy. Na východní straně lovecké a žánrové scény s bojovým slonem. Na jižní straně nahoře lovecké výjevy a milostný pár (nalevo nahoře), dole historie Jákobova. Na vnější straně na východní fasádě lovecké výjevy., Poche 1977#, 115-117., and Jedno z nejstarších sgrafit v českých zemích, spolu se sgrafity na falci v Horšovském Týně (1550) a na východním štítu Vladislavského sálu (1546).
Nový zámek, novobarokní, kolem zámku park. Na zahradním průčelí balkon, který nesou dva Atlanti. and Zámek ze 16. století zanikl, na jeho místě byl ybudován nový zámek (1781-1783, přestavba 1820), novobarokní přestavba roku 1914.
Památka ve stylu pozdní renesance severského charakteru. Vstupní trakt objektu, za mostem dvojitá brána. Přední fasáda - bosovaný portál s předstupujícími pilastry, ve cviklech ženské figury s atributy. Žena drží váhy a meč - Spravedlnost, žena drží kalich a kříž s hadem - Víra., Spurný 1983#, s. 33-36., and Samek 1994#, 121-124.
Hrad přestavěný na zámek, památka ve stylu pozdní renesance severského charakteru. Sloupové arkády horního a dolního nádvoří, sloupky, zčásti kanelované dříky - na soklech masky., Spurný 1983#, s. 33-36., and Samek 1994#, 121-124.
Kašna na náměstí se sochou dívky v antické říze s hydrií na pravém rameni, kašna žulová, sloup a socha litinová., Nejezchleb 2000#., and Kašna z roku 1866, socha z roku 1901. Autor sochy, modelář Pavel Veverka, působil v Blansku od roku 1953. Tento typ sochy byl pak odléván v blanenských železárnách v různých obměnách zhruba od roku 1853 do roku 1930. Prostřednictvím firmy Breitfeld, Daněka spol. byla socha nabízena na území celého Rakouska-Uherska, kde zdobila kašny (v Čechách a na Moravě: Osoblaha, Mohelnice, Blansko).
Palác Pavla Ballase, nad portálem a na atice 2 alegorické sochy. Postavy křesťanských ctností Stálost (Fortitudo), Prozíravost (Prudentia), Pokora (Humilitas)?, Moudrost (Sapientia)? and Rusina 1983, s. 114.
Stříbrné mince typu Biatec. Na lícu jezdec na konci s ratolestí v ruce, nápis BIAT, na rubu dvě hlavy z profilu, nápis BIA., Vlastivěda 1963, I/1, 72-73, and Koncentrace ražeb nejmladších keltských mincí na jihozápadním Slovensku jdou dokladem římských vlivů v keltských opidech. Na ražbách jsou vyražena jména BIATEC a NONNOS, což jsou zřejmě jména knížat.
Grassalkovichův palác, dnes sídlo slovenského presidenta. Na fasádě průčelí štítové plastiky: alegorie Ctností. Na slavnostním schodišti paláce čtyři alegorické plastiky v nikách, alegorie ročních dob jako bohyně: Jaro - Flora, Léto - Cerés, Podzim - Bakchus, Zima - Vulkán a putti s vázami., Rusina 1983, s., and Palác dal postavit oblíbenec Marie Terezie a jeden z nejbohatších mužů Uherska a milovník umění. Štítové plastiky není možné určit, protože chybějí atributy.
Na atice šest alegorických soch: Minerva (přilbice, štít, sova, kniha, vedle ní sedí mladík), Moudrost, Láska k vlasti, Mlčenlivost, Čistota srdce, Učenost (Boží moudrost). and V plastikách je naznačen nový osvícenecký ideál, pojetí ctností (Láska k vlasti)
Kresba (22, 6 x 17, 4 cm): Juno a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby zhotovil někdy v letech 1588-1589 Caspar Lehman rytina na skle a v roce 1599 Johannes Bara grafický list.
Bronzová soška (31 cm): Venuše (náramek) si vyhrnula oděv a dívá se na zadní část svého těla., Prag um 1600#, I, č. 74., and Na základě pasáže z Athénaiovy Hostiny mudrců (Deipnosofistai, 12.554 c-e) byla antická socha ženy dívající se na zadní část svého těla v 18. a 19. století považována za kultovní sochu ze syrákúského chrámu Venuše Kallipygos (cf. Saeflund 1963). Socha byla nalezena někdy před rokem 1593 v Římě. V letech 1594-1763 byla v římském Palazzo Farnese, od roku 1792 je v Neapoli (Museo archeologico), srov. http://census.bbaw.de/easydb/censusID=159516 (23 February 2010). Rytinu podle této sochy vydal v roce 1594 Giovanni Battista De'Cavalieri, v 16. století vznikly dvě sochařské kopie, bronzové soška italského sochaře 16. století, která se věrně drží originálu, je ve Frankfurtu nad Mohanem (Liebieghaus inv. n. 1318) V Oxfordu (Ashmolean Museum) je volnější verze, která se na první pohled od originálu liší kratší tunikou, kterou vytvořil Hans Mont nebo Hubert Gerhard (Penny 1993, č. 351). Existence této verze v pražských sbírkách Rudolfa II. není prokázána, ale je velmi pravděpodobná. Podle této verze Venuše Kallipygos, která ještě zvýšila erotický chatrakter výjevu, vznikla soška neznámého sochaře chovaná v Braunschweigu.
Kresba (23 x 17, 5 cm): na schodech jsou rozesety zlaté šperky, panovnické insignie a nádoba, symboly Zlatého věku, na nejvyšším stupni je císařská koruna a žezlo. Nalevo je Venuše s Amorem, pramatka římského lidu. Napravo jsou dva muži v utíkající pryč - nepřátelé říše římské. Jejich gesta naznačují, že mají strach. Nahoře letí s kosou Chronos/Saturn (dlouhé vousy)., Fusenig 2010#, č. 91 s. 233., and Přípravná kresba k obrazu (Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2), existuje její kopie (Berlín-Dahlem, Kupferstichkabinett). Kresba se od obrazu liší v tom, že na místě, kde je na obraze personifikace Říma je kresbě císařská koruna.
Olej na mědi (33 x 22 cm): nahé tři Grácie tančí v obětí, za Gráciemi arkáda v průhledu zahrada., Fučíková 1997#, I/14., Fusenig 2010#, č. 68 s. 202., and Zjednodušená verze obrazu ze stejné doby (Bucuresti, Tři grácie), patrně pro jiného objednatele. V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu císaře Rudolfa II. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Kresba (18, 3 x 152, cm): nahý Perseus (přilba, plášť) s hlavou Medúzy a mečem v rukou, nohu na těle Medúzy., Fučíková 1979#, s. 503., and Ovlivněno Sprangerovým "Triumfem Moudrosti" z doby kolem roku 1595.
Založena 1570 Ferdinandem z Lokšan, téměř intaktně zachované židovské ghetto, komplex jednopatrových staveb kolem čtvercového náměstí, v jehož středu stojí synagoga z roku 1874. Domy v jádře ze 2. poloviny 16. století, ale přestavovány v 18.-20. stol. and Poche 1977#, s. 138.
Před brněnskou redutou sloup, místo hlavice klávesnice hudebního nástroje (klavichord), na jeho vrcholu socha nahého okřídleného chlapce (má jenom jedno křídlo) s parukou a rysy hudebního skladatele W. A. Mozarta., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=709 (27. 1. 2013))., and Autor sám charakterizuje figuru: "je to Cupido, Merkur nebo něco anticky renesančně manýristického" (Čt 24, video, Před půlnocí z 16. května).
Náušnice z mohylového kostrového hrobu, zdobené zlatou granulací., Lutovský 2001#, 361., and Náušnice velkomoravského typu inspirované byzantskými šperky.
Zlaté náušnice zdobené filigránem., Vlastivěda 1963#, I/1, 117., Academia 1984#, 43, obr. 12., and Šperky jsou výrazně ovlivněny řeckou tradicí, jak technologií výroby, tak stylem a tvarem. Vznikly patrně podle východořeckých předloh, které se na Moravu dostaly patrně z byzantského Černomoří, nebo z pontických dílen