Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V púopředí stojící žena, v levé ruce drží dýku. V pozadí scéna před kruhovým chrámem, Arria bere dýku svému muži a chystá se spáchat sebevraždu., Vidmar 2011#, 237-255., and Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich. V tomto případě se autor od předlohy poněkud odchýlil, a to v zobrazení skupiny postav v pozadí.
Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena ve smutečním rouchu, na hlavě koruna, pije z poháru, před ní zápalný obětní oltář, za ním architektura mauzolea Mausolea v Halikarnassu., Vidmar 2011#, 237-255., and Artemísia, sestra a manželka Maussola, po jeho smrti vládkyně. Na památku svého manžela dala postavit mauzoleum v Halikarnássu, které bylo považováno za jeden ze sedmi divů světa. Po smrti manžela trpěla žalem, říkalo se, že si jeho popel rozpouštěla v poháru vína. Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí stojící žena, v pravé ruce drží palmovou ratolest. V pozadí dvě scény - Cloelia prchá přes řeku na koni, vojenský tábor s lučištníky, kteří na prachající střílejí šípy, mezi nimi Porsenna., Vidmar 2011#, 237-255., and Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Divadlo původně 1681 (Giovanni Spinetti) a Jakub de Maggi); pak přestavba 1766-1767, autorem projektu Jan Schwarzenberg (syn knížete Josefa Schwrzenberga).
Olej na plátně (49 x 36, 5 cm). Figurální scéna v krajině. V popředí vpravo kráčí žena, ruce spojené na předloktích. Vlevo v pozadí skalnatý terén se stromy, pod skálou krytý vojenský vůz, plachta zasažena šípy, před vozem žena na hrudi probodená dýkou, vedle ní putto (Amor ?) s křídly, na ženině klíně leží muž v antikizující zbroji, na jeho hruď stéká krev z ženiny rány. Na zemi před touto skupinou leží zlomený meč a přilba., Vidmar 2011#, 237-255., and Pantheia byla krásnou manželkou súského vládce Abradaty (patně neexistující historická postava), který bojoval na straně Asyřanů proti Kýrovi Velikému. Vládce byl zabit v boji. V době nepřítomnosti svého chotě byla jeho choť zajata, aby chránila čest svou i svého muže, spáchala sebevraždu. Věrná láska a příkladné chování manželky je součástí Xenofóntovi knihy O Kýrově vychování. Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena, jedno ňadro odhaleno, stojí nad velkou mísou, do níž prýští krev z jejího pravého předloktí. V pozadí po levici Pauliny scéna Senecovy sebevraždy, sedí nad mísou, do níž rovněž vytéká krev z jeho pravé ruky. Po pravé straně stojící ženy motiv architektury s vojáky, na její balustrádě Nero, který dává příkazy vojákům., Vidmar 2011#, 237-255., and Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich. Paulina, manželka Senecova, když byl císařem Neronem Seneca nucen spáchat sebevraždu, rozhodla se jej následovat. Pořezala si zápěstí.