Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře nahého vousatého muže (Lačnost, Nenasytnost), v levé ruce drží váhy, v pravici meč - Spravedlnost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. (Aurelius Prudentius Clemens Psychomachia, 400 po Kr.). Ležící mužská postava patrně představuje protiklad ctnosti Spravedlnosti, a to Nenasytnost, Lačnost (Avaricia).
Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře vousatého muže (Nenasytnost ?), přelévá ze džbánku vodu do poháru - Umírněnost, Zdrženlivost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. Mužská postava patrně představuje protiklad ctnosti, a to Nenasytnost (Gula).
Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře vousatého muže, který spí, nebo je mrtev (Herese ?). Žena drží v pravé ruce kříž s ukřižovaným Kristem, v levici kalich - Víra., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost.
V západní části stavby původního pozdně gotického hradu, v reprezentačním sále se stromovým pilířem, ostění dveří se štítem se šternberským znakem., Hořejší 1979#, s. 33., and Koncepce portálu má blízko k ostění Ludvíkova křídla královského paláce na Pražském hradě.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy na soklech. Pilíře a polosloupy mají společné korintské hlavice, na nichž spočívá zalamované hladké kladí. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Nad kladím je profilovaná zalomená římsa, nad níž je stejně profilovaný trojúhelníkový štít s hladkým tympanonem., Šamánková 1961#, 24., Poche 1977#, s. 37., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Soubor imaginárních portrétů římských císařů., Pánková, Wizovský 2011#, s. 86-87., and Do zámeckého mobiliáře se portréty císařů dostaly až v polovině 19. století. Kolekci přivezli tehdejší majitelé zámku Beaufort - Spontin.
Tapiserie (330 x 368 cm) s námětem alegorie Rétoriky. Postava Rétoriky, žena sedící na trůně, v levé ruce drží kaduceus, je korunována vavřínovým věncem. Po její pravici stojí muž, římský voják, ukazuje na věžovitou stavbu, v pozadí průhled na architekturu města. V popředí vlevo na zemi sedí žena, kolem ní knihy, busta., Delmarcel, G., La tapisserie flamande: Du XVe au XVIIIe si?cle, Lannoo Uitgeverij, 1999, s. 300-301., Pánková, Wizovský 2011#., and Tapiserie je jedním z devíti kusů ze série "Sedm svobodných umění". Autorem kartonů byl Cornelis Schut, série byla tkána v Bruggách v Belgii. Tapiserie pochází ze sbírky Friedricha Augusta Beaufort-Spontin, který zámek zakoupil v roce 1813. Stejný kus (s poněkud odlišnou bordurou) je ve sbírkách Museo d´arti applicate v Miláně.
Nástropní malba: figurální scéna ve sloupové architektuře, v podhledu. Aeneas s druhy, ukazuje na dřevěný model Trojského koně, za koněm obraz s kresbou města, v oblacích Minerva a průhled do města. and Poche 1977#, s. 38-39.