Kresba černou křídou (19, 1 x 16, 5 cm): nahá Lukrécie si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru., Fučíková 1997#, I/153., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově obrazu z roku 1601 (Praha, NG, Lukrécie) a na Sadelerově rytině podle Aachenovy předlohy
Archimedes (Geometrie), vousatý, baret, dlouhé šaty, ve zdvižené pravé ruce úhelník., Varcl 1978#., and Ze souboru kreseb kostýmů ze slavností na pražském dvoře císaře Rudolfa II.
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě štuková výzdoba: v obloucích nad okny přízemí štukové vavřínové věnce se zkříženými šípy, totéž s palmovými ratolestmi ve cvikelech nad vchodovým portálem. Na dřevěných vchodových dveřích, v oblouku nadpraží ležící postava. Okřídlený mladík v chlamydě, odpočívá na podušce s drapérií přehozenou přes thyrsos, v pravé pozdvižené ruce má šíp, za ním toulec se šípy, před ním leží luk., Ráday 1998, 310, obr. 39., and V literatuře (Ráday 1998, p. 310, obr. 39) je postava určena jako Fortuna. Výzdobu fasády však lze charakterizovat jako dům Amora, všechny výzdobné prvky tomu nasvědčují - vavřínové věnce se šípy, odpočívající mladík s křídly a atributy Amora.
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě průčelí (v prvním patře mezi okny) figurální reliéf - žena stojící na globu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé pozvižené ruce drží květiny (Fortuna)., Rajna 1989, č. 0597., and Fortuna, bohyně štěstí a bohatství, bývá nejčastěji zobrazována na glóbu s rohem hojnosti, nebo kormidlem. Někdy je okřídlená, na kole štěstěny, v ruce drží květiny. Motiv patrně souvisí s názvem ulice, ve které byl dům postaven, ale v tomto případě může by mohla být chápána i jako motiv ochranného božstva (talisman pro štěstí).
Nárožní čtyřpodlažní budova, postavená v neorenesančním historizujícím stylu, původně budova hlavní celnice (Fövámház), dnes Vysoká škola ekonomická (Budapest University of Economic / Budapesti Corvinus Egyetem). Bohatá sochařská výzdoba (22 soch, reliéfy). Na fasádě průčelí směřujícím k řece: deset stojících mužských a ženských postav v antické drapérii s různými atributy. První zleva žena v drapérii s pokrytou hlavou, v pravé ruce drží fasces, levá přidržuje závoj (alegorie Athén); stojící vousatý muž s kyjem a lví kůží přetaženou přes hlavu (Herkules); žena v drapérii, na hlavě čelenka se slunečním terčem (?); žena, u pravé nohy lokomotiva (Železniční doprava); vousatý nahý muž s kormidlem a lanem (Lodní doprava); vousatý muž v drapérii, stojí vedle kovadliny, v pravé ruce drží kladivo (Vulkán/Kovářství); žena v drapérii, v pravé ruce drží ozubené kolo (Průmysl); žena v drapérii drží štůček látky (Průmysl textilní); mladík v chlamydě, na hlavě okřídlený klobouk, v levici měšec (Merkur/Obchod); žena v drapérii s pokrytou hlavou drží v rukách roh hojnosti (Hojnost). V průčelí do náměstí šest volně stojících ženských postav v drapérii: žena se sovou u nohou (Věda); žena s tabulkou (Historie); žena s vavřínovým věncem a knihou, kterou věnčí (Vzdělání); žena s neidentifikovatelným předmětem (?); žena s ovázanýma očima a mečem (Spravedlnost); žena bez atributů (Ctnost). V průčelí do Csarnok tér šest postav: žena s lyrou (Hudba); žena bez atributů; tři ženy s veslem (alegorie řek patrně Dráva, Száva, Tisza?); žena v uherském kroji. V přízemí na průčelí do Vámház tér reliéfy: vousatý muž a dva putti se sobem (Asie), žena s lukem a dvěma putti (Amerika), žena s vějířem, dvěma putti a velbloudem (Afrika), žena se dvěma putti (Evropa)., Medvey 1939, s. 81; Török 1997, s. 112., and Původní účel budovy, hlavní celnice, se odrazil v alegorické sochařské výzdobě, která zahrnuje důležité zdroje prosperity a obecného blaha.
V zahradě budovy na místě pův. tureckých lázní (Császár fürdö, Szent Lucas fürdö - "Lukácz fűrdő parkjában"), měla být podle literatury socha Herkula. Nenalezeno. and Rajna 1989, č. 1181.
Kresba (15, 8 x 21, 5 cm): uprostřed obrazového pole polonahá Diana v potoce, před ní Aktaión, okolo nahé Dianiny družky, v popředí nalevo stojí a napravo sedí. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/290., and Přípravná kresba k reliéfu na zlatém poháru Jindřicha Julia z Braunschweigu z roku 1610 (Molen 1984 č. 16), kompozice byla znovu použita na stříbrné plaketě z roku 1612 (Molen 1984, č. 118) a na stříbrné oválné míse z roku 1613 (viz: Amsterdam, Diana a Aktaión).
Kresba (20,3 x 29,6 cm): v lese nalevo za stromem stojí Kefalos (antikizující zbroj, meč, toulec) s napřaženým lukem, z něhož právě vystřelil. Napravo sedí Prokris (dlouhé šaty) a hlavou spadlou na hruď, šíp uprostřed hrudi., Fučíková 1997#, I/139., Fusenig 2010#, č. 9 s. 110-111, and Kresba dokládá pobyt Hanse von Aachen v Benátkách v roce 1585. Výjev neilustruje líčení smrti Prokridiny v Ovidiových Proměnách, kde hraje klíčovou roli oštěp jejího manžela Kefala (Ov. met. 7, 661-865). Kresba mohla být inspirována verzí Apollodórovou (3, 15, 1) líčící společný lov Kefala a Prokris, kde je smrtící zbraní luk, ale Hans von Aachen Prokris nezobrazil jako lovkyni. Její oblečení a postoj spíše odpovídá líčení Ovidiovu, v němž žárlivá Prokris tajně sledovala lovícího Kefala.
Kresba: nahá Venuše (plášť na zádech) sedí v lese pod improvozovaným stanem u nádoby s ohněm, vedle ní Amor (luk). Bohyně vztahuje ruku k Ceres (cornucopia) a Bacchovi (věnec), kteří odcházejí., Kaufmann 1988#, 7.26., and Přípravná kresba (další verze je ve švýcarské soukromé sbírce) k obrazu, který byl patrně v Rudolfově pražské sbírce. Doslovná ilustrace rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus/ Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla). Předlohou byla rytina G. de Jode (Haechtanus 1579, s. 15), která mohla být zprostředkována pražskými obrazy na stejné téma od Bartolomea Sprangera, Hanse von Aachena nebo rytinami Jana Mullera.