In this paper, I would like to present the methodological views of two representatives of the early modern Cartesian school: Jacques Rohault and Pierre-Sylvain Régis. Firstly, I want to present the methodological objections of Cartesians to Aristotelian and Scholastic natural philosophy. Then, I want to show how Cartesians strived for a combination of empirical and speculative procedures in their explanations of natural processes. Lastly, I would like to explain the reasons and forms of the hypothetical methodology which was significant for Cartesian natural philosophy. My aim is to refute the idea of the methodological naivety of Cartesians and point out the importance of hypothetical reasoning in the genesis of modern science. and V tomto článku chci představit metodologické názory dvou představitelů novověké karteziánské školy: Jacquese Rohaulta a Pierre-Sylvaina Régise. Předně chci představit metodologické námitky karteziánů proti aristotelské a scholastické filosofii. Dále chci ukázat, jak karteziáni usilovali o kombinaci empirických a spekulativních postupů v jejich vysvětleních přírodních procesů. A nakonec chci vysvětlit důvody a formy hypotetické metodologie, která byla příznačná pro karteziánskou přírodní filosofii. Mým cílem je vyvrátit myšlenku metodologické naivity karteziánů a zdůraznit úlohu hypotetického uvažování při utváření moderní vědy.
The author in his article analyses and compares the literary output of Josef Škvorecký with that one of Gustaw Herling-Grudziński on the background of their reflections on Under Western Eyes, the novel written by Joseph Conrad.
The article focuses on early theatre criticism in Prague and Vienna at the end of the 18th century. It analyzes the argumentational forms and critical strategies. The 1790s are represented by three periodicals: Der Wahrheitsspiegel (Prague 1796-1798), Österreichische Monatsschrift (Prague - Vienna 1793-1794) and Der Theatralische Eulenspiegel (Prague 1797). The study is based on a close reading of six specific theatre critiques. It deals with epoch-typical critical postulates, with taste (Geschmack), impartiality (Unparteilichkeit) and the aesthetic concept of theatre as a real illusion (wahre Täuschung). This analysis of individual attitudes is also a contribution to the description and interpretation of theatre history and repertoire reforms., Alena Jakubcová jun., and Obsahuje bibliografické odkazy