Přestože naprostá většina povrchu „bílého kontinentu“ je pokryta mocnou vrstvou ledu a nejeví žádné známky života, najdeme v Antarktidě i četná nezaledněná území. Patří mezi ně i Antarktický poloostrov, kterému bude v tomto seriálu věnována hlavní pozornost. Rozvoj terestrických ekosystémů po ústupu ledovců zde významně ovlivňuje přítomnost ptáků, kteří svými exkrementy obohacují živinami chudé skalní substráty. Díky nim se tu navzdory drsným podmínkám vyvinula zajímavá společenstva rostlin a lišejníků. and Although most of the „White Continent” is covered by a thick layer of ice and shows no signs of life, numerous non-glaciated parts can also be found there. The development of terrestrial ecosystems after the recession of glaciers is highly influenced by birds whose excrement enriches rocky substrates poor in nutrients. In consequence of this, interesting communities of plants and lichens have developed, in spite of the severe conditions existing there.
Prokaryotní sinice a řasy svým významem a rozšířením patří mezi hlavní složky současné antarktické vegetace. Jsou schopny neobyčejně rychlého startu vegetace, rychlého namnožení velké biomasy a okamžitého přechodu do klidových stadií, která snášejí i velmi nízké teploty po dlouhou dobu. Jsou proto velmi hojné na všech stanovištích, kde se alespoň po krátké období během roku vyskytuje voda v tekutém stavu. and Prokaryot blue-green algae and algae are among the major components of Antarctic vegetation due to their importance and wide distribution. They can very rapidly start their growing period, produce a great amount of biomass and pass immediately into dormancy, during which they can survive very low temperatures for a long period. For this reason they are very frequent in localities with water in liquid form for at least a short period of the year.
Ačkoli na první pohled vypadají mechorosty velmi zranitelně, v drsných podmínkách Antarktidy nejen přežívají, ale mají dokonce nejvyšší rychlost produkce biomasy ze všech terestrických organismů. Ovšem jen na vhodných místech a ve vhodnou dobu. Pro mechorosty je nutnou podmínkou existence periodické ovlhčování vodou v tekutém stavu, a tak není divu, že je téměř nenajdeme na extrémně chladných a suchých místech hlouběji ve vnitrozemí či ve vyšších polohách pobřežních hor. Přispívá k tomu i jejich poměrně malá odolnost vůči mechanickému působení větru a sněhu (ve srovnání s lišejníky) na exponovaných místech. and Although bryophytes look very fragile, in the harsh Antarctic conditions they not only survive, but have the highest speed of biomass production of all terrestrial organisms – but only in special localities and at certain periods. Periodic moistening by water in a liquid form is a basic condition for their existence. Hence they could not exist in extremely cold and dry localities inland or at higher altitudes in coastal mountain ranges. The negative influence is increased by the mechanical forces of wind and snow in exposed localities.
První český mezioborový výzkumný projekt zaměřený na studium odledněných oblastí na pobřeží Antarktidy začal v roce 1999. Studium biodiverzity a fyziologie stresu mechorostů a lišejníků probíhalo na několika ostrovech poblíž západního pobřeží Antarktického poloostrova. Nedávno vybudovaná česká výzkumná stanice na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse je vhodnou základnou pro pokračování studia terestrických ekosystémů se zvláštním ohledem k reakci antarktické bioty na očekávanou klimatickou změnu. and The first Czech interdisciplinary research project focused on ecological study of the Antarctic coastal deglaciated areas was started in 1999. Research into biodiversity and stress physiology of mosses and lichens was realized in several islands near the western coast of Antarctic Peninsula. A new Czech research station which has been recently built on the north coast of James Ross Island could be an excellent basis for continuation of research work in terrestrial ecosystems with special regard to the response of Antarctic biota to the expected climate change.
Kromě lišejníků amechů rostou v Antarktidě idva druhy krytosemenných rostlin - Colobanthus quitensis z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) a metlice Deschampsia antarctica z čel. lipnicovitých (Poaceae). Proč se v teplejších oblastech Antarktidy daří dlouhodobě přežívat jen dvěma, na první pohled nijak zvláštním druhům, když v klimaticky podobných podmínkách vysoké Arktidy jich nacházíme několik set? Mají tyto dva druhy nějaké unikátní adaptace k životu v Antarktidě, nebo je to spíše otázka šťastné náhody, která přispěla k přenosu jejich semen na odloučený kontinent? and Besides lichens and bryophytes, two species of angiosperms grow in Antarctica – Colobanthus quitensis belonging to the family Caryophyllaceae and Deschampsia antarctica from the family Poaceae. Why can only these two species, without any visual specific features, survive in warmer regions of Antarctica, while in climatically similar conditions of the high Arctic several hundred such species grow? Do these two species possess some unique adaptability to life in Antarctica, or is it rather a question of chance that their seeds were transferred to this isolated continent?
Michal Bauer, Jana Cahlíková, Dagmara Celik Katreniak, Julie Chytilová, Lubomír Cingl, and Tomáš Želinský., Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy, and České a anglické resumé