Under normal conditions, electrons are accelerated by electric fields and decelerated by collision processes. After some time, a stable equilibrium between these two processes is achieved and electrons drift with constant speed against the field direction. Such a scheme is called the ohmic regime. At higher speeds or electric fields, the situation may be completely different. Collisions may not be able to compensate for electron acceleration and electrons attain the so called runaway mode. Runaway electrons are detected in the Earth’s magnetosphere during storms, in the solar plasma, and also in laboratory plasmas and in many plasma technologies., Petr Kulhánek., and Obsahuje bibliografii
Výzkum fyziky ubíhajících elektronů se v posledních letech stal jednou z prioritních oblastí výzkumu na tokamacích. V rámci konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, byl náš tým na tokamatu COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., před šesti lety vyzván k zařazení studia ubíhajících elektronů do experimentálního programu. Tento článek shrnuje fyzikální motivaci k uvedenému výzkumu, dosažené znalosti a také hlavní výsledky, kterými v tomto směru náš tým přispívá k jistějšímu zvládnutí termojaderného provozu prvních fúzních reaktorů, včetně zařízení ITER., Research in the physics of runaway electrons has become one of the most important fields in current tokamak science. In the framework of the EUROfusion consortium, which coordinates thermonuclear fusion research in Europe, the Institute of Plasma Physics of the CAS was invited, from 2014, to introduce a runaway electron study into the experimental programme of the COMPASS tokamak. This article summarises the motivation for runaway electron research, the achieved knowledge, and also the main results of our team, which may contribute to yet safer thermonuclear operation of the first fusion reactors, including the ITER facility., Jan Mlynář, Jakub Čaloud, Ondřej Ficker, Eva Macúšová, Jaroslav Čeřovský., and Obsahuje bibliografické odkazy
Střední Evropa byla od 60. let 20. století známa jako místo, kde komíny elektráren chrlily do ovzduší nejvíc oxidu siřičitého na světě. Kyselý déšť zde usmrtil a poničil rozsáhlé porosty lesů. Autor se zaměřuje na otázky, jak vlastně kyselé deště působí a jaká je situace v současnosti poté, co emise oxidu siřičitého v uplynulých letech významně poklesly, kdy ale přetrvává výrazný podíl okyselujících emisí sloučenin dusíku. and Since 1960s Central Europe has been known as the area where industrial plant chimneys released the highest amount of sulphur dioxide in the world and where acid rain destroyed or killed extensive forest growths. The authors explain the effects of acid rain and the present situation now that sulphur dioxide emission levels have significantly declined, but considerable amounts of acidifying emissions of nitrogen substances are still in the environment.
Závěrečná část seriálu se věnuje problematice okyselení povrchových vod vlivem depozice hlavně síry a následnému toxickému působení z půdy uvolňovaného hliníku. V České republice byla acidifikací postižena hlavně horská jezera na Šumavě a též některé potoky v horských oblastech. Autoři srovnávají a objasňuji i rozdílné působení kyselých depozic na lesy a povrchové vody v ČR a ve Skandinávii. and The last part of this series of articles deals with surface water acidification caused particularly by sulphur deposition and with the consequent effects of toxic aluminium released from the soil. In the Czech Republic, mountain lakes in the Šumava/Bohemian Forest Mts. have been particularly affected, as well as some streams in mountain areas. The authors explain the different effects of acid depositions on forests and surface water in the Czech Republic and in Scandinavia.
Přímý dopad SO2 na horské lesy způsobující velkoplošné úhyny se začal snižovat v 90. letech 20. stol. po odsíření hlavních zdrojů SO2. Dlouhodobá půdní acidifikace (okyselení) a nízký poměr bazických iontů (Ca, Mg, K) vůči hliníků v půdě negativně ovlivňují lesy i nadále. I přes prokazatelné snížení atmosférické depozice síry se chronicky projevuje nízká saturace bazickými ionty, hlavně pak v porostech intenzivně lesnicky obhospodařovaných smrkových monokulturách. K tomu přistupuje další hrozba, a to saturace již tak degradovaných půd dusíkem. and In the Czech Republic the direct effect of SO2 on the mountain forests decreased during the 1990s as a result of the desulfurization of large SO2 sources. Chronic soil acidification, nutrient base cations (Ca, Mg, K) depletion and aluminum mobilization has been the most important mechanism behind forest damage since the 1990s. Despite a significant decline in atmospheric deposition, its present level together with high uptake of base cations by Norway Spruce monocultures will not allow significant soil recovery during the next few decades. In addition, critical loads for nutrient nitrogen have been significantly exceeded in mountain forests.
Výzkum psychoterapie není zatím dostatečně propojen s psychoterapeutickou praxí. Jedním z možných kroků v tomto směru je i studium (společných nespecifických) účinných faktorů skupinové psychoterapie – v odborné literatuře označovaných pojmem „terapeutické faktory“. Jsou to takové prvky (události, mechanismy, činnosti) ve skupinové psychoterapii, které jsou zodpovědné za zlepšení. Tyto faktory se pokusila přehledně shrnout řada autorů. Mezi nejznámější patří I. D. Yalom a M. Leszcz (2007); S. Bloch a E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) a P. Dierick a G. Lietaer (2008). Jejich souhrny se terminologicky liší, což může působit neporozumění. Je třeba tyto terminologické nejasnosti zpřehlednit. Je možné rovněž nastínit, které faktory je třeba během terapie nejvíce podporovat. To odvisí od vývoje terapie, od cílů skupiny či od potřeby klientů. Současně je třeba upozornit, že základní účinný faktor psychoterapie (a předpoklad fungování terapeutických faktorů) je vztah mezi terapeutem a členy skupiny. and Research on psychotherapy has not been fully connected with a psychotherapeutic practice. These efforts could be supported by the study of (common non- specific) effective factors of group psychotherapy (known among researchers as therapeutic factors). These are the elements (events, mechanisms, activities) in group psychotherapy, which are responsible for patients´ improvement. These factors have been summed up by many researchers.. I. D. Yalom & M. Leszcz (2007); S. Bloch & E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) and P. Dierick & G. Lietaer (2008) belong to the most important ones. Their lists differ terminologically, which may cause misunderstanding. The terminology should be made clearer. It is also possible to outline, which factors should be supported during the therapy. It depends on the phase of the therapy, on the goals of the therapeutic group and on the needs of the patients. Finally, we have to state that the basic effective factor of psychotherapy is the relationship between therapist and clients. It is the condition (sine qua non) of the functioning of therapeutic factors.
Díky pokrokům v experimentální manipulaci s mikroskopickými systémy zažíváme v dnešní době žeň nových objevů ve výzkumu tepelných motorů. Získané výsledky ukazují, jak konstruovat tepelné motory pracující při maximální dovolené termodynamické účinnosti dané účinností Carnotova cyklu a dodávající nenulový a stabilní výkon, což je ve standardních učebnicích termodynamiky považováno za nemožné., The recent advent of novel micro-manipulation techniques has harvested many new results in the field of heat engines. It is now possible to construct heat engines operating at the maximum allowable thermodynamic efficiency determined by the Carnot efficiency and delivering non-zero stable output power, something which is considered impossible in standard thermodynamics textbooks., Viktor Holubec, Artem Ryabov., and Obsahuje bibliografické odkazy