K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování, interpretací geofyzikálních a geodetických měření či využitím výsledků laboratorních experimentů, jednak přímo - pomocí hlubokých vrtů do svrchních partií zemské kůry. Metoda hlubokého vrtání má sice řadu nevýhod (vysoká cena; získaná informace je vztažena k jedinému bodu na zemském povrchu a její zobecnění je tudiž problematické), omezení (maximální dosažená hloubka 12262 m v r. 1989 na poloostrově Kola v Rusku; v České republice 6506 m v r. 1982 v moravské části vídeňské pánve - [1]) a provázejí ji mnohá technologická úskalí (vysoká teplota a tlak ve velkých hloubkách), je však neodmyslitelnou součástí výzkumu zemského tělesa jako korektiv geologických a geodynamických modelů, vycházejících z nepřímých pozorování a jejich interpretace., Aleš Špičák., and Obsahuje seznam literatury
V loňském roce byli již podruhé oceněni nejlepší čeští vědci na slavnostním galavečeru projektu Česká hlava, který se konal 20. listopadu. Mezi "České hlavy 2003" se od tohoto dne řadí rovněž student Gymnázia Christiana Dopplera Jiří Hron, který obdržel Cenu Naděje společnosti Skanska, a. s. Jeho práce vznikají ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. and Andrea Cejnarová, Zdeněk Chvoj.
Proč se nekříží kočka se psem? Proč se sice může zkřížit kůň s oslem, ale jejich potomci - mulové či mezci - jsou neplodní? Z jakého důvodu jsou někdy strilní i kříženci dvou blízce příbuzných poddruhů, třeba myší, a souvisí to nějak se vznikem nových živočišných druhů? Jeden z nejdůležitějších článků tété záhady odhalil Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, kterýá identifikoval první gen u savců zodpovědný za samčí neplodnost mezidruhových kříženců, přečetl ho a ukázal, jak je regulován. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.
The aim of this study is to set out a relevant contextual framework for interpreting poetry published on (Czech) Instagram. The author looks at the material under study from a number of perspectives, including generational, economic and especially media perspectives, ultimately finding adequate contextualization outside the framework of literary discourse and actually within the aesthetics and communication practice of Instagram, while drawing key methodological inspiration from the reflections of new media theorist Lev Manovich. In conclusion, Instapoetry is characterized as a paraliterary phenomenon situated on the margins of the literary system, combining elements of literary and Instagram aesthetics and guided by hybrid economics principles.