An attempt is made to describe what string theory is by describing how it evolved from a theory of strong interactions to a fully consistent theory of quantum gravity. We emphasize that the string theory approach to quantum gravity is the most conservative approach as well as clearly stating what the assumptions are and what these assumptions lead to. Finally we look at some of the most interesting developments and highlight contributions by Czech physicists to the development of string theory., Dospěje fyzika k teorii všeho? Překoná dosavadní neslučitelnost dvou fundamentálních, ale konkurenčních teorií přírody? Kvantové fyziky, popisující mikrosvět - svět atomárních a subatomárních objektů, a obecné relativity - teorie gravitace, která dokáže vysvětlit existenci černých děr a rozpínání vesmíru? Dokáže vytvořit jednotnou teorii, která by zahrnovala popis jevů, jež jsou dnes experimentálně prostudovány v rámci té z obou teorií, která je zahrnuje, a prokazují tak její platnost? Potíž spočívá v tom, že tyto teorie jako by neměly nic společného. Vycházejí z různých fyzikálních předpokladů a používají také zcela odlišný matematický aparát. V kvantové teorii například není spektrum přípustných hodnot některých fyzikálních jevů spojité - je kvantováno. V obecné teorii relativity, která je v podstatě geometrickou teorií prostoročasu, je zase všechno "hladké" - podkladovými geometrickými prostory jsou tzv. hladké variety. Od bezvýsledných snah Alberta Einsteina o skloubení obou teorií uplynulo už přes padesát let. Zatím nejdokonalejší kvantová teorie poslední doby, zvaná standardní model, svazuje sice elektromagnetickou, slabou a silnou interakci, zato vůbec nic "neví" o gravitaci - všechny pokusy zahrnout do ní gravitaci "násilím" selhávají., and Rikard von Unge.
Fytocenologický snímek představuje jednu z hojně využívaných metod terénního sběru dat v botanice. Informace o rostlinách, získané tímto způsobem, lze využít nejen pro čistě vědecké studie, ale také v ochraně přírody. V České republice bylo až do současnosti zapsáno více než 100 tisíc snímků, z nichž velká část je uložena v České národní fytocenologické databázi. Cílem tohoto článku je vysvětlit, jak se fytocenologický snímek zapisuje, představit několik příkladů jeho využití a upozornit na existenci největšího zdroje snímků, které jsou na požádání přístupné veřejnosti. and Phytosociological relevé is one of the field sampling methods frequently used in botany. Information on plants obtained using relevé recording, serve not only for pure scientific research, but are also valuable from the nature conservation standpoint. Over a hundred thousand of them have been recorded in the Czech Republic, the majority of which is stored in the Czech National Phytosociological Database. The aim of this paper is to explain how a relevé is recorded in the field, to demonstrate several examples of practical utilization and finally to promote the existence of the largest source of relevés available on request.