Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit důležitost spirituálních potřeb pacientů v paliativní péči a jejich saturaci na onkologické klinice FN Ostrava. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 93 pacientů, u nichž byla ukončena onkologická léčba s kurativním záměrem a vzhledem k negativní prognóze nemoci jim byla poskytována paliativní péče na onkologické klinice FN Ostrava. Do souboru byli zařazeni pacienti s Karnofského skóre KI ≤ 60 %. Ke sběru dat byly použity otázky z domény spirituální potřeby dotazníku pro měření potřeb PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative care) a dotazník EORTC QoLC-30. Pro hodnocení rozdílu v důležitosti a saturaci potřeb dle jednotlivých faktorů byl použit párový t-test a t-test pro dva výběry. Výsledky: V oblasti spirituálních potřeb považovali respondenti nejčastěji za důležité „nenáboženské“ duchovní potřeby a to „být naplněn klidem“ (95 %), „mít smysl života“ (92 %) a „mít pozitivní náhled na život a naději“ (91 %). Pacienti byli nejčastěji nespokojeni s nemožností účasti na bohoslužbě (44 %, 56 % u druhého měření). Spirituální potřeby považovali signifikantně častěji za důležité pacienti starší 65 let a pacienti bez náboženského vyznání (p<0,05). V hodnocení saturace duchovních potřeb nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěr: Identifikace pro pacienta důležitých spirituálních potřeb by se měla stát součástí ošetřovatelské péče., Aim: The aim of the research was to find the importance of the patient´s spiritual needs in the palliative care and their saturation at the Clinic of Oncology at University hospital Ostrava. Methods: The research file consisted of 93 patients whose oncological treatment with curative intention was finished and according to the negative prognosis of illness the palliative care was given to these patients at the Clinic of oncology at University hospital Ostrava. Patients registered in this file were registered the Karnofsky score KI ≤ 60 %. The questions from domain of spiritual needs assessment for measurement of needs PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care were used for the data collection. To evaluate the differences in the importance and saturation according to the needs of individual factors used paired t-test and t-test for two samples. Results: In relation to spiritual needs the respondents found as most important the „no-religion“ spiritual needs and the fact „to be peaceful“ (95%), „to have the meaning of life“ (92%) and to have the positive view of life and hope (91%) most often. The patients were dissatisfied with impossibility of their presence at church service (44%, 56% in case of second measurement) most often. The patients older than 65 years and the non-religious patients (p<0.05) found the spiritual needs as important more often. Statistically the significant difference was not known in the evaluation of the spiritual needs saturation. Conclusion: Identification of spiritual needs which are important for patient should be the part of nursing care., Erika Hajnová, Radka Bužgová, and Literatura
Cíl: Cílem studie bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na vybraných odděleních dvou nemocnic Moravskoslezského kraje. Porovnat spokojenost pacientů podle zdravotnického zařízení a oddělení, kde byli hospitalizováni. Zjistit, zda existuje souvislost mezi demografi ckými a klinickými charakteristikami pacientů a jejich spokojeností s ošetřovatelskou péčí. Metodika: Zkoumaný soubor deskriptivní korelační studie tvořilo 507 pacientů hospitalizovaných v období od února do března 2011 na 13 lůžkových odděleních v nemocnicích Karviná-Ráj a Orlová. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotazník Patient Satisfaction Scale (PSS), který měří spokojenost pacientů v jedenácti položkách třech oblastí – technické/racionální aspekty, podávání informací a oblast interakce a podpory. Výsledky: Pacienti byli nejvíce spokojeni s technickými aspekty ošetřovatelské péče a nejméně s poskytováním informací. Demografi cké charakteristiky pacientů na jejich spokojenost zásadní vliv neměly. Pouze v jedné nemocnici (NsP Karviná) byli muži ve všech faktorech spokojenější než ženy a naopak nejmenší spokojenost udávali pacienti, kteří popisovali svůj zdravotní stav jako uspokojivý. V NsP Orlová udávali vyšší spokojenost s podporou a interakcí pacienti hospitalizovaní delší dobu. Závěr: Výsledky studie neprokázaly statisticky významné rozdíly v hodnocení spokojenosti pacientů mezi nemocnicemi ani mezi sledovanými odděleními., Aims: The aim of this study was to determine patient satisfaction with nursing care provided in selected wards of two hospitals of Moravian-Silesian region, to determine whether there is a connection between demographic and clinical characteristics of patients and their satisfaction and to compare patient satisfaction according to health facility and department, where they were hospitalized. Methods: The sample of descriptive correlation study consisted of 507 patients hospitalized in the period from February to March 2011 on 13 inpatient wards in hospitals Karvina-Raj and Orlova. Data were collected using a standardized questionnaire Patient Satisfaction Scale (PSS), which measures patient satisfaction in eleven items of three areas – technical/rational aspects, provision of information and area of interaction and support. Results: Patients were most satisfi ed with the technical aspects of nursing care and least with provision of information. Demographic characteristics of the patients did not have a major impact on their satisfaction. Only in one hospital (NsP Karvina) were men in all factors happier than women and on the contrary the smallest satisfaction reported patients who described their health status as satisfactory. In NsP Orlova they reported higher satisfaction with the support and interaction patients hospitalized longer period of time. Conclusion: The results of the study did not show statistically signifi cant differences in evaluation of patient satisfaction between hospitals or between departments surveyed., Jarmila Winklerová, Darja Jarošová, and Literatura
Kvalita výživy ve stáří ovlivňuje zásadním způsobem celkový stav organizmu a významné deficity mohou přispívat k multimorbiditě starších nemocných. Včasnou detekcí malnutrice ve stáří se můžeme vyhnout zhoršení funkční výkonnosti, závažným zdravotním komplikacím, zvýšené nemocnosti, úmrtnosti a zhoršení kvality života. Vyšší věk je spojen s častějším výskytem poruch výživy, především s malnutricí. Prevalence malnutrice u hospitalizovaných geriatrických pacientů se nachází v rozmezí mezi 30–60 % a u dlouhodobě institucionalizovaných dosahuje 52–85 %. Nepřesné posuzování a sledování nutričního stavu seniorů ve zdravotnických zařízeních zdravotnickým personálem může mít zásadní vliv na vznik malnutrice během hospitalizace. Cílem příspěvku je zhodnotit stav výživy seniorů na gerontopsychiatrickém oddělení a posoudit vliv faktorů jako deprese, úroveň kognitivního stavu a soběstačnosti na vznik malnutrice., The quality of nutrition in old age affects significantly the overall condition of the body, and significant deficits may contribute to multimorbidity in elderly patients. Early detection of malnutrition in old age can avoid worsening functional performance, serious medical complications, increased morbidity, mortality and impaired quality of life. Increasing age is associated with a greater incidence of nutritional disorders, especially with malnutrition. The prevalence of undernutrition in hospitalized geriatric patients is in the range between 30 to 60% and in the long-term institutionalized it reaches 52–85%. Inaccurate assessment and monitoring of nutritional status of older people in healthcare facilities healthcare professionals can have a significant influence on the occurrence of malnutrition during hospitalization. The aim of this paper is to assess the nutritional status of older people in a Gerontopsychiatric department and assess the impact of factors such as depression, cognitive status and level of self-sufficiency on the emergence of malnutrition., Radka Kozáková, Barbora Adamčíková, and Literatura
Jaká je hodnota života, či poněkud specifičtěji, jaká je hodnota lidského života? Podle nauky o posvátnosti lidského života má každý lidský život svou vnitřní hodnotu, tato teorie však v současné bioetice rozhodně nepředstavuje ortodoxii. John Harris je jedním ze zastánců nové teorie hodnoty lidského života (především ve své publikaci The Value of Life), podle níž jsou vnitřně hodnotné pouze osoby. Osoby se definují jako bytosti - lidského či jiného druhu - schopné vyšších kognitivních funkcí, které díky tomu mohou hodnotit svůj vlastní život (vědomí sebe sama je nutnou podmínkou osoby) a mohou si přát dále žít. Hlavním cílem této kritické studie je zhodnocení Harrisových argumentů. V první části se odhaluje obecná logická struktura jeho argumentace a zdůrazňují se její důsledky pro některá témata současné bioetiky (interrupce, infanticida, eutanazie). V druhé části práce se odhalují nedostatky Harrisova myšlení. Ukazuje se, že jeho argumentace je kruhová, předpokládá teorii, kterou se snaží odvodit. Studie uzavírá, že Harrisova teorie hodnoty lidského života je nesprávná a nevhodná pro současnou bioetickou diskusi., What is the value of life? Or more specifically, what is the value of human life? According to the doctrine of the sanctity of human life, all human beings are intrinsically valuable, but this theory is far from being orthodoxy in current bioethics. John Harris is one of the advocates of the new theory of the value of human life (mainly in his book The Value of Life), according to which intrinsically valuable are only persons. Persons are beings -human or not--capable of higher mental functions that consequently can value their own life (self-consciousness is a necessary condition for personhood) and can have the desire to go on living.The overall aim of this critical study is to go into Harris's arguments in some depth. In the first part the general logical structure of Harris's argumentation is put forward and its consequences for current bioethical issues (abortion, infanticide, euthanasia) are pointed up. In the second part two fatal flaws of Harris's thoughts are exposed. It is showed that his argumentation is circular, it presupposes theory it aims to develop. The article concludes by stating that as fatally flawed, Harris's theory of the value of human life is unjustified and inadequate for dealing with current bioethical issues., David Černý, and Literatura
Jaká je hodnota lidského života? Článek poukazuje na hodnotu člověka jako Božího obrazu. Zabývá se problematikou posvátnosti lidského života, problém smrti a věčného života, otázkou lidské svobody a svobodného jednání. Chápe svědomí jako podstatný element pro poznání mravní pravdy o světě, mravního zákona vepsaného Bohem. Jedná se o soud rozumu, kterým lidská bytost poznává mravní jakost konkrétního činu. Autor poukazuje na vztah rozumu a víry a poznatelnost Boží pravdy skrze lidský rozum a lidské svědomí. Teprve prostřednictvím této optiky pak lze chápat správně hodnotu lidského života a hodnotu lidských činů., What is the value of human life? This article points to human value as the value of God's image. It deals with the issue of the sanctity of human life, the problem of the death and the eternal life, the question of human freedom and free agency. Theological view finds out the conscience as an essential element of understanding of the moral truth about the world, a law written by God. This is a judgment of reason throw which the human being recognizes the moral quality of a concrete act. The author points to the relationship between reason and faith and cognizable God's truth through human reason and human conscience. Only through this lens can be understood correctly the value of human life and the value of human acting., Ondřej Lehký, and Literatura
Paliativní péče klade důraz na kvalitu života nemocného a saturaci jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. V zahraničí se používají nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v onkologické či paliativní péči, které pomáhají zdravotnickým pracovníkům porozumět specifickým potřebám pacientů, které by mohly být předmětem profesionální individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat měřící nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči, porovnat je s doporučenými postupy pro tvorbu měřících nástrojů v paliativní péči a s českou verzí dotazníku PNAP. V elektronických databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health a Web of Knowledge) bylo nalezeno a dále podrobněji analyzováno 12 měřících nástrojů. Český dotazník PNAP pokrývá velkou část nejčastěji měřených potřeb i doporučení plynoucích ze směrnic pro měření potřeb v paliativní péči, které byly vytvořeny na základě vědeckých důkazů., Palliative care emphasizes quality of life of the ill and the saturation of his bio-psycho-social and spiritual needs. Abroad are used tools for assessing needs of patients in oncological or palliative care, which helps to health workers to understand the specific needs of patients that could be subject to professional individualized care. The aim of this review is to analyse measuring tools for assessing needs of patients in palliative care, to compare them with recommended procedures for creation of measurement tools in palliative care and with Czech version of the questionnaire PNAP. In the electronic databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health and Web of Knowledge) was recovered and further analysed in detail 12 measuring tools. Czech questionnaire PNAP covers a large part of most often measured needs and recommendations arising from the directives for the measurement of needs in palliative care, which were created on the basis of scientific evidence., Radka Bužgová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, Darja Jarošová, and Literatura
U 117 dětí s chorobami dýchacích cest byly sledovány hodnoty výdechového kysličníku dusnatého (eNO) v závislosti na expozici složkám výfukových plynů automobilové dopravy před nástupem léčebného pobytu v léčebně plicních onemocnění a po léčebném pobytu. U exponovaných dětí jsme zjistili významné zvýšení hodnot eNO. Po léčebném pobytu došlo ke statisticky významnému snížení těchto nálezů. Považujeme námi použitou neinvazivní metodu měření hodnot eNO za velmi prospěšnou pro hodnocení expozice škodlivinám životního prostředí., Exhalation values of nitric oxide (eNO) were recorded in a cohort of 117 children with diagnosed respiratory diseases, as defined by the exposure components of traffic emissions prior to, and after, in-patient therapy. A significant increase of eNO values was recorded in exposed children. Following in-patient therapy there was a statistically significant reduction associated findings. We consider this non-invasive method of measuring eNO values to be very beneficial for the evaluation of exposure to environmental pollutants., Josef Richter, Vladimír Svozil, Josef Mašláň, Rudolf Odehnal, Ludovít Filo, Miloš Verner, Vlastimil Král, and Literatura
Posouzení možných vlivů rušivého světla na obyvatelstvo v obytné zástavbě. Zobjektivizování reálné situace, odezvy obyvatelstva, možnosti nápravných opatření včetně doporučení., Evaluation of possible impact of interfering light induced by eye catchers on population in near house building. Objectification of actual situation, responses of inhabitants, possibility of remedial measure including recommendation., Petr Vrbík, and Literatura
Autor popisuje patobiochemické a patofyziologické nálezy dyslipidémií z metabolické poradny u zdravých žen i u pacientek s familiární hypercholesterolemií (FH). Diskutován je význam fyziologického zvýšení hladiny celkového cholesterolu (CCh) ve II. trimestru (průměrně o 30 %) známé jako těhotenská hypercholesterolemie (TH). Práce upozorňuje, že u FH je toto zvýšení již diagnosticky významné, u nejtěžších homozygotních forem FH pak vyžaduje kauzální léčbu. Autor hodnotí četné epidemiologické studie dokládající narození dosud převážně bezpříznakových dětí z výše uvedených rizikových těhotenství, poukazuje na zvířecí experimentální studie o transportu cholesterolu placentou a tvorbu cholesterolu samotným plodem. V závěru se práce věnuje aktuálně diskutované problematice medikamentózní léčby TH. Léčba se nedoporučuje pro nežádoucí účinky na pacientky samotné a pro možný teratogenní efekt podávaných léků na vývoj embryonálních tkání plodu. Zatím jsou doloženy převážně experimentálními nálezy na zvířeti nebo na embryonálních buňkách a ve tkáňových kulturách placentárního trofoblastu., After huge pathobiochemical and pathophysiological explanations of dyslipidemias in pregnancy, the autor presents an increase of total cholesterol about 30% in healthy women within 2nd trimester as physiological pregnancy hypercholesterolemia. The same increase in patients suffering from familial hypercholesterolemia draws more metabolic attention and needs some diagnostic and therapeutic support. Experimental studies on cholesterol synthesis in animal fetuses as totally independent on maternal cholesterol pool have been proved. The epidemiological studies in children born to mothers suffering from hypercholesterolemias proved none typical or serious defects till now. At the end he comments the medical treatment of pregnancy hypercholesterolemia that has never been accepted. Till now only laboratory experiments in animals and in human placental trophoblast cells proved the detrimental effected of high doses of statins on early embryonic development of different organs., Hyánek J., and Literatura