Search

Start Over Language Czech Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

182. „Přistání u pustých břehů českých“: Náboženský obraz českých zemí pohledem anglických cestovatelů 17. století

Creator:
Ferencová, Hana
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Travellers, 17th century, England, religion, lands of the Bohemian Crown, cestovatelé, cestopisy, 17. století, Anglie, země Koruny české, náboženství, konfese, katolictví, and protestanství
Language:
Czech
Description:
The article shows the Bohemian lands in the 17th century as mediated by travelogues of English provenance, in particular travel diaries written both for personal use only and to be later published. Attention is mainly focused on the religious situation in Bohemia and Moravia and its transformation in the studied period in the context of the denomination of the English visitors. The paper further briefly describes individual travellers from England, who would come to the European continent for various reasons and would also visit the Kingdom of Bohemia as part of this trip.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

185. „Publica“ ad populum romanum respicit (jak římští právníci chápali slovo „veřejný“)

Creator:
Skřejpek, Michal
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Roman law, Digest, public, private, Roman legal science, římské právo, Digesta, veřejný, soukromý, and římská právní věda
Language:
Czech
Description:
Slova „veřejný“ a „soukromý“ se v římském právu objevují v různých souvislostech. Poslední dva tituly Digest obsahují definice a právní pravidla obecného významu.Na základě rozboru fragmentů sedmi římských klasických právníků, v jejichž textech jsou v uvedených titulech použity zkoumané termíny, je ukázáno, jak byly chápány v období největšího rozkvětu římského práva.„Soukromý“ (privatum/privatus) má ve zkoumaných textech v zásadě jednotný význam. Termín „veřejný“ (publicum/publicus) pak nabízí celou řadu různých variant.Někdy se jedná o veřejné právo, ale také o právo trestní, nebo je to něco, co souvisí se státem (příslušející státu, státní úřad, státní zájem, daně, břemeno ukládané ve prospěch státu, jednat jménem státu). Kromě toho se jedná také o různé druhy věcí – státní, jejichž vlastníkem je stát; obecní, které patří městu; ty, které mohou užívat úplně všichni. Slovo „veřejné“ pak také znamená, že něco bylo učiněno podle pravidel, tedy v souladu s právem (např. vyhlášení války), nebo je označením pro městskou radu i lidové shromáždění.Vždy tedy záleží na kontextu, v jakém je tento termín použit. and The words “public” and “private”, appear in Roman law in different contexts. The last two titles of Digest contain definitions and rules of law in general.Based on the analysis of fragments from the works of seven Roman classical jurists, where these surveyed terms are used, it is shown how they were understood during the heyday of Roman law. The word “private” (privatum/privatus) has in the analyzed texts essentially the same meaning. The term “public” (publicum/publicus) then offers a variety of different options. Sometimes it is public law, but also criminal law, or it is state-related (belonging to the state, state authority, state interest, taxes, a charge in favour of the state, to act on behalf of the state). In addition, it also has different meanings – the things owned by the state; things owned by the community; things which belong to the city; things that everyone can enjoy. The word “public” then also means that something has been done according to the rules, therefore, in accordance with the law (e.g. a declaration of war) or bears the name of the City Council and People’s Assembly. Thus it always depends on the context in which the term is used.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

188. „Řekla jsem si, že se prostě musím nějak přizpůsobit”

Creator:
Hájková, Anna
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autorka sleduje, jaké vzpomínky si ženy deportované nacisty do Terezína uchovaly na pobyt v tamním židovském ghettu a jakými mechanismy se tyto reflexe – odlišné od vzpomínek mužů – utvářely. Středobodem jejího výzkumu jsou způsoby adaptace a vyrovnávání se situací, jež si ženy v Terezíně vyvinuly. Analyzuje genderově utvářené stránky každodenního života a proměn rolí terezínských žen i to, jak se promítly do jejich příběhů v podobě, v jaké je známe dnes. Jádro jejího výzkumu je založeno na vzorku třiceti životopisných rozhovorů pořízených v devadesátých letech minulého století s ženami přeživšími pobyt v Terezíně a doplněno dalšími dobovými prameny. Tyto ženy zažily deportaci většinou v době, kdy jim bylo mezi dvaceti a třiceti roky, patřily ke střední třídě, byly asimilované, emancipované a většinou hovořily česky. Podle zjištění autorky byly mladé české vězeňkyně v terezínském ghettu vesměs nuceny opustit individualistický životní styl moderní nezávislé ženy, který vedly před deportací, a zaujmout silně genderově určenou, pouze podpůrnou úlohu, soustředěnou na rodinu a kolektiv. Dále autorka zkoumá vztah mezi posunem v sociální úloze žen, vytvářením sociálních sítí a skupin a šancemi žen na přežití. Vychází přitom z předpokladu, že analýza postavení žen konkrétně a genderu obecně pomáhá identifikovat mocenské vztahy v rámci komunity, která vznikla z donucení. and Women’s memories of their time interned in the Theresienstadt (Terezín) ghetto are different from those of men internees. But what are the memories and what are the mechanisms behind them? At the centre of the author’s research is the adaptation and coping mechanisms of women in Theresienstadt. What was their daily life there? Which roles did they take on? The author analyses gender-specific aspects of Czech-Jewish women’s lives in the ghetto, focusing on how they influenced their narratives as we know them today. The core of the research is based on a sample of thirty biographical interviews from the 1990s, combined with various contemporaneous sources. Having experienced the deportation chiefly in their twenties, they are representative of middle-class, assimilated, emancipated, mostly Czech-speaking women. For the most part these young inmates had to abandon their ways of life as modern, independent women, and made a shift towards performing strongly gendered, supportive roles, focusing on the family and the social group. The author examines the relationship between the shift in this social role, the formation of networks and groups, and their chances of survival. The analysis of the position of women in particular and of gender in general seeks to help us to understand the power relationships within this enforced community.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

190. "Roman Jakobson. Formalismus Forever". Proč?

Creator:
Grigorov, Dobromir
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor podrobně analyzuje způsob, jímž Roman Jakobson představil ruský formalismus v rámci svých přednášek konaných roku 1935 v Brně, a upozorňuje za výrazný podíl, který měl Jakobson na pozdějších interpretacích formalismu a Pražské školy (zejména na práci Victora Erlicha Russian Formalism, 1955). and The author analyzes in detail the way in which Roman Jakobson (1896–1982) presented RussianFormalism in his 1935 Brno lectures, and points out the important role Jakobson had inlater interpretations of Formalism and the Prague School, particularly Victor Erlich’s RussianFormalism (1955).
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 0 to 2021

View larger »