Search

Start Over Language Czech Rights policy:public Subject holocaust

2. Osudy deprivovaných dětí - cesta sirotků z Terezína za Annou Freudovou

Creator:
Preiss, Marek and Doubková, Nikola
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
holocaust, Terezín, koncentrační tábor, adaptace, trauma, concentration camp, and adaptation
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá propojením informací o skupině dětí, které přišly v útlém věku o rodiče během 2. světové války, byly umístěny do koncentračního tábora Terezín a po osvobození Československa poslány do Anglie, kde jim byla poskytnuta všestranná podpora. Článek se zaměřuje na dva zdroje psychoanalyticky orientovaných autorek – studii Anny Freudové a Sophie Dannové s názvem Experiment se skupinovou výchovou (Freud a Dann, 1951), která je ukázkou ročního sledování vývoje deprivovaných dětí, a studii Sarah Moskovitzové (1983, 1985) dokumentující další vývoj terezínských dětí v dospělosti. Z psychologického hlediska sledování ukazují na možnost dobré adaptace i po těžké deprivaci v dětství. Z historického hlediska jde o dokumentaci osudů židovských dětí spojených pobytem v Terezíně a angažmá řady zainteresovaných pomocníků včetně Anny Freudové. and The article deals with connecting information about a group of children who lost their parents at an early age during World War II, were placed in the Terezín concentration camp and after the liberation of Czechoslovakia were sent to England, where they were provided with comprehensive support. The article focuses on two sources of psychoanalytically oriented authors - a study by Anna Freud and Sophie Dann entitled An experiment with group upbringing (Freud and Dann, 1951), which is an example of annual monitoring of the development of deprived children and a study by Sarah Moskovitz (1983, 1985) documenting further development of Terezín children in adulthood. From a psychological point of view, observations indicate the possibility of good adaptation even after severe deprivation in childhood. From a historical point of view, this is a documentation of the fate of Jewish children connected with their stay in Terezín, the engagement of a number of interested helpers, including Anna Freud.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Vzkaz v láhvi: Paul Celan a Martin Heidegger

Creator:
Blecha, Ivan
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Martin Heidegger, Paul Celan, holocaust, philosophy and poetry, poetic thinking, Todesfuge, Todtnauberg, Holocaust, Philosophie und Dichtung, dichterisches Denken, holokaust, filosofie a poezie, and básnické myšlení
Language:
Czech
Description:
The article deals with the problematic relationship between Paul Celan and Martin Heidegger. The two knew and respected each other intellectually, but the obstacle in their relationship was Heidegger’s involvement in the Nazi movement, which was unacceptable to Celan as a direct witness to the Holocaust. The main difference between them was in their view of the role of language: Heidegger wanted to use ‘poetic’ thought to overcome the crisis of metaphysics and reformulate the question of being, while Celan to give a voice to all the martyred. Though Celan never succeeded in getting Heidegger to apologize in any way for his involvement with the Nazis, his moral superiority – both in his thought world and during their mutual encounters – is obvious. and Der Aufsatz befasst sich mit der problematischen Beziehung zwischen Paul Celan und Martin Heidegger. Die beiden kannten und respektierten sich bis zu einem gewissen Grad, doch für Celan als direkten Zeugen des Holocausts war das nazistische Engagement Heideggers inakzeptabel. Den Hauptunterschied zwischen den beiden sehe ich in deren unterschiedlicher Auffassung der Rolle der Sprache: Heidegger wollte durch ein „dichterisches Denken“ die Krise der Metaphysik überwinden und die Frage nach dem Sein neu formulieren; Celan wollte seine Stimme allen zu Tode Gefolterten verleihen. Celan ist es zwar nie gelungen, Heidegger zu einer Art Entschuldigung für sein Engagement für die Nazis zu bewegen, seine moralische Überlegenheit – sowohl in seiner Gedankenwelt, als auch während ihres gegenseitigen Treffens – ist allerdings deutlich sichtbar.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public