Léčebně neovlivnitelná progrese onkologického onemocnění a předchozí protinádorová terapie, kterou pacient absolvoval, jsou častou příčinou náhlého zhoršení celkového stavu pacienta. Hovoříme o akutních stavech, které pacientovi zhoršují jeho celkovou kvalitu života včetně jeho ohrožení na životě. Autoři se ve svém sdělení zabývají problematikou vybraných akutních stavů u nemocných s ukončenou onkologickou léčbou a zařazených do programu paliativní onkologické péče., Medical uninfluenced progression of cancer and previous anticancer therapy, the patient has received are a common cause of sudden deterioration of general condition. We are talking about a medical emergency and patients impair its overall quality of life, including its threat to life. The authors deal with its communication of selected acute conditions in patients with end-cancer therapy and included in the programme of palliative cancer care., Ladislav Slováček, Stanislav Filip, Birgita Slováčková, Iva Slánská, Peter Priester, and Literatura 46
Cieľom štúdie bolo zistiť a porovnať mieru duševného zdravia (subjektívnej pohody, emocionálnej rovnováhy, sebaúcty a životných udalostí) u žiakov na základných školách v závislosti od pohlavia, typu školy, ročníkov a typu rodiny. Výskum bol realizovaný na základných školách a 8-ročnom gymnáziu v žilinskom regióne. Do výskumu bolo zaradených 406 žiakov 6-tych a 7-mych ročníkov. Priemerný vek žiakov bol 12,4 roka. Na meranie miery duševného zdravia sme použili dotazník subjektívnej pohody (GHQ 12), škálu emocionálnej rovnováhy (ABS), škálu sebaúcty podľa Rosenberga (SeS) a inventár životných udalostí (LEI). Súčasťou výskumných nástrojov bol vytvorený formulár s demografickými údajmi, ktorý obsahoval vek, pohlavie, typ školy, ročník/trieda, typ rodiny, typ bývania a vzdelanie rodičov. Zo štatistických metód sa použil Mann-Whitney test a chí-kvadrátový test. Porovnanie podľa vybraných sociodemografických ukazovateľov prinieslo signifikantné rozdiely. U dievčat sa zistilo v porovnaní s chlapcami signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody, v subškále negatívnych emócií a v inventári negatívnych životných udalostí. U chlapcov sa zaznamenalo signifikantne vyššie priemerné skóre v škále sebaúcty a v sumáre emocionálnej rovnováhy. U žiakov základných škôl sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi 8-ročného gymnázia. Žiaci 8-ročného gymnázia mali signifikantne vyššie priemerné skóre v sumáre životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi základnej školy. U žiakov 6. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v subškále pozitívnych emócií, v sumáre emocionálnej rovnováhy, v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. U žiakov 7. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody. U žiakov z úplnej rodiny sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. Žiaci z neúplnej rodiny mali signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí., The aim of the study was to investigate and compare the extent of mental health (well-being, emotional balance, self-esteem and life events) of primary school pupils in terms of gender, type of school, grade and family type. The research was carried out at primary schools and an 8-grade grammar school in Zilina region. 406 pupils of 6th and 7th grades were surveyed. The average age of pupils was 12.4 years. The General Health Questionnaire (GHQ 12), the Affect Balance Scale (ABS), the Life Event Inventory (LEI) and the Rosenberg Self Esteem Scale (SeS) were used in investigating the extent of mental health. The Demographic data sheet including age, gender, type of school, year/grade, family type, type of living, education of parents was created as a part of the research tools. Mann-Whitney and Chi-Square test were applied as our statistical methods. A comparison of the selected socio-demographic indicators showed significant differences. The girls reached significantly higher scores over boys in the General Health Questionnaire, in the Sub-Scale of Negative Emotions as well as in the Negative Life Event Inventory. The boys reached significantly higher scores in the Self-Esteem Scale and in the Emotional Balance Summary in comparison with the girls. The primary school pupils marked a significantly higher score in the Negative Life Event Inventory in comparison with peers in the 8-grade grammar school. The 8-grade grammar school pupils showed a significantly higher average scores in the Life Event Summary in comparison with primary school peers. The 6th grade pupils marked significantly higher average scores in the sub-scale of positive emotions, in the Emotional Balance Summary, in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. The 7th grade pupils showed a significantly higher average score in The General Health Questionnaire. Pupils from complete families marked significantly higher average scores in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. Pupils from incomplete families showed a significantly higher average score in the Negative Life Event Inventory., Petra Dankovičová, Želmíra Fetisovová, Igor Ondrejka, and Literatura 19
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit potřeby pacientů v paliativní péči v souvislosti s kvalitou jejich ţivota a vytvořit vhodný nástroj pro identifikaci potřeb pacientů v paliativní péči. Metodika: Pro zjištění potřeb pacientů v paliativní péči a pro získání materiálu k formulování poloţek dotazníku byla vyuţita kvalitativní metoda řízených skupinových rozhovorů - ohniskových skupin (n = 5), které byly provedeny ve dvou fázích. Ohniskových skupin se zúčastnilo celkem 30 respondentů (všeobecné sestry, lékaři, sociální pracovníci, duchovní, pacient a rodinní příslušníci). V první části řízených rozhovorů byly hodnoceny potřeby terminálně nemocných v souvislosti s kvalitou ţivota. Výsledky byly pouţity k formulaci oblastí (domén) a k vytváření dotazníkových poloţek. Ve druhé fázi byly stanoveny důleţité oblasti potřeb, byly diskutovány zahraniční nástroje pro hodnocení potřeb a analyzovány jednotlivé poloţky dotazníku vhodné pro české prostředí. Výsledky: Na základě analýzy dat byly vytvořeny kategorie a podkategorie, které se staly podkladem pro tvorbu domén a dotazníkových poloţek: 1. Respektování fyzických potřeb (podkategorie: být bez bolesti, mít pod kontrolou symptomy), 2. Respektování psychických potřeb (podkategorie: smíření se s nemocí a se smrtí, strach a úzkost, potřeba zachovat si svoji identitu), 3. Respektování autonomie (podkategorie: moţnost rozhodování, zachování soběstačnosti, dostatek informací), 4. Respektování sociálních potřeb (podkategorie: aktivita, zabezpečení, kontakt s rodinou, prostá lidská přítomnost, sexualita), 5. Respektování spirituálních potřeb (podkategorie: náboţenské potřeby, estetické potřeby, soukromí na pokoji, smysl ţivota, slušnost, aspekty odchodu ze ţivota). Závěr: Vytvořený dotazník obsahuje 42 poloţek sdruţených do 5 domén. Vytvořený dotazník bude v další fázi výzkumu testován na psychometrické vlastnosti., Objective: The aim of the research was to determine the needs of patients in palliative care in connection with the quality of their lives and to create a suitable tool for identifying the needs of patients in palliative care. Methods: To determine the needs of patients in palliative care and obtaining material for formulation of the questionnaire items was used qualitative method of structured group interviews - focus groups (n = 5), which were carried out in two phases. 30 respondents participated in this focus groups (nurses, physicians, social workers, parsons, patient, family members). In the first part of structured interviews were assessed needs of the terminally ill in connection with the quality of life. The results were used to formulate the areas (domains) and creation of questionnaire items. In the second phase were determined important areas of needs, were discussed foreign tools for the assessment of needs and were analysed individual items of questionnaire suitable for the Czech environment. Results: Based on the data analysis were developed categories and subcategories, which became the basis for creation of domains and questionnaire items: 1 Respect for the physical needs (subcategories: being without pain, to have symptoms under control), 2 Respect for the psychic needs (subcategories: reconciliation with the disease and death, fear and anxiety, the need to maintain own identity), 3 Respect for the autonomy (subcategories: the possibility of decision-making, preserving self-sufficiency, sufficiency of information), 4 Respect for the social needs (subcategories: activity, security, contact with family, pure human presence, sexuality), 5 Respect for the spiritual needs (subcategories: religious needs, aesthetic needs, privacy in the room, meaning of life, politeness, aspects of departing from the life). Conclusion: Created questionnaire that contains 42 items grouped into 5 domains. A questionnaire will be tested on the psychometric properties., Radka Bužgová, Renáta Zeleníková, and Literatura 25
Článek pojednává o historii politiky podpory zdraví v ČR v období let 1990 až 2012. Cílem článku je 1) zachytit odlišné přístupy k politice podpory zdraví (a potažmo ke zdraví a determinantám zdraví) formulované vládami ve významných koncepčních materiálech a 2) na základě studia sekundárních dokumentů identifikovat významné události samotné implementace sledované politiky. Vládou vnímaná (resp. v koncepčních dokumentech deklarovaná) hodnota zdraví a konkrétní pojetí determinant zdraví, které, jak článek ukazuje, do značné míry souvisí s politickou orientací vlád, jsou nikoliv jedinými, ale významnými faktory následně realizované politiky podpory zdraví., The paper deals with the history of health promotion policy in the Czech Republic during 1990–2012. The aims of the paper are as follows: 1) to reveal different approaches to health promotion policy (and to health and health determinants), defined by Czech governments in significant conceptual documents and 2) based on the study of secondary documents to identify significant events of the implementation of the policy under consideration. The value of health as perceived by the government (or more precisely declared in the conceptual documents) and the particular approach to health determinants which, as the article suggests, relates to the political leanings of the governments are some of the significant factors of subsequently implemented health promotion policy., Eva Tušková, and Literatura 20
Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit stav a význam interní komunikace v konkrétním zdravotnickém zařízení a doporučit opatření k jejímu zlepšení. Metody: V souladu s cílem práce byl proveden kvalitativní výzkum formou hloubkových rozhovorů s top managementem nemocnice, a také proběhla analýza základních předpokladů (prvků) efektivní interní komunikace. Byly identifi kovány hlavní faktory ovlivňující interní komunikaci a jejich vliv a význam byl následně ověřován kvantitativním výzkumem – dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci. Výsledky: Byly potvrzeny hypotézy o významu interní komunikace a jejího vlivu na pracovní chování a výkony, byly zhodnoceny základní předpoklady pro efektivní interní komunikaci a doporučeno jejich konkrétní zlepšení. Závěr: Lze konstatovat, že se potvrdil signifi kantní význam interní komunikace ve zkoumané nemocnici. Pracovníci vnímají interní komunikaci jako důležitou a shodují se, že ovlivňuje jejich pracovní výkon a pracovní chování a jednání. Nemocnice neměla správně nastavené některé předpoklady pro fungování interní komunikace, ale následně přijala opatření k jejich zlepšení., Aim: The aim of the research was to describe the status and importance of internal communications in a hospital and recommend proposals for its improvement. Methods: There is analysis of internal communication according own methodology – key assumptions of eff ective internal communication. Qualitative research through depth interviews with top management of the hospital identifi ed the main factors aff ecting internal communication, its eff ect and meaning was tested by quantitative research – questionnaire survey of employee’s views. Results: The hypotheses the importance of internal communication and its impact on work behaviour and performance were confi rmed. Internal communication was evaluated by the basic assumptions of internal communication were evaluated and recommended its improvement. Conclusion: Workers perceive internal communication as an important and agree that aff ects their job performance and work behaviour. The hospital did not properly set some of main assumptions for the functioning of internal communication. Management adopted proposals of improvement., Jana Holá, and Literatura 11
Význam péče o výživu je neoddiskutovatelný. Malnutrice provází vysoké procento onkologicky nemocných, může zásadně zhoršit výsledky onkologické léčby a ovlivňuje kvalitu života pacienta, proto její léčba i prevence musí být součástí podpůrné péče v onkologii. Stav výživy pacientů je nutné sledovat v průběhu celého onemocnění a jeho léčby. V článku je předvedena kazuistika padesátiletého pacienta s druhou recidivou karcinomu hrany jazyka, který díky podpůrné péči, jejíž součástí je i péče o výživu, absolvoval reiradiaci kombinovanou s cetuximabem a nyní je bez známek choroby. Kazuistika je také dokladem vývoje nutriční péče na našem ústavu v průběhu několika let., The significance of nutritional care is undeniable. Malnutrition is seen in a high proportion of cancer patients, may substantially deteriorate the outcome of oncological treatment, and affects the quality of life of the patient; therefore, its treatment and prevention must be a part of supportive care in oncology. The nutritional status of patients needs to be monitored throughout the disease course and treatment. The paper presents a case report of a fifty-year-old patient with a second recurrence of carcinoma of the margin of the tongue who owing to supportive care, a part of which is nutritional care, underwent reirradiation combined with cetuximab and is currently free of symptoms of the disease. The case report also documents the evolution of nutritional care at our department during the course of several years., Petra Holečková, and Literatura 5
Náš projekt byl zaměřen na analýzu možného využití stanovení volných lehkých řetězců (FLC) v séru jako nového markeru k posouzení aktivity monoklonálních gamapatií. Cíle byly formulovány na základě potenciálně nejvhodnějších indikací pro jeho použití v klinické praxi. Spolupracovali jsme s registrem monoklonálních gamapatií a analyzovali celkem 1439 pacientů s monoklonálními gamapatiemi. Potvrdili jsme platnost stratifikačního modelu MGUS Mayo Clinic. Současně s tím jsme identifikovali další potenciálně vhodné znaky, které plánujeme ověřit v rámci dalších analýz a případně je využít při přípravě podrobnějšího stratifikačního modelu. Normalizace poměru FLC v kompletní remisi nebyla spjata se signifikantně delší dobou do progrese, ačkoli byl pozorován trend k jejímu zlepšení., Our project was focused on verifying the usefulness of free light chain (FLC) analysis as the new marker for evaluation of the activity of monoclonal gammopathies. Formulated goals of this project represented the most likely beneficial indications for FLC use in clinical practice. We collaborated with Registry of Monoclonal Gammopathies database of Czech Republic and analyzed 1439 patients with monoclonal gammopathies. We were able to confirm validity of the prognostic model of MGUS stratification originally developed by Mayo Clinic. Moreover several other independent prognostic factors not included in the mentioned model have been identified, which we plan to include in the further analysis and development of more detailed prognostic model. Normalization of FLC ratio was not connected to statistically significant prolongation of complete remission duration, however trend towards it was observed., Radocha J., Klincová M., Maisnar V., Sandecká V., Vávrová J., Špička I., Ščudla V., Gregora E., Machálková K., Tichý M., Malý J., Hájek R., and Literatura 8