This study deals with the relationship of Prince Joseph Adam von Schwarzenberg to music and theatre and with the way in which his theatrical preferences revealed themselves in the repertoire of his private castle theatre in Cesky Krumlov from 1766 until 1768. Through a careful study of the extant sources (correspondence, libretti, scores and parts, accounting books etc.), the author has managed to specify the reasons for the precipitous renovation of the castle theatre in late 1765 and early 66 and to determine what specific dramatic works were performed there. Among other things, she has succeeded in compiling the entire list of performances planned for the fourteen-day wedding celebration in the summer of 1768. The author furthermore focuses on information about the musicians who were then in the princes services and also about commissioned musical instruments and musical scores and parts., Helena Kazárová., Obsahuje seznam literatury, and Anglické resumé na s. 45.
Recenzovaný sborník je sestaven z příspěvků stejnojmenné konference, kterou ve dnech 19. a 20. října 2010 uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Publikované texty se až na jednu výjimku týkají dějin šlechty v českých zemích, Slovensku, Německu a Rakousku. Ke čtenářům podle recenze promlouvají na jedné straně osobní příběhy konkrétních šlechticů nebo jejich rodin, na druhé se mohou lépe obeznámit s obecnějšími vývojovými tendencemi nebo širšími pohledy na danou problematiku. and [autor recenze] Vladimír Březina.
V diskusi o období raného středověku je z archeologického hlediska nadále třeba se vyrovnat s absencí sídel přiřaditelných ke vznikající šlechtě, z historického hlediska je neméně palčivým problémem otázka, co geneze šlechty signalizuje v rámci celospolečenských proměn. Pozorování základního uspořádání vybraných hradních a jiných elitních sídel v západním kulturním prostředí a jejich srovnání s podobou románských kostelů vybavených západní věží z českého území vede k předložení diskusního závěru, že rané české hrady se skrývají v objektech, jež dnes považujeme za výhradně církevní stavby. Výstavba raných hradů (tj. kostelů), jejichž terminologie je odvozena od latinského castellum, doprovázela společenské proměny spočívající v postupném rozpadu archaických příbuzenských společenství – klanů. and In discussions on the early medieval period it is still necessary from an archaeological perspective to deal with the absence of seats attributable to the emerging aristocracy; from a historical perspective, a no less vexing issue is what the genesis of the aristocracy signals as part of society-wide changes. The study of the basic arrangement of selected castles and other elite residences in the western cultural environment and their comparison with the form of Romanesque churches with western towers in Bohemia leads to the conclusion that early Bohemian castles are concealed in structures considered today exclusively as church buildings. The construction of early castles accompanied social transformations involving the gradual dissolution of archaic kinship communities – clans. The author discusses the terminological and semantic connection between the Latin castellum, Czech (Slavic) kostel and also Swedish kastal.
The diaries of the Bohemian nobleman Johann Nepomuk Chotek (1773-1824) are an important new source for the history of music in Prague. In particular, they describe 17 concerts given by the Society of Musicians between 1804 and 1822 in the Estates Theater. The programmes of seven concerts were previously unknown. Chotek not only gives accurate dates for the performances, but also names the pieces and performers, thus supplementing the information in Michaela Freemanová‘s 2003 article on this society. As a trained music connoisseur, Chotek also critiques the orchestra and singers, judges the music, and describes the reaction of the public., Rita Steblin., and České resumé na s. 61, anglický abstrakt na s. 47.
Generations of historians strived (and they still continue to do so) to deduce, what were the property rights of Mstiš to the homestead at the settlement near the Bilin castle and to the newly built Church of Saint Peter in its vicinity. The outcome of the analysis is unconvincing: Cosmas’ text itself does not enable any unambiguous conclusions on the nature of Mstiš’ rights to the homestead and church. It is possible that localities endowed with names derived from the names of castle custodians and other persons from the ranks of the princely retinue indicate one of the manners in which these individuals could gain land ownership. At least in some of the cases, the custodians could proceed to dispose of the property autonomously and bequeath it to an ecclesiastical institution or establish a similar institution themselves. and Tomáš Velímský.