Nobelovští laureáti a mladí vědci z celého světa se setkali v Lindau, malebném městečku na ostrově v Bodamském jezeře, letos již po šedesáté páté. Nápad pořádat setkání s držiteli nejprestižnějšího vědeckého ocenění se zrodil v roce 1951 z niterné pohnutky hraběte Lennarta Bernadotteho, člena švédské královské rodiny, aby se vybudovaly mosty mezi generacemi, kulturami, konfesemi a národy a znovu se ve světové vědecké komunitě navázaly vztahy zpřetrhané válkou., Robert Zika., and Lindau Nobel laureate meetings with young scientists
This symposium focused on participants from Austria, Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. Following the tradition of the CESTC, two plenary lectures were offeret for each of the participating countries and a number of short reports and poster presentations. Student Kiran Bhaskaran Nair from Charles University in Prague was awarded the Student poster prize as creator of the best student poster. and Petr Čárský, Květa Stejskalová.
Další z každoročních zasedání vedoucích představitelů Slovenské akademie věd a Akademie věd ČR se uskutečnilo ve dnech 25.-26. listopadu 2013 v Lannově vile v pražské Bubenči. Delegace se ve čtyřech blocích zabývaly otázkami strategie a financování a podporou perspektivních lidských zdrojů. Diskuse rovněž patřila spolupráci obou akademií na úrovni bilaterální, v rámci tzv. Dunajské strategie, a v kontextu Evropské unie. Neformální debata pokračovala i při exkurzi do nedalekého Břevnovského pivovaru. Závěr setkání patřil komentované prohlídce Lannovy vily v podání prof. Jana Bažanta z Filosofického ústavu AV ČR. and Jana Vlachová.
Článek pojednává o jednom verši z biblické Písně písní (2,3) v jedné z ústředních pasáží první publikované knihy Giordana Bruna, která pojednává o umění paměti. De umbris idearum [O stínech idejí] neusiluje jen o zlepšení paměťových schopností, ale předjímá také podmínky a hranice poznání v Brunové nové infinitní kosmologii. Tento příspěvek vychází z relevantní sekundární literatury k tomuto tématu a představuje De umbris obecně v kontextu Brunovy filosofie. Soustředí se na Brunovo napodobování Origénova komentáře k této pasáži z Písně písní. Článek detailně analyzuje důvody Brunovy subverze tradiční exegetické tradice, která byla výrazně ovlivněna Origénovým spiritualizovaným čtením Písně písní. Brunovo zcizení Origénova komentáře se nakonec ukazuje jako mise en abyme, manýristická strategie reprezentace. Ta jen odráží vlastní metodu, která tvoří základ Brunova umění paměti, ale která se dá chápat také jako vědomé rozvracení exegetických tradic obecně., This article focuses on the use of one verse from the Biblical Songs of Songs (2. 3) in central passages of Giordano Bruno’s first published book on the art of memory. De umbris idearum [On the Shadows of Ideas] not solely aims at improving mnemonic capacities, it also envisages the preconditions and limits of cognition in Bruno’s new inifitist cosmology. Taking relevant scholarly literature on the topic as a point of departure, this contribution presents De umbris in the context of Bruno’s philosophy in general; it focuses on Bruno’s evocation of Origen’s commentary on that passage in the Song of Songs. The article analyzes in detail the reasons for Bruno’s subversion of the traditional exegetic tradition that was massively influenced by Origen’s spiritualized reading of the Song of Songs. Bruno’s misappropriation of the Origen’s commentary turns out to be a mise en abyme, a mannerist strategy of representation. It not only reflects the very method that underlies Bruno’s art of memory, but is also to be understood as a conscious subversion of exegetic traditions in general., and Sergius Kodera.