Článek popisuje vývoj vodíkové bomby a historické pozadí, na kterém se odehrál. Pozornost je věnována zejména vzniku a vývoji fyzikálních idejí, které vedly k objevu základního principu konstrukce vodíkové bomby v USA a SSSR. Rovněž je zmíněna úloha jednotlivých význačných věců, kteří se na tomto vývoji podstatnou měrou podíleli. Autor považuje historii vývoje vodíkové bomby za zajímavou nejen z čistě fyzikálně-technického hlediska, ale i pro komplikovaný vztah mezi zaujetím vědeckým problémem a morálními principy., Vladimír Hnatowicz., Obsahuje 11 medailonků vědeckých osobností, and Obsahuje seznam literatury
Zakládací listinu pražské univerzity podepsal 7. dubna 1348 Karel IV., o vznik vysokého učení v Olomouci se zasloužili roku 1573 jezuité, inženýrské umění poručil u nás dne 18. ledna 1707 "instruovati a vyučovati" římskoněmecký císař, český a uherský král Josef I., Ivo Kraus., and Obsahuje bibliografii
Podle současné představy o struktuře hmoty a silách působících v mikrosvětě jsou základními stavebními kameny hmoty tři generace kvarků a leptonů. Přitom z kvarků jsou složeny mimo jiné protony a neutrony, které představují více než 99,9 % hmotnosti atomů. Zatímco nejznámější lepton - elektron - je znám již od konce 19. století a je stále považován za elementární částici, myšlenka, že protony a neutrony jsou složeny z ještě fundamentálnějších částic, se zrodila počátkem roku 1964 ve snaze pochopit vlastnosti rodiny nově objevených hadronů, částic příbuzných protonu a neutronu. V článku jsou popsány okolnosti, které vedly Murraye Gell-Manna a George Zweiga současně k formulaci kvarkového modelu hadronů. Podrobně jsou rozebrány nejenzásadní rozdíl mezi fyzikálím obsahem pojmu "elementární konstituent" hadronů, tak jak ho chápali Gell-Mann a Zweig, ale i obtíže, na které přijetí tohoto modelu zpočátku narazilo v důsledku velmi neobvyklých vlastností, které kvarky měly. Jsou připomenuty další kllíčové okamžiky vývoje kvarkového modelu a nové experimentální poznatky, které přivedly koncem 60. let Richarda Feynmana k formulaci partonového modelu hadronů a přirozené splynutí kvarkového a partonového modelu v rámci kvantové chromodynamiky, jež byla formulována v roce 1973. Článek končí "listopadovou revolucí" v roce 1974, kdy byla objevena rodina částic, které svědčily o existenci čtvrtého, půvabného kvarku, a jejichž vlastnosti jednoznačně prokázaly správnost koncepce "konkrétních" kvarků George Zweiga. V první části článku je popsán teoretický a experimentální vývoj zhruba od poloviny 50. let 20. století až do publikace článků Gell-Manna a Zweiga počátkem roku 1964, v druhé pak následující desetiletí až do všeobecného přijetí kvarků jako fundamentelních částic standardního modelu., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Ing. Otakar Fojt, Ph.D., působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat Science and Innovation Network, jež je součástí Ministerstva zahraničních věcí a věcí Commonwealthu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Od roku 20;17 je také regionálním ředitelem sítě vědeckých diplomatů britské Science and Innovation Network pro střední a východní Evropu. Co tato pozice obnáší, co jej v práci nejvíce těší a jak to ve skutečnosti vlastně bylo s pečením chleba, se dozvíte v následujícím rozhovoru. and Jana Žďárská, Otakar Fojt.
Cílem referátu je připomenout často opomíjenou skutečnost, že grupová rychlost elektromagnetického pulsu v disperzním prostředí může být abnormální, tzn. může převyšovat rychlost světla ve vakuu anebo být záporná. Popíšeme nedávno provedené experimenty, ve kterých byla dosud nejprůkazněji prokázána anbnormální grupová rychlost, a vysvětlíme, proč to neodporuje relativistické příčinnosti., Vladimír Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
The Royal Swedish Academy of Sciences have awarded 2013 chemistry Nobel prize to Martin Karplus, Michael Levitt and Arieh Warshel for the development of multi-scale models of complex chemical systems. These models paved the way for realistic computers simulations of the structure and function of biomacromolecules, and structure-based drug design. Here we outline pioneering computational approaches that were developed by these Nobel laureates from 1968 to 1978., Jan Florián., and Obsahuje bibliografii
Polymerní materiály, tedy plasty, kaučuky a polymerní kompozity, nacházejí aplikace v nejrůznějších podobách a v řadě oblastí. Postupně se staly důležitou oporou současné civilizace. Ve třicátých letech se vynořila polymerní fyzika jako významná a uznávaná součást polymerní vědy a následovala rozvoj polymerní chemie. Pochopení vztahů mezi jednotlivými úrovněmi hierarchické struktury polymerů a jejich makroskopickým chováním, které přinesla právě polymerní fyzika, vedlo k důležitým modifikacím současných polymerů, úpravě zpracovatelských postupů a posléze i k vývoji nových polymerních materiálů s podstatně zvýšenou užitnou hodnotou., Miroslav Raab, Jiří Kotek., and Obsahuje seznam literatury