O vzniku hudobných nástrojov majú asi všetky rasy a národy svoje báje a povesti. Starý zákon uvádza Kainovho potomka Jubala ako otca všetkých hrajúcich na harfu a píšťalu (1. M. 4/21), Gréci zase za pôvodcu píšťal považujú boha Pana, odkiaľ aj pochádza súčasný názov Panovej flauty. Názory moderných bádateľov sa rôznia, zhodujú sa však v tom, že prvé nástroje človek nevymyslel, ale skôr našiel, napr. korytnačí pancier ako nástroj bicí alebo primitívny luk ako nástroj strunový. O histórii hudby a hudobných nástrojov bolo napísaných množstvo kníh (napr. [1,2]). V tomto príspevku sa pokúsime popísať tvorbu tónov na najznámejšich hudobných nástrojoch používaných v modernej európskej hudbe z pohľadu fyziky (z kníh odporúčame napr. [3]). Tieto hudobné nástroje môžeme podľa mechanizmu tvorby tónu rozdeliť do troch hlavných skupín: strunové, dychové a bicie., The aim of this overview is to describe the basic physical principles of musical instruments currently used in western music. These instruments can be, with the respect to the mechanism of tone generation, divided into strings, woodwinds and percussions. The appearance of standing waves inside the instruments and the resulting consequences for the players are presented and discussed., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek se zabývá použitím metod fyziky měkkých látek při studiu mechanických vlastností zemědělských produktů, které můžeme chápat jako kompozit tuhých a měkkých látek. Tyto možnosti jsou demonstrovány na mechanických vlastnostech syrových, vařených a smažených brambor jako indikátorech konzumní kvality produktu. Role teorie i hlubšího porozumění získaných výsledků při odhalování instrumentálních omezení má v těchto aplikacích významnou úlohu. Role teorie je natolik významná, že umožňuje pochopit změny vyvolané způsobem zpracování (vaření, smažení) a přitom zachytit i velmi jemné rozdíly ve vlastnostech produktů, které jsou způsobeny meziodrůdovými diferencemi., Jiří Blahovec., and Obsahuje seznam literatury
V tomto příspěvku se pokusím krátce popsat, jaký názor mám na výuku fyziky na gymnáziu. Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost vyzkoušet pouze jeden typ školy - osmileté gymnázium -, a to pouze v jedné konkrétní instituci, nekladu si žádné nároky na zhodnocení systému jako celku. Tento článek je spíš subjektivním shrnutím mých zkušeností. and Stanislav Fořt.
Přírodovědné disciplíny nepatří ve školách mezi nejpopulárnější předměty. Je to však vlastně paradox, protože věda působí velmi atraktivně, aspoň v detektivkách. Detektivky s propracovanými metodami a zajímavými pokusy se těší ve společnosti značné popularitě. Zkusme tedy ozvláštnit fyziku detektivkou nebo možná detektivku fyzikou..., Science disciplines are not among the most popular subjects in schools. This is actually a paradox, as science is very appealing, as shown in detective stories. Detectives with sophisticated methods and interesting experiments are enjoying popularity at the moment. So, let's try to make physics special with a detective story or maybe a detective story with physics..., Jana Česáková., and Obsahuje bibliografické odkazy