Recenzovaná knížka je sborníkem z konference uspořádané v roce 2008 ke čtyřicátému výročí zavraždění amerického kazatele a občanského aktivisty Martina Luthera Kinga (1929–1968). V jednotlivých příspěvcích přibližuje jeho osobnost a působení z různých aspektů, především politického, společenského, etického, filozofického a teologického. Pomáhá tak podle recenzenta vytvořit v českém prostředí plastičtější obraz této výjimečné osobnosti, neboť pokud zde byl King pozitivně připomínán, tak téměř výhradně jen jako bojovník proti rasismu a za práva Afroameričanů, zatímco nepovšimnut zůstal jeho zápas za sociální spravedlnosti, tvořící druhou stránku téže mince., The book under review, whose title translates as ‘Martin Luther King against Injustice’, is a volume of articles from a conference organized in 2008 to mark the fortieth anniversary of the assassination of the clergyman and civil rights activist Martin Luther King (1929–1968). In the individual articles the reader is acquainted with King’s life and works from various angles, particularly the political, social, ethical, philosophical, and theological. The volume, the reviewer believes, will thus help Czechs to form a rounder picture of this exceptional figure, because to the extent that King was thought of positively in this country, it was almost exclusively as someone who fought against racism and for the rights of Afro-Americans, whereas his struggle for social justice, the other side of the coin, has largely been ignored., and [autor recenze] Vlastimil Hála.
Recenzent představuje Jože Pirjevce jako významného a vlivného slovinského historika, který má za sebou řadu zdařilých knih, zejména o dějinách Jugoslávie ve 20. století. Nedávnou biografii Josipa Broze Tita k nim ale přes její výjimečný úspěch ve Slovinsku neřadí. Za její přednosti sice považuje velmi čtivý styl a faktografickou spolehlivost, trpí však podle něj žánrovou neujasněností, spojující nepříliš ústrojně biografii Tita a jeho blízkých spolupracovníků s obecnými dějinami federativní Jugoslávie, a hlavně absencí výzkumu v podstatných bělehradských archivech a nekritickým využíváním publikovaných memoárů. Zatím podle jeho názoru neexistuje opravdu kvalitní životopis Josipa Broze Tita a postjugoslávské národní historiografie s výjimkou srbské, přesněji řečeno některých bělehradských historiků, přispěly ke kritickému poznání soudobých dějin Jugoslávie jen velmi málo. and [autor recenze] Jan Pelikán.