Nedílnou součást meteorologického a klimatologického výzkumu představují pozorování a měření stavu atmosféry. Příroda je jedna velká laboratoř, v níž se neustále dějí experimenty - ale zatímco lze ve standardních laboratořích experimenty připravovat a opakovat, příroda nic neopakuje a nezměřená data již nelze znovu získat. and Zbyněk Sokol.
Pokles kyselé atmosférické depozice od 90. let minulého století a rovněž postupné oteplování klimatu bylo prokazatelně doloženo i pro horské ekosystémy v nejvyšších slovenských pohořích. Výzkumy epigeické aktivity mnohonožek (Diplopoda) v letech 1992-1993, 1997-1998, 2007-2008 a pokračující sledování v současnosti svědčí o rozmanitosti společenstev těchto půdních bezobratlých včetně přítomnosti řady karpatských endemitů v závislosti na odlišném geologickém podloží (žula a vápenec) a typu vegetace. Pozorovaný ústup chladnomilných endemitů i nárůst podílu eurytopních adaptabilních druhů lze dávat do souvislosti s probíhajícími změnami v chemismu půd i změnami klimatu., The decline of acid deposition since the 1990s, together with subsequent climate warming, was confirmed also for mountain ecosystems in the highest Slovak mountains. The study of epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in the periods 1992-93, 1997-98 and 2007-08, and continuing recent research refer to the high diversity of their communities including the presence of Carpathian endemic species on different geological bedrocks (granite and limestone) as well as different vegetation covers. The observed decline of cold tolerant endemics and the increasing portion of eurytopic species may be connected with changes in soil chemistry as well as with climate changes., and Karel Tajovský.
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Director of Potsdam Institute for Climate Impact Research and world leading climatologist Prof. Hans Joachim Schellnhuber was invited for a lecture in the framework of the conference Where is the energy sector heading to in the context of the climate change that took place at the headquarters of the Czech Academy of Science on September 29, 2015. and Bedřich Moldan.
V tomto článku shrnujeme současné poznání o vztahu permafrostových půd ke klimatickému systému Země. Toto poznání se stále rozšiřuje o další výsledky z mezinárodních programů, na nichž se podílí také čeští vědečtí pracovníci. Zde uvádíme ty, které jsou ve vztahu k předpokládané budoucí změně klimatu zcela zásadní., The article summarizes the current knowledge about the direct relationship between permafrost soils and the Earth´s climatic system. This knowledge is progressively improving thanks to international projects, also with the participation of Czech scientists. Here we present results from these projects, which are crucial with respect to the predicted future climate change., and Petr Čapek, Hana Šantrůčková.