Na interním oddělení naší nemocnice jsme retrospektivně hodnotili věkově zastoupení pacientů, kteří podstoupili vyšetření endoskopickou retrográdni cholangiopankreatikografíí (dále jen ERCP) v letech 1995,1998 a 2001. Věkový průměr nemocných se pohyboval mezi 61 až 70 lety. Nejvyšší počet ERCP i počet terapeutických zákroků prováděných během ERCP absolvovali nemocní ve věku 71-80 let. Dále jsme se zaměřili na výskyt komplikací po ERCP u pacientů ve ěku 85 a více let oproti skupině 60 - 70 let. Komplikace u velmi starých nemocných nebyly četnější než v kontrolní skupině. Metodu tak lze považovat za bezpečnou i pro nejstarší věkové kategorie. Z naší zkušenosti se dále jako důležitý jeví fakt, že ERCP je významnou terapeutickou metodou, kdežto v oblasti diagnostiky poněkud ustupuje jiným vyšetřovacím metodám. Tento trend je zvláště patrný právě u velmi starých nemocných., In the internal department of our hospital, there was pursued a retrospective analysis of age structure of patients who jnderwent an endoscopic retrograde cholangiopancreatography examination (ERCP) in 1995,1998, 2001. The mean age of patients was 61-70 years. 71-80-year-old patients had the highest number of ERCP and therapeutic treatments during ERCP. Futhermore we concentrated on incidence of post ERCP complications in the age group of 85-year-old (and Older) patients, compared to the age group of 60-70-year-old patients. The complications in the wery old age group were not more frequent than in the control group. Hence the method seems to be safed even for the oldest age groups. According to our personal experience, ERCP is an important therapeutic method but in the sphere of diagnosis other methods of examination are preferred. This tendency is distinctive above all in group of old patients., Zuzana Šnajdrová, Josef Doseděl, Lit: 6, and Souhrn: eng
Alzheimerova choroba je nejčastější demence vůbec. Z biologických metod léčby je nejčastější farmakoterapie; ta však vzhledem k dosavadním neúplným znalostem etiologie choroby není kauzální. Farmakoterapii lze dělit na kognitivní - ovlivňující poznávací funkce, a na nekognitivní, ovlivňující hlavně chování, emotivitu, spánek. Nejdůležitější farmakologický přístup v léčbě Alzheimerovy choroby představují inhibitory mozkových cholinesteráz., Alzheimer's disease is the most frequent of all dementias. Pharmacotherapy is the most common of biological methods of treatment; however, this is not causative due to incomplete knowledge of the etiology of the disease. Pharmacotherapy can be divided into cognitive - influencing cognitive funcrions, and non-cognitive, influencing mainly behaviour, emotionality, and sleep. The most important means of pharmacotherapy are brain cholinesterase inhibitors., Roman Jirák, and Souhrn: eng
V článku se popisuje vývoj spotřeby léčiv v ČR ve vztahu k demografické struktuře obyvatel. Na základě vlastního výběrového šetření mezi více než i 700 respondenty ve věku 60 a více let je referováno o průměrné spotřebě léčiv podle pohlaví a věku, je podán přehled nejčastěji předepisovaných léků a léků volně prodejných, výše doplatků za léky. Při preskripci by mělo být vedle hlediska účinnosti a bezpečnosti u předepisovaných léků bráno v úvahu hledisko ekonomické racionality, jako naléhavé se jeví postupné vypracování farmakoterapeutických guidelines pro léčení seniorů, výchova lékařů v klinické farmakoekonomice a prohloubení spolupráce mezi lékari, farmaceuty a pacienty., Changes of drug consumption in relation to the demographical structure of the poplation in Czech Republic are described in the paper. On the basis of own selective examination in more than 1700 respondents of age 60+, mean consumption of drugs accordig to age and gender, summary of most frequent prescribed or over-the-counter drugs and the extent of payments for drugs is referred. Beside effectiveness and safety of prescribed drugs, economical rationality should be taken into account in drug prescription. Gradual elaboration of pharmacotherapeutic guidelines for the treatment of seniors, education of physicians in clinical pharmacoeconomy and extension of collaboration between physicians, pharmacologisats and patients seems very imperative., Lenka Práznovcová, Lit: 12, and Souhrn: eng
Fibrilaci síní, zvláště její permanentní (chronické) formě, je třeba u seniorů věnovat náležitou pozornost. Farmakologická i nefarmakologická kontrola frekvence srdečních komor a nasazeni antikoagulační léčby může významně snížit jak výskyt kardiálního selhání, tak i cévních mozkových prihod a zpomalit nebo i zastavit progresi kognitivních poruch. Antikoagulační léčba u Starších osob s fibrilaci siní není u nás nasazována ve všech indikovaných případech. Nejčastějším důvodem jsou obavy z hemoragických komplikací. Autor podává přehled prací z posledních let, které jednoznačně prokázaly, že u řádně prováděné antikoagulační léčby a u farmaky kontrolované frekvence komor prospěch převyšuje riziko., Atrial fibrillation particulariy in its permanent (chronic) state is rather frequent in old age and needs careful management. Medication and non-pharmacological control of heart frequency and anticolagulant therapy can decrease significantly the risk of heart failure and stroke and slow down the progression of cognitive impairment. Anticoagulant therapy in elderly patients with atrial fibrillation is not instituted in every patient. The most prevalent reason is the fear of haemorrhagic complications. The author summarises the results of recent literature. There is clear evidence that in carefully selected elderly patients treated with anticoagulant therapy and/or with heart rate controlling agents the benefit overweighs the risk., Jiří Neuwirth, Lit: 13, and Souhrn: eng