Třetí český překlad opery, která vychází s německé legendy zasazené do prostředí Čech 17. století. Myslivecký mládec Max uzavře smouvu s ďáblem, aby získal 7 kouzelných koulí do střelecké soutěže a získal milovanou Agátu. Námět je převzat z knihy pověstí a pohádek A. Apla a F. Launa (1810). Pověst je zasazena do oblasti Šumavy a vychází z pověsti ze starého českého soudnictví z roku 1710. Premiéra opery se konala 18.6.1821 v berlínském Schauspielhausu. Německy se hrála v Praze poprvé 29.12.1821, první český překlad pocházel od J. N. Štěpánka a byl realizován při premiéře české verze opery 6.5.1824 ve Stavovském divadle; druhý český byl překlad vytvořil J. H. Böhm a tento překlad A. E. Mužíka vznikl pro nové nastudování opery 28.8.1901 v ND v Praze.
Libreto k pohádkové zpěvohře pro děti o dvou částech: V Krkonoších, Na dvoře královském. Krakonoš obdaruje moudrého Jirku kouzelnou píšťalkou, která uzdraví i smutnou princeznu, sám Jirka však zůstane věrný horám. Určeno zejm. pro amatérské soubory.
Libreto výpravné hry. Malíř Lípa má před svatbou s ráznou hostinskou Markýtkou, u které už je s přáteli notně dlužen. U čarovné tůně se ale beznadějně zamiluje do víly Běly, které schová kouzelný závoj, aby zůstala mezi smrtelníky. Pohádková hra českého skladatele byla nejprve provedena ve Vídni pod názvem Der Zauberschleier 11.2.1842, kde měla přes 300 repríz, v Praze se v sezóně 1842/43 uváděla asi 80x. Národní divadlo tuto její českou verzi pod názvem Čarovný závoj uvedlo 11.10.1893, odehrálo se pouhých 8 repríz.
Český překlad libreta, které líčí příběh z doby Ivana Hrozného a ruských opričniků. Krásnou kupeckou dceru Marfu miluje bojar Lykov i opričnik Grjaznoj. Ten ji chce získat pomocí nápoje lásky. Marfu vyvolí za svou nevěstu sám car, ona otrávena umírá. Premiéra se uskutečnila 22. 11. (3. 12.) 1899 v moskevském divadle Solodovinkova se souborem Tovariščestva russkoj častnoj opery, česky poprvé v ND v Praze 4. 12. 1902.