Práce se zabývá řízením péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života pod - míněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života., This work deals with coeliac disease management. The analytical framework of this work is the multilevel Innovative Care for Chronic Conditions Framework. Crucial is the interaction between health care team that represents health care system, community partners and patients with their families. In the case of coeliac disease it is necessary to include also the role of representatives of market with gluten free products. The interaction of these participants takes place in wider political context, whose state influences this interaction fundamentally and reflects so in final results state of patients and quality of their live. Using the evaluation of the quality of life tool SF-36, it has been ascertained, that the quality of life of coealiac patients is lower in comparison with European standard of healthy population and that the causes of the problem have to be searched and systematically removed at all levels of the system of chronic health care. The findings validate the theoretic presumption, that the chronic health care is still considerably underestimated and that it does not reply to the needs of chronic ill patients, which reflects just on general quality of life., Kristýna Přibylová, and Literatura
Cíl: Práce se zaměřuje na zjištění vlivu sociální opory jako protektivního faktoru zdraví na míru deprese, úzkosti a životní spokojenosti u pacientů léčených pro lékařskou diagnózu F10.2 Závislost na alkoholu a F32 Depresivní epizoda na odděleních psychiatrie. Metody: Pro účely výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Ke sběru dat byla použita dotazníková baterie. Baterii tvořily čtyři standardizované dotazníky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovací stupnice úzkosti a DŽS – Dotazník životní spokojenosti Fahrenberga et al. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdíl v míře sociální opory mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (pacienti s lékařskou diagnózou deprese a závislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifi kantního negativního vztahu mezi mírou úzkosti a sociální opory u pacientů s lékařskou diagnózou závislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivní vliv sociální opory ve vztahu ke zdraví. Nebyla prokázána existence signifi kantního vztahu mezi mírou deprese a mírou sociální opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzují, že existuje statisticky významný rozdíl v míře životní spokojenosti mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (osoby se závislostí na alkoholu). Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifi kantní pozitivní vztah mezí mírou sociální opory a mírou životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu. Závislost na alkoholu vede ke snížení životní spokojenosti. Závěr: Výzkum prokázal význam sociální opory jako protektivního faktoru zdraví. Potvrdilo se, že se zvyšující se mírou sociální opory se snižuje míra úzkosti a naopak se zvyšuje míra celkové životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu., Aim: The article focuses on the effect of social support as a health protective factor against depression, anxiety and life satisfaction in patients treated for the diagnosis F10.2 Alcohol dependence and F32 Depression on psychiatric wards. Methods: A quantitative approach was chosen for the research. To collect data, a questionnaire battery comprising four standardised questionnaires was used: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthal, BDI-II (Beck Depression Inventory) Beck et al., SAS (Zung’s Self Rating Anxiety Scale) and Questionnaire of Life Satisfaction by Fahrenberg et al. Results: The results of the research show that there is a statistically signifi cant diff erence in the degree of social support between the control and target group (patients with medical diagnosis of depression and alcohol dependence). It confi rmed the assumption about signifi cant negative relation between the degree of anxiety and social support in patients with medical diagnosis of alcohol dependence. The existence of a signifi cant relationship between the level of depression and level of social support was not confi rmed. The research results also confi rm the existence of a statistically signifi cant diff erence in the degree of life satisfaction between the control and target group (people with alcohol dependence). Based on the results, we can claim there is a signifi cant positive relation between the degree of social support and the degree of life satisfaction in people with alcohol dependence. Alcohol dependence leads to lower life satisfaction. Conclusion: The research has proved the importance of social support as a health protective factor and confi rmed that the increased degree of social support decreases anxiety rate and contrarily, it increases the overall life satisfaction in persons with alcohol dependence., Šárka Ježorská, Tereza Hrtůsová, Martina Černá, Jan Chrastina, and Literatura
Cieľ: Na základe štyroch faktorov – kompetencie a skúsenosti sestry; možnosti a kvalita vzdelávania; stav pacienta; organizačné faktory opísať skúsenosť sestier s využívaním ošetrovateľskej diagnostiky vo výučbe a praxi. Metodika: Na zber empirických údajov sme použili dotazník vlastnej konštrukcie s otvorenými otázkami, zameraný na reflexiu stimulov a bariér pri využívaní ošetrovateľských diagnóz v oblastiach vzdelávanie, klinická prax a výskum. Na spracovanie a vyhodnotenie získaných údajov sme využili kvalitatívnu analýzu dát. Do výskumného súboru boli zaradení štyria respondenti, bývalí študenti doktorandského štúdia. Výsledky: Pri identifikovaní stimulov, ako aj bariér v používaní ošetrovateľských diagnóz dominovali v našom výskume faktory z oblasti vzdelávania, kompetencií a organizácie ošetrovateľskej starostlivosti. Pri identifikácii stimulov a bariér sa respondenti zamerali skôr na technické a administratívne aspekty práce s diagnózami ako na ich praktickú utilizáciu a reálne benefity pre pacienta. Závery: Ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi sú vnímame predovšetkým ako problém teoretického vymedzenia a nie východiska pre intervencie, tak ako to je napríklad pri diagnostike v iných odboroch (v medicíne, psychológii a podobne). Konkrétne príklady benefitov správnej a negatívnych konzekvencií nesprávnej diagnostiky by tak mohli prispieť k efektívnejšiemu prepojeniu teórie s praxou vo vzdelávaní. Pri prekonávaní bariéry v tejto oblasti je nutné zamerať sa najprv na kultiváciu postoja sestier a praktický význam diagnostikovania., Aim: Regarding four factors - the competence and experience of nurses, opportunities and quality of education, complexity of a patient’s situation, and organizational factors - describe the experience with the use of nursing diagnosis in nursing education and practice. Methods: To collect empirical data, we used a questionnaire of our own design with open questions, focused on the reflection of incentives and barriers by using nursing diagnoses in the areas of education, clinical practice and research. For the processing and evaluation of the data, we used qualitative data analysis. Four respondents, former PhD students were included in the research file. Results: To identify incentives as well as barriers by using nursing diagnoses factors of education, competence and organization of nursing care dominated in our study. When identifying the incentives and barriers to the use of nursing diagnoses in our study were dominated by. In addition to this respondents focused more on the technical and administrative working aspects with diagnoses as to their practical utilization and real benefits to the patient. Conclusion: Nursing diagnosis in clinical practice are perceived primarily as a theoretical definition of the problem and not as the basis for intervention, as it is in the case of the diagnosis in other fields (in medicine, psychology, etc.). Specific examples of benefits of good and negative consequences of the incorrect diagnosis could contribute to more effective interconnection of the theory and practice in education., Katarína Žiaková, Elena Gurková, Radka Šerfelová, Juraj Čáp, and Literatura
Příspěvek popisuje různé prvky vědeckého článku. Zaměřuje se na různé strukturní prvky, úvod, metody, výsledky a diskusi.V závislosti na časopisu nemá obvykle místo na více než 2500–3500 slov., Different elements of the structure of an article are described. The focus is on different elements of the structure of an article, the Introduction, the Methods, the Results and the Discussion. Dependent on the journal the author will not have space for more than 2500–3500 words., Assoc. Prof. Jitse P. van Dijk MD PhD, and Literatura
Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody (Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL. Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB., Aim: The goal of the study was to determine the relationship between the health-related quality of life (usually abbreviated as HRQoL) and subjective well-being (usually abbreviated as SWB) of patients with chronic disease, namely bronchial asthma. The focus was on discriminative validity of both constructs. Methods: The research sample consisted of 316 patients examined at the Pulmonary Clinic of the University Hospital Ostrava. HRQoL was assessed by a short version of the Asthma Quality of Life Questionnaire (Mini AQLQ) and SWB was assessed by the Personal Wellbeing Index (PWI). Pearson’s correlation coefficient and linear regression analysis were used for evaluation of dependencies between selected variables. Discriminative validity was explored by examination of differences between HRQoL and SWB relevant to selected clinical variables. Differences in HRQoL and SWB were detected by multi-factor analysis of variance (ANOVA). Results: The correlations between HRQoL (assessed by the Mini AQLQ) and SWB (assessed by the PWI) are positive and moderate. Perception of asthma control was identified as a significant predictor of both constructs. However, it produced greater variance in the context of HRQoL. Conclusion: SWB and HRQoL are related but distinct constructs. The results support the notion of HRQoL as a construct based on a larger set of clinical variables as compared to SWB., Patricie Popelková, Elena Gurková, and Literatura
Přehled problematiky: Magnézium je čtvrtým nejčastějším kationtem v lidském organizmu a po draslíku druhým kationtem v intracelulárním prostoru. Účastní se jako kofaktor enzymů metabolických reakcí, tvorby a utilizace energie a je nezbytný k udržení elektrolytové rovnováhy. Tělo dospělého člověka obsahuje asi 0,043 % (535-730 mmol) magnézia, což je v přepočtu asi 22-30 g (60 % v kostěném skeletu, 40 % intracelulárně ve svalovině a měkkých tkáních, 1 % (7,5-10 mmol) je obsaženo v extracelulární tekutině). Denní potřeba magnézia se odhaduje na 10-20 mmol, tj. 200-400 mg. Ve vztahu k podané dávce pak platí, že čím vyšší podaná dávka, tím nižší procento rezorbce ze střeva. Z doporučené denní dávky 15 mmol (365 mg) se rezorbuje pouze okolo 1/3. Význam magnézia v těhotenství: Důsledkem manifestního nedostatku magnézia může být: 1. zvýšené riziko potratu - předčasný porod (inkompetence hrdla děložního, předčasný odtok vody plodové), 2. placentární insuficience a hypotrofizace plodu, 3. rozvoj gestózy u matky, 4. zvýšené riziko astmatu a ekzému u dětí. Magnézium sulfát, podávaný těhotným ohroženým předčasným porodem (23+0 -30+0), snižuje riziko dětské mozkové obrny u přežívajících novorozenců. Souhrn: Nedoporučuje se používat intravenózní magnézium sulfát v indikaci léčby hrozícího předčasného porodu déle jak 5-7 dní. Tato omezení se nijak nevztahují na perorální užívání magnézia., Objectives: Magnesium is the fourth most common cation in the human body, and the second cation to potassium in the intracellular space. It participates as a cofactor of enzymes in the metabolic reactions, creation and utilization of energy and is necessary for the maintenance of electrolyte balance. The body of an adult contains about 0.043% (535-730 mmol) of magnesium, which is the equivalent of about 22-30 g (60% in the bony skeleton, 40% intracellular in muscles and soft tissue, 1% (7.5-10 mmol) in extracellular fluid). The daily requirement of magnesium is estimated at 10 to 20 mmol, i.e. 200-400 mg. As for dosage, the higher the dose, the lower the percentage of absorption from the intestine. Of the recommended daily dose of 15 mmol (365 mg), only about a third is absorbed. The importance of magnesium in pregnancy: implications of a manifest lack of magnesium may include: 1. increased risk of miscarriage – preterm labor (cervical incompetence, premature rupture of membranes); 2. placental insufficiency and fetal hypotrophy; 3. development of maternal gestosis; 4. increased risk of asthma and eczema in neonates. Magnesium sulfate given to pregnant women with threatened preterm labor (23+0 – 30+0) reduces the risk of cerebral palsy in surviving infants. Summary: In cases of threatened preterm labor it is not recommended to administer magnesium sulfate intravenously for more than 5-7 days. This restriction does not apply to the oral application of magnesium., and Pavel Calda
Aim: The aim of this paper is to develop an evidence-based clinical protocol for the use of gum chewing in postoperative care to reduce the risk of paralytic postoperative ileus in patients who have undergone abdominal surgery. Methods: A clinical question (For adult patients who have undergone abdominal surgery, does the use of gum chewing postoperatively reduce the risk of paralytic postoperative ileus in comparison with the usual care regimen?) was formulated, a population and setting were defined, and the databases OVID Medline®, CINAHL, and PubMed were searched for relevant material. Six data-based research articles were chosen for review: four randomized controlled trials and two meta-analyses. Finally, the articles were critically appraised to generate evidence on which to base the clinical protocol. Results: The development team created a detailed description of the clinical protocol as well as a protocol algorithm to assist clinicians in determining patient eligibility. In addition, protocol implementation and evaluation plans were proposed. Conclusion: An evidence-based clinical protocol was developed to provide a template for identification of patients eligible for gum chewing, implementation, and evaluation of this intervention to reduce the risk of paralytic postoperative ileus after abdominal surgery., Renáta Zeleníková, Anthony Chao, Gloria Enright, Mary Rogers Schubert, Kaitlin Shotsberger, Cecelia Wise, Elizabeth A. Schlenk, and Literatura
Článek nabízí několik tipů a triků, které by měly napomoci v procesu psaní přesvědčivého a čtivého rukopisu. S pomocí webových stránek zmiňovaných v článku, by měl být proces psaní vědeckého článku jednodušší, zejména pro nezkušené autory., In this manuscript some writing tips and tricks are offered which can be of help in the process of creating a convincing and readable manuscript. The process of writing a manuscript itself should become easier, in particular for the inexperienced writer, with help of the websites mentioned in this article., and Assoc. Prof. Jitse P. van Dijk MD PhD
Autor se v tomto článku upozorňuje na problémy související s transplantacemi, současnými zásadami, které provázejí transplantační operace, a některými úskalími právní úpravy. Kromě právní analýzy je řešena i etická analýza tohoto palčivého problému. V textu se tak autor zabývá zejména lidskou důstojností, rovností, autonomií vůle, spravedlností a právem na život a na zdraví a jejich interpretačním rámcem v kontextu s transplantacemi. V závěru poukazuje článek na filosofickou problematičnost stanovení kritéria pro určení smrti, což dopadá na současnou transplantační praxi., Author in this article deals with issues related with organ transplantation and current leading principles in transplant laws and ethics. In this paper author analyzes issues of human dignity, equity, justice, autonomy, right to life and right to health and their context in transplant ethics. Finally this article shows some philosophical issues concerning the correct definition and standard for human death and closely connected questions with organ transplantation., Adam Doležal, and Literatura
Cílem práce je hodnocení vývoje úhrad nemocniční péče v ČR po roce 1998 ve vztahu k alokační efektivitě finančních zdrojů, rozdělených mezi různé typy českých nemocnic podle jejich velikosti, funkcí a rozsahu poskytovaných služeb s využitím statistických dat o činnosti a hospodaření těchto nemocnic. Vývoj úhrad je hodnocen v kontextu tržně zaměřených reforem zdravotnictví v ČR. Malé a střední nemocnice se v ČR staly v posledních dvou letech cílem další redukce jejich činnosti (lůžka, pracovníci, oddělení, rušení celých nemocnic) v rámci aktivit veřejných zdravotních pojišťoven (nástrojem jsou smlouvy pojišťoven s nemocnicemi). Předchozí restrukturalizace lůžkové péče v 90. letech byla v souladu s platnou právní úpravou řízena veřejnou správou. Současný reformní proces probíhá bez výchozích analýz a hodnocení ze strany veřejné správy na centrální a regionální úrovni. Veřejná a odborná komunikace tohoto procesu jsou nedostačující, vede k různým protestům ze strany dotče - ných subjektů. Není naplněn zákonem stanovený postup. U velkých nemocnic, zajišťujících poskytování zdravotní péče, výzkum a výuku byl zjištěn rozdíl mezi jejich výnosy a náklady na lůžkovou péči, uvedených v jejich výkazech. Jde o poměrně vysoké finanční částky (ročně v mld Kč). Tento rozdíl je zapotřebí objasnit cestou nezávislé veřejné kontroly. Práce upozorňuje na potřebu rozšířit současnou technokratickou argumentaci organizačních změn nemocniční péče, založenou na primárním neoliberálně směrovaném záměru inančních úspor a omezení produkce ve veřejném sektoru služeb. Doporučeným východiskem je obnova demokratických mechanismů se zohledněním funkcí a cílů zdravotnického systému v souladu s veřejnými zájmy a lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of the work is to assess the development of hospital payment in the Czech Republic after 1998 in relation to the allocative efficiency of financial resources distributed among different types of Czech hospitals according to their size, function, and scope of services, using statistical data of their activities. Small and medium-sized hospitals in the Czech Republic were during the last two years challenged to further reduction of their activities (beds, staff, departments, hospitals complete interference) in the framework of their contracts with public health insurance. Previous restructuring of inpatient care in the 90s, was in accordance with the valid legislation. The current process takes place without cooperative baseline analysis and evaluation of the public administration at central and regional level. Public communication of this process in 2011-2012 was insufficient and lead to various protests by the actors concerned in hospital care., Petr Háva, and Literatura