Rostoucí technické možnosti experimentálních zařízení i prostředků, s nimiž běžně pracujeme, vedou k rychlému zvětšování objemu zpracovávaných dat. Zvyšuje se přesnost měření, rozlišení digitálních mikroskopů a kamer, stále více materiálu se zpracovává digitálně. Poptávka po kapacitách pro ukládání dat proto dramaticky roste. Avšak ne vždy je efektivní budovat lokální datová úložiště. and Jakub Havel.
Cíl studie: Charakterizovat úlohu oxidu dusnatého za fyziologických a patologických podmínek hypotalamo-hypofyzární osy, zejména při stresové odpovědi, zánětu a apoptóze. Typ studie: Souhrnný článek. Pracoviště: Ústav patologické fyziologie 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. Závěr: Vedle role, kterou oxid dusnatý zaujímá ve fyziologické regulaci hypotalamických a hypofyzárních hormonů v klidovém období, přibývá rovněž poznatků o jeho úloze jako modulátoru stresové hypothalamo-pituitární osy. NO ovlivňuje syntézu, centrální i periferní účinky kortikoliberinu a ACTH. Zmínit je třeba i předpokládaný význam NO v procesu zánětu a apoptózy v hypofýze. Novější poznatky, získané výzkumem na geneticky modifikovaných zvířatech s vyřazenou tvorbou NO, poskytují nový pohled na skutečnou roli NO v hypotalamo-pituitární regulaci., Objective: To characterize an influence of nitric oxide in both physiological and pathological states involving hypothalamus and pituitary gland – stress response, inflammation and apoptosis. Design: Review. Setting: Department of Pathological Physiology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague. Conclusion: Except its physiological role in a hypothalamic-pituitary regulation in a rest phase, NO acts as a new neuromediator of a hypothalamic-pituitary stress axis. NO modulates corticoliberine and ACTH synthesis and effects. We discuss a potential role of NO in both inflammatory and apoptotic changes in pituitary gland, too. The recent research on genetically modified animals with knockout NO synthesis gives a new insight into a role of NO in hypothalamic-pituitary regulation., Pavel Maruna, and Lit. 23
Otázka, kam s oxidem uhličitým, který vzniká při spalování uhlí, ropy a zemního plynu v elektrárnách, z chemické výroby a výroby stavebních hmot, je předmětem mediálních diskusí i objektem seriózních výzkumných prací a technických realizací. Existují mnohé technické možnosti, jak odstranit vyčištěný CO2 z plynných produktů z technologií z přírodního oběhu. Jednou z nich je uzavřít CO2 hluboko do horninového masivu do pórů hostitelské horninové vrstvy (sekvestrace CO2). and Eva Dudková.