Jana Cahlíková, Lubomír Cingl, Ian Levely., Částečně tištěno napříč, Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy, České a anglické resumé, and born digital
Cieľom štúdie bolo preskúmať koreláty jazykovej emocionality a verbálneho vyjadrenia emócií u bilingválnych osôb pomocou analýzy prierezu výskumných štúdií. Materinský jazyk (L1) sa vyznačuje väčšou jazykovou emocionalitou v porovnaní s ďalším bilingvistom ovládaným jazykom (L2). Emocionálna sila jazyka koreluje s vekom osoby v čase jeho osvojenia, emocionálnymi skúsenosťami pri jeho osvojení a špecifickým kultúrnym kontextom. Jazyk s väčšou emocionálnou silou sa používa na verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov najmä v emocionálne nabitých situáciách a v prípade pozitívnej valencie prežívaných emócií. V prípade negatívnej valencie sa preferuje menej emocionálny jazyk, ktorý ponúka odstup od emocionálneho prežívania. Bilingvista v terapeutickom vzťahu môže spontánne či účelne prepínať medzi ovládanými jazykmi s cieľom regulovať intenzitu emocionálneho prežívania. Hoci terapia bilingválneho klienta predstavuje výzvu i pre profesionála, očakáva sa rešpektovanie zmien jazykového prejavu na strane klienta a cielená práca s jazykovým kontextom na strane terapeuta., The aim of this study is to examine the correlates of language emotionality and the verbal expression of emotions in bilingual persons by analysing a selection of research studies. In comparison with another language spoken by a bilingual, the mother tongue is characterised by a greater emotional charge. The emotional power of a language correlates with the age of the person and their emotional experience at the time of its learning as well as the specific cultural context. The language with a greater emotional charge is used to verbally express emotional experiences, specifically in emotionally charged situations and in the case of positive valence of experienced emotions. On the other hand, in the case of negative valence, the less emotional language that offers distance from emotional experience is preferred. In a therapeutic relationship, a bilingual can spontaneously or purposefully switch between languages in order to regulate the intensity of emotional experience. Although therapy with a bilingual client can be challenging for the professional, too, respect for changes in language expression on the part of the client and targeted work with the language context on the part of the therapist are expected., Kinga Izsóf Jurásová, Linda Kissová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Sidney Webb ; z angličtiny přeložila Pavla Moudrá., Obsahuje přívazky: Případ Wagnerův a Nietzsche contra Wagner / Friedrich Nietzsche -- Nietzsche a Tolstoj / Mik. Grot, and Desky nejsou k dispozici.
Podstatná první část článku se zabývá totalitou v jejích aspektech filozofických, sociologických a psychologických. Ve druhé části článku je demonstrován cíl a průběh tzv. normalizace na příkladu pražské filozofické fakulty UK.V článku se věnuje zvýšená pozornost fenoménu strachu jako základnímu předpokladu fungování totalitních systémů. Dále se upozorňuje na skutečnost, že prvky totalitarismu mají v sobě také režimy demokratické. Toho si všiml už před 90 lety Alexis de Tocqueville, francouzský historik a politik, když v polovině 19. století pobýval ve Spojených státech a studoval tamní právě se rodící demokratické zřízení. K jeho zásluhám patří mj. první pokusy o vymezení povahy demokratického despotismu. Ten je blíže vymezen jako destrukce lidské psychiky, rezignace člověka na výkon jeho svobodné vůle a další povahové vlastnosti, jako je sklon ke kvietizmu. Následující poměrně rozsáhlá část textu se týká problematiky hodnot. Výklad je přednostně založen na publikaci od brněnského právníka Vladimíra Čermáka. Logicky se věnuje prvořadá pozornost hodnotám svoboda, rovnost a spravedlnost. Filosofické hledisko je v článku zastoupeno pohledem filozofa Ladislava Tondla. Poslední část prvního dílu článku obsahuje přehled metod, užívaných psychology a sociology k empirickému zkoumání hodnotových orientací.Celá druhá část článku se opírá o důkladnou sociálněkulturní analýzu období tzv. "norma-lizace" (1969-89). Analýzu uskutečnili mladí historici FF UK v knize Náměstí Krasnoarmějců 2. Z této knihy o 400 stranách v tomto Souhrnu pokládá autor za velmi žádoucí přiblížit čtenářům následující text, který byl nazván (pouze pro účel tohoto článku) jako Poučení: Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)., Totalitarianism and its philosophical, sociological and psychological aspects are a subject matter of a substantial first part of the article. The second part of the article is more specific, as it demonstrates the goals and the course of the so-called "normalization" on the example of the Faculty of Arts of the Charles University, Prague. A great deal of attention is devoted to the phenomenon of fear, which is a fundamental prerequisite of totalitarian systems. Further, it is pointed out that even democratic regimes possess some totalitarian elements, which has been pointed out already by Alexis de Tocqueville, the French historian who personally studied the nascent democratic regime in the 19th century United States. Among de Tocqueville’s merits are the first attempts to define the nature of democratic despotism. Democratic despotism is defined in terms of destruction of the human psyche, resignation to the exercise of one’s free will and such additional character traits, as the tendency to quietism (calm acceptance of things as they come). The following, relatively extensive part, is devoted to values. The explanation of values is based primarily on a publication by the Brno lawyer Vladimír Čermák. Logically, the values of freedom, equality, and justice receive the main attention. The philosophical perspective of the article is represented by views of the philosopher Ladislav Tondl. The first part of the article is concluded by an overview of methods which psychologists and sociologists use to empirically assess value orientations. The second part of the article deals with a thorough socio-cultural analysis of the so-called "normalization" period (1969-1989). Its analy-sis has been recently carried out by young historians of the Faculty of Arts of the Charles University and it resulted in a book listed in the References. In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”, Jan Srnec., and Obsahuje bibliografické odkazy
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální sebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s "měřením sexuality" v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typic-kou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka "reprezentativity" dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace., Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the "measurement of sexuality" in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and con-tribute to various types of selection bias. In the final part, the question of "representativeness" of available research results is discussed and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed., Michal Pitoňák., and Obsahuje bibliografické odkazy
V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví., In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care., Martin Lečbych., and Obsahuje bibliografické odkazy
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie., Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included., Martin Fülep, Ľubor Pilárik, Lukáš Novák, Petr Mikoška., and Obsahuje bibliografické odkazy