On 19th February 2016 exactly 100 years passed since the death of Ernst Mach, the great physicist and philosopher of the 19th and 20th centuries, a native of Brno-Chrlice. On the occasion of this anniversary, Masaryk University and other institutions organised Ernst Mach Brno-Days 2016 with the conference "Ernst Mach: Physics - Philosophy - Technics" and other events. The presented brief report informs about these events. and Jana Musilová.
This paper focuses on Ernst Mach's contributions to teaching on the one side and technology-oriented research on the other side. The first part sums up Mach's views concerning the role of natural sciences and humanities within the curriculum and, in particular, culture in general. The second part deals with Mach's contribution to applied sciences and technology, mentioning some of his most original inventions in that field., Emilie Těšínská, Ivan Landa, Jiří Drahoš., and Obsahuje bibliografii
Na životní dráze Helmara Franka (1919-2015), původem rakouského Němce, ale prací československého vědce, článek ilustruje vývoj fyziky a využití polovodičů v českých zemích., This article describes the development of physics and application of semiconductors in Czechoslovakia and the Czech Republic throughout the lifetime of Helmar Frank (1919-2015), who was originally an Austrian German but by virtue of his work, is recognised as a Czechoslovak physicist., Milan Pospíšil., and Obsahuje bibliografické odkazy
Získat Nobelovu cenu je událost, která změní život. Bod zlomu. Mnoho lidí chce vědět, jak toho laureát dosáhl, a také se po něm žádá, aby dodal svůj životopis. To všechno a události provázející udělení Nobelovy ceny způsobí, že se každý z nás zamyslí nad svým životem, zavzpomíná a pokusí se vystihnout všechny události, které ho dovedly až do přítomnosti., George F. Smoot ; přeložil Ivan Gregora., and přeloženo z angličtiny
John C. Mather a George F. Smoot získali v roce 2006 z rozhodnutí Královské švédské akademie věd rovným dílem Nobelovu cenu za fyziku "za objev dokazující, že reliktní kosmické mikrovlnné záření je anizotropní a jeho spektrum odpovídá záření černého tělesa". Oceněná práce, která se obrací k rané fázi Vesmíru a pokouší se porozumět vzniku galaxií a hvězd, je založena na měřeních provedených na satelitu COBE vypuštěném NASA v roce 1989. Plné znění nobelovských přednášek v českém jazyce naleznete na www.cscasfyz.fzu.cz (pro držitele elektronického předplatného)., John C. Mather ; přeložil Tomáš Růžička., přeloženo z angličtiny, and Obsahuje bibliografii
We first recall the main features of Mach's radical attitude to the "philosophy of science", illustrated best by his criticism of absolute space and time, and discuss the impact of Mach's ideas on the birth of special and general relativity. The experiment to demonstrate "Machian effects" of dragging of inertial frames by a rotating body (carried out by four gyroscopes placed in an orbit around the Earth) was conceived in 1959 but only in 2014 was the satellite launched. The last results from the experiment were finally summarised at the end of 2015: they confirm the dragging as predicted by general relativity with an accuracy of 19 %. We show that a rotating black hole can even drag magnetic field lines and indicate possible astrophysical meaning of processes of this type. in the concluding parts, our investigation of dragging effects by gravitational waves and the study of Mach's principle in the context of cosmology, obtained in collaboration with Donald Lynden-Bell (Cambridge) and Joseph Katz (Jerusalem), are briefly reviewed., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii
Eight laureates of the Premium of Otto Wichterle in physical and related scientific disciplines are introduced in this article, whom obtained this award from the Academy of Sciences of the Czech Republic in 2014 during the ceremonial held in the Villa Lanna in Prague. Their professional CV, scientific, pedagogical and other activities are presented, including their best five publications of their own choice., Jarmila Kodymová., and Obsahuje bibliografii
Hrdiny exkurze do počátků výzkumu řízené termojaderné fúze netřeba dlouze představovat. Takže stručně. Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného výzkumu řízené termojaderné fúze v Sovětském svazu, se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise ovládající výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství, a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Marylandské univerzitě a autorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Článek popisuje jejich setkávání z pohledu obou protagonistů, jen v případě Beriji jeho pohled na Lavrentěva zprostředkoval spisovatel Jurij Muchin., Oleg Alexandrovich Lavrentev initiated research on controlled thermonuclear fusion in the Soviet Union. Likely, he also participated in the use of lithium-6 deuteride as an explosive in the hydrogen bomb. This article confronts Lavrentev’s views on L. P. Beria (the chairman of the Special Commission for Atomic Energy), with impressions of A. D. Sakharov (co-author of the most successful thermonuclear facility tokamak) and R. Z. Sagdeev (a leading theorist of thermonuclear plasma)., Milan Řípa., and Obsahuje bibliografii
The discovery of the ruby laser by Theodore Maiman in Malibu, CA on 16 May 1960, triggered extensive work around the world to make lasers. In the former Czechoslovakia, the first laser was successfully designed, built and operated at the Institute of Physics of the Czechoslovak Academy of Sciences in Prague. Karel Pátek (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), a distinguished research scientist working at the Department of Luminescence of the Institute, registered 1.06-μm laser action in an optically-pumped Nd:glass rod on 9 April 1963. Pátek's group studied a variety of different Nd3+ doped glasses using a number of experimental and theoretical techniques and, together with Jaroslav Pantoflíček at Charles University in Prague, obtained some valuable results in this area., První plně funkční protyp laseru byl v našich zemích vyvinut a uveden do provozu v dubnu 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV díky Karlu Pátkovi (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), významnému badateli v oboru luminiscence pevných látek. V této stati představíme zmíněný laser a seznámíme čtenáře s pozoruhodným životem a dílem jeho konstruktéra., Luděk Vyšín, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii