Autorky v textu přinášejí kritickou analýzu české právní úpravy práva homosexuálů na rodinný život (včetně práva na osvojení dítěte, svěření dítěte do péče, asistovanou reprodukci) a zamýšlejí se nad otázkou, zda je, či není vůči homosexuálům diskriminační., The authors critically analyse the Czech legal regulation regarding the rights of homosexual to family life (incl. right to adopt, child custody, assisted reproduction) in order to conclude whether it is, or it is not discriminatory., Eva Burkertová, Helena Krejčíková, Lucie Váňová, and Literatura
The article deals with the decision of the Grand Chamber of the ECHR in the case Hämäläinen vs Finland. The decision itself is subject of critical analysis. It is also examined the impact of the decision on the possible development of Czech legislation “de lege ferenda”. As crucial concepts are also analyzed key terms of gender identity, gender aut onomy and the right to sexual self - determination and equal access to rights. In that decision deals the ECtHR with the issue whether an applicant ́s right to private and family life had been violated when the full recognition of her new gender was made cond itional on the transformation of her marriage into a registered partnership., JUDr. Adam Doležal, LL.M., and Literatura
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální sebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s "měřením sexuality" v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typic-kou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka "reprezentativity" dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace., Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the "measurement of sexuality" in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and con-tribute to various types of selection bias. In the final part, the question of "representativeness" of available research results is discussed and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed., Michal Pitoňák., and Obsahuje bibliografické odkazy