U 117 dětí s chorobami dýchacích cest byly sledovány hodnoty výdechového kysličníku dusnatého (eNO) v závislosti na expozici složkám výfukových plynů automobilové dopravy před nástupem léčebného pobytu v léčebně plicních onemocnění a po léčebném pobytu. U exponovaných dětí jsme zjistili významné zvýšení hodnot eNO. Po léčebném pobytu došlo ke statisticky významnému snížení těchto nálezů. Považujeme námi použitou neinvazivní metodu měření hodnot eNO za velmi prospěšnou pro hodnocení expozice škodlivinám životního prostředí., Exhalation values of nitric oxide (eNO) were recorded in a cohort of 117 children with diagnosed respiratory diseases, as defined by the exposure components of traffic emissions prior to, and after, in-patient therapy. A significant increase of eNO values was recorded in exposed children. Following in-patient therapy there was a statistically significant reduction associated findings. We consider this non-invasive method of measuring eNO values to be very beneficial for the evaluation of exposure to environmental pollutants., Josef Richter, Vladimír Svozil, Josef Mašláň, Rudolf Odehnal, Ludovít Filo, Miloš Verner, Vlastimil Král, and Literatura
Nejvýznamnějším zdravotním dopadem dlouhodobé expozice jemným aerosolovým částicím v ovzduší je předčasná úmrtnost a snižování naděje dožití. Pokusili jsme se přispět k odhadu počtu ztracených let života (YLL) a zkrácení naděje dožití v důsledku expozice obyvatel Česka aerosolovým částicím. Využili jsme k tomu imisní databázi vedenou v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí ve Státním zdravotním ústavu. Výpočet byl proveden pro dva scénáře: pro stávající situaci ve srovnání s hladinou přirozeného pozadí PM2,5 a pro případ 5% snížení střední roční koncentrace aerosolových částic frakce PM10 v sídlech. Podle odhadu činí podíl předčasných úmrtí v důsledku expozice částicím 6,9 % všech úmrtí (95% konfidenční interval CI 95% 2,6–12,7 %). Počet ztracených let života v důsledku znečištění ovzduší aerosolovými částicemi je odhadován na 95 719 (CI 95% 33356–166406) let, zkrácení naděje dožití pak o 8,6 (CI 95% 2,9–15,5) měsíce pro muže a 8,4 (CI 95% 2,8–15,1) měsíce pro ženy. Za předpokladu snížení střední koncentrační hladiny aerosolových částic frakce PM10 v sídlech o 5 % by bylo možno ušetřit 530 (CI 95% 190–890) předčasných úmrtí neboli 6850 (CI 95% 2440–11570) let života., The most important health impact of long-term exposure to airborne fine particulate matter (PM) is premature mortality and reduced life expectancy. We have attempted to contribute to the assessment of the years of life lost (YLLs) and decreased life expectancy due to exposure of the Czech population to this pollutant, utilizing the concentration database maintained by the Environmental Health Monitoring System at the National Institute of Public Health. The evaluation was performed using two scenarios: the current situation against natural background PM2.5 levels and the decrease of PM10 mean annual concentration in the municipalities by 5%. The estimated proportion of premature deaths due to air pollution represented 6.9% (CI 95% 2.6–12.7%) of the total death count. The number of YLLs was assessed to 95,719 (CI 95% 33,356–166,406), reduction of life expectancy was estimated by 8.6 (CI 95% 2.9–15.5) months in men and 8.4 (CI 95% 2.8–15.1) months in women. Assuming that the mean annual PM10 concentration in the municipalities has declined by 5%, a total of 530 (CI 95% 190–890) premature deaths could be prevented, statistically calculated as a total of 6,850 (CI 95% 2,440–11,570) life years., and Vladimíra Puklová, Michala Lustigová, Helena Kazmarová, Bohumil Kotlík