« Previous |
11 - 14 of 14
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
12. Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence
- Creator:
- Hermanová, Marie
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, staří, sociální péče, sociální zabezpečení--organizace a řízení, demence--diagnóza--ekonomika--ošetřování, stupeň závažnosti nemoci, and stáří - podpora
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, upravuje podmínky poskytování pomoci podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Rizika a úskalí posuzování zdravotního stavu seniorů se syndromem demence pro účely sociálních služeb, tedy získání příspěvku na péči, lze zatím jen předpokládat. Jedná se o nový systém sociálního zabezpečení, se kterým je třeba pracovat tvůrčím způsobem. V průběhu měsíce června 2007 jsme provedli dotazníkové šetření u celkem 1 439 uživatelů pobytových zařízení sociálních služeb, jehož cílem bylo zjistit, zda zařazení seniorů do skupin podle stupně závislosti odpovídá jejich skutečnému zdravotnímu a funkčnímu stavu. Byla zjištěna naléhavá potřeba přehodnotit stávající metodiku práce posudkových lékařů při určování výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence nebo s demencí., Law number 108/ 2008 Sb., about social services is covering conditions of offering support for individuals in unfavorable social situations through the medium of social services and care contributions. The risks and difficulties of appraisal of senior's health state with dementi a syndrome for purposes of social services, thus acquiring care contributions, could be for now only supposed. It is a new system of social security, with which is necessary to operate creatively. During June 2007 we conducted questionnaire investigation on 1 439 clients of housing facilities of social services, whose aim was to learn, if seniors division into groups according to the level of their dependence is corresponding with their real state of health and functional state. We discovered urgent need to revaluate existing work methodology of assessment physicians when determining the height of care contribution for seniors with dementia syndrome or with aphrenia., M. Hermanová, and Lit.: 5
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
13. Výzkum public health
- Creator:
- Barták, Miroslav
- Format:
- 92-94
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- zdravotnické služby - výzkum--metody--využití, veřejné zdravotnictví--metody, zdravotní politika, sociální péče, teoretické modely, organizace a řízení, rozhodování organizační, lidé, zdraví veřejnosti, výzkum zdravotnického systému, and využití výzkumu
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Miroslav Barták and Lit.: 9
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
14. Vztah reminiscenčních aktivit a depresivity seniorů v institucionální péči
- Creator:
- Marková, Kamila, Jedlinská, Martina, and Šoukalová, Kristýna
- Format:
- 520-527, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, staří, deprese, staří nad 80 let, sběr dat, zdravotnická komunikace, průzkumy a dotazníky, demence, rizikové faktory, paměť, systémy pro podporu paměti, statistika jako téma, and sociální péče
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit vztah reminiscenčních aktivit (RA) a depresivity u seniorů žijících v institucionální péči. Sledována byla míra depresivity u seniorů starších 65 let. Byl sledován rozdíl mezi skupinou experimentální a kontrolní po 50 - ti seniorech. Metodika: Pro sběr dat a vymezení depresivity respondentů byl použit screeningový nástroj Škála deprese pro geriatrické pacienty (GDS). Studiem zdravotní dokumentace byla sbírána data, jako je věk, výsledky kognitivního testu MMSE a data z oblasti psychofarmakologické medikace, jelikož je to významný faktor ovlivňující míru depresivity. Hodnocení depresivity proběhlo ve dvou měřeních. U experimentální skupiny proběhla měření před a po absolvování strukturovaných RA. U kontrolní skupiny byla měření provedena ve stejném časovém období, jako ve skupině experimentální, ale již bez RA. Výsledky: Prevalence depresivity v celém souboru respondentů byla 43 %. Depresivita v experimentální skupině byla prokázána u 20 % respondentů. Ve stejném časovém období u skupiny kontrolní byla zjištěna depresivita u 23 % respondentů. Po absolvování RA klesla depresivita u experimentální skupiny o 4 %. Ve zkoumaném souboru bylo statisticky potvrzeno, že RA snižují míru depresivity u seniorů v institucionální péči. Přítomnost depresivní symptomatologie po absolvování RA u experimentální skupiny byla nižší než u skupiny kontrolní. Závěr: Deprese je vážným a život ohrožujícím onemocněním, které se podílí na snížení kvality života seniorů a jejich rodin. Správná diagnostika a léčba deprese vede ke zlepšení kvality života seniorů a jejich rodin. RA jsou významnou psychosociální nefarmakologickou intervencí, která může výrazně přispět ke zlepšení kvality života., Aim: The aim of this research was to determine the relationship between reminiscence activities (RAs) and depression in seniors living in institutional care. The rate of depression was studied in seniors over 65 years of age. Differences between experimental and control groups, each comprising 50 individuals, were assessed. Methods: The Geriatric Depression Scale was used for data collection and identification of depression in the participants. Medical records were used to ascertain their age, Mini Mental State Examination results and psychopharmacological drug use, a significant factor affecting the rate of depression. Depression was evaluated by two measurements. In the experimental group, the measurements were carried out before and after completion of structured RAs. In the control group, the measurements were carried out at the same times but no RAs were provided. Results: The overall prevalence of depression in all participants was 43%. In the experimental and control groups, the rates were 20% and 23%, respectively. After completion of RAs, the rate decreased by 4% in the experimental group. RAs were confirmed to lower the rates of depression in seniors in institutional care. Depressive symptoms were less frequent after RAs in the experimental group than in the controls. Conclusion: Depression is a serious and lifethreatening disease contributing to impaired quality of life of both seniors and their families. Correct diagnosis and treatment of depression lead to improved quality of life of seniors and their families. RAs are an important psychosocial nonpharmacological intervention which can significantly contribute to quality of life improvement., and Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public