Výsledkem činnosti projektu Ministerstva zdravotnictví "Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví" se stala Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví ČR. Článek přináší hypotézy o pokračování projektu a současně si klade otázky, zda se osud tzv. "Mátlovy komise" bude ubírat stejnou cestou jako Bezděkova komise, která měla připravit vládě podklady k provedení důchodové reformy. Autoři dokládají nezbytnost silnějšího propojení zdravotně sociální péče zejména v době probíhajících reforem zdravotních a sociálních. Důraz kladou na demografický vývoj se současným trendem geriatrizace společnosti, ke kterému musí být v uskutečňovaných reformách přihlíženo. Jako příklad současného přirozeného propojení zdravotní a sociální péče vidí činnost posudkového lékaře. Závěrem vyslovují domněnku, že nastává čas sociálních reforem i zdravotních reforem, jejichž úspěšnost závisí na uskutečnění sociálně zdravotních a zdravotně sociálních reforem., The Report on state, development and future prospects of Czech Health System has been a result of Ministry of Health project "Round table about future financing of Czech Health System". The article brings up hypothesis about continuing of the project and in the same time asks whether the destiny of so called Mátl Commission would be the same as of Bezděk Commission that should have provided the Government with the basic facts for carrying out Pension reform.Authors bring evidence for a necessary stronger connection of health social care especially in the time of current social and health reforms. They emphasize the fact of a demographic development where there is a trend of geriatrization of society which must be taken into account when carrying out the reform. An example of a current natural connection is an assessment doctor work. In conclusion they say there is a time of social and health reforms now whose success depends on carrying out social health and health reforms., Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, and Lit.: 9
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125