Úspěšná léčba chronické bolesti je základním cílem pro všechny kliniky a algeziology. Neuropatická bolest patří mezi dva základní druhy bolesti, která se objevuje buď samostatně, nebo bývá kombinovaná s bolestí nociceptivní. Velmi často se na léčbě neuropatické bolesti podílí více odborníků, kteří užívají farmakologické postupy společně s invazivními a chirurgickými technikami. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením k užití opioidů v terapii onkologické bolesti a užití silných opioidů k léčbě neuropatické bolesti je dnes plně akceptováno. Autorka článku se zmiňuje o užití základních typů analgetik. Mezi silnými opioidy je poukázáno na oxycodon. Ten je v praxi využíván pro dobrou analgetickou účinnost již v nízkém dávkovacím schématu v kombinaci s gabapentinem. Autorka poukazuje na základní druhy koanalgetik, jež hrají v léčbě neuropatické bolesti významnou roli. V závěru článku jsou krátce popsány dvě kazuistiky onkologických pacientů s řešením léčby neuropatické bolesti., The effective management of chronic pain is a fundamental goal for all clinicians and algesiologists. Neuropathic pain is one of two basic kinds of pain, which appears either separetly or in combination with nociceptic pain. Neuropathic pain is very often treated by group of specialist, who use farmatological procesess in combination with invazive and surgical technigues. The three-step analgesic ladder developed by the Health Organisation (WHO) outlines these opioids in the management of cancer pain, and the application of opioid therapy for the treatment of neuropathic pain. The author focuses on treatment of neuropathic pain, the use different opioid therapy. She emphasized the preference of using oxycodone in the treatment of neuropathic pain and points to the good analgesic efficacy when using low dosis of oxycodon and gabapentin. The author point out the basic kinds of koanalgetics, which are very important treatment in neuropatic pain. At the endauthor concludes the article with two causes of oncologic patients describing solution the treatment of neuropathic pain., Eva Hegmonová, and Literatura 12
Some aspects of olfactory sensitivity in the pulmonate Helix pomatia L. were studied by means of neurophysiological and behavioral methods. Single fiber recordings were carried out in the olfactory nerve of the posterior tentacles. Olfactory stimulations with different odors were performed by means of a continuous air stream. The order of neuronal sensitivity to different odors was as follows: ethanol³ ethyl acetate > pentanol > hexanol > octanol > diethyl malonate > vanillin. Furthermore, the results revealed a relative specificity for some substances. A comparison between neurophysiological and behavioral data shows that those substances, which cause the highest increases in impulse frequency, also evoke a behavioral avoidance reaction., M. Voss., and Obsahuje bibliografii
The influence of neuroprotector cortexin with significant immunomodulating, antiinflammatory, neurotrophic, and neuroprotective effects on subjective and neurological symptoms, as well as immunological parameters (IL1β, TNFa) in chronic brain ischemia is shown in the article., Yakutkhon Madjidova, Durdona Usmanova, and Literatura
V tomto sdělení popisujeme případ 71 leté pacientky se symptomatickou primární hyperparatyreózou s dominujícími neurokognitivními a psychiatrickými symptomy. Je demonstrován vývoj mentálního stavu po odstranění adenomu příštítného tělíska. V diskusi jsou zvažovány předpokládané patogenetické mechanizmy podílející se na částečně reverzibilitě dementního syndromu u této pacientky., In this article we describe a case of 71-years old female patient with primary hyperparathyroidism and dominant neurocognitive and psychiatric symptoms. We demonstrate the development of mental status after surgical removal of parathyroid gland adenoma. Discussed are possible pathogenetic mechanisms which contributed to a partial reversibility of dementia syndrome in this patient., Eva Topinková, Petr Broulík, Dagmar Pelíšková, and Lit. 20
Neuropsychologické vyšetření se stává stále častěji součástí diagnostiky u mnoha neurologických a psychiatrických onemocnění. U velké skupiny diagnóz se nám již podařilo stanovit neuropsychologický profil charakteristický pro daný typ onemocnění s možností odhadu vývoje kognitivního fungování. V psychiatrii je neuropsychologie nejčastěji využívána při mapování kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií, které se věnuje i tato studie. Naše studie se snaží se postihnout vývoj kognitivních schopností u pacientů se schizofrenií, konkrétněji zmapovat kognitivní výkonnost během první epizody schizofrenie a rok poté. Osmdesát dva hospitalizovaných pacientů s diagnózou paranoidní schizofrenie podstoupilo komplexní neuropsychologické vyšetření mezinárodně využívanými neuropsychologickými metodami. Po roce od první epizody se 39 pacientů dostavilo ke kontrolnímu vyšetření. Výsledky vyšetření prokázaly, že u pacientů se schizofrenií se během první epizody objevuje oslabení kognitivních schopností postihující většinu kognitivních domén, vyjádřené průměrným výkonem nižším než –<span class=""></span>1 z‑<span class=""></span>skóru. Prokazatelné je toto oslabení v oblasti verbální a vizuální paměti, u psychomotorického tempa, distribuce pozornosti a cílené verbální fluence lexikální. Při porovnání výsledků neuropsychologických metod během první epizody schizofrenie a rok po ní jsme zjistili, že kognitivní výkonnost těchto pacientů dosáhla zlepšení ve všech sledovaných doménách. Statisticky významnou změnu (p < 0, 05) jsme zaznamenali v kognitivních doménách oddálené verbální paměti (AVLT 30: t = –<span class=""></span>3,19; p = 0,003), bezprostřední paměti vizuální (ROCF RE: t = –<span class=""></span>4,52; p = 0,001) a u výkonového psychomotorického tempa (TMT A: t = –<span class=""></span>2,72; p = 0,01). Výkon v oblasti sluchové paměti i přes statisticky významnou změnu v doméně AVLT 30 zůstává nadále ve většině sledovaných kritérií na úrovni kognitivního oslabení., Neuropsychological examination is becoming an integral part of the diagnostic process in many neurological and psychiatric disorders. neuropsychological profile has now been successfully defined for a number of diagnoses that enable estimation of future cognitive functioning. In psychiatry, neuropsychology is most frequently used to assess cognitive functioning in patients with schizophrenia – the objective of this study. The study aims to determine the progress of cognitive functioning in patients with schizophrenia, specifically to assess cognitive performance during the first episode of schizophrenia and one year later. 82 hospitalized patients with paranoid schizophrenia have completed a comprehensive examination by internationally used neuropsychological methods. One year later, 39 patients completed a follow up examination. Results of the examination showed deterioration of cognitive functioning on the majority of cognitive domains during the first episode, expressed as the mean score lower than –1 of z-score. Cognitive weakening was significant in verbal and visual memory, psychomotor speed, distribution of attention and verbal fluency. Comparing the results of neuropsychological tests during the first episode of schizophrenia and a year after, we found out that cognitive performance improved in all observed domains. We found a statistically significant change (p < 0.05) in delayed verbal memory (AVLT 30: t = –3.19; p = 0.003), immediate visual memory (ROCF RE: t = –4.52; p = 0.001) and psychomotor speed (TMT A: t = –2.72; p = 0.01). Despite statistically significant change in AVLT 30, performance in auditory memory remained on the level of cognitive weakening in the majority of assessed criteria. Key words: cognitive functioning dynamics – cognitive performance – neuropsychology – schizophrenia <span class="">The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, </span>or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu<span class="">script met the ICMJE “uniform requirements” </span>for biomedical papers, and I. Stehnová, M. Sisrová, V. Hublová, D. Beránková, M. Kozelský, H. Maslaňáková, H. Přikrylová-Kučerová
Sarkoidóza je multisystémové onemocnění granulomatózního charakteru neznámé etiologie, které velmi vzácně postihuje nervový systém. Granulomatózní proces může postihovat všechny struktury centrální i periferní nervové soustavy. Neurosarkoidóza má špatnou prognózu a léčbu je nutno zahájit v časných stadiích. Uvádíme kazuistiku muže středního věku s diagnostikovanou sarkoidózou nitrohrudních uzlin a plicního parenchymu, u kterého s časovou latencí 10 let došlo k rozvoji kardiálního a neurologického postižení. Bylo diagnostikováno postižení periferního nervového systému charakteru periferní neuropatie a symptomatika zadních míšních provazců asociované se základním onemocněním sarkoidózou. Byla nasazena léčba kortikoidy, která vedla ke zmírnění neuropatických obtíží. Pacient je v současnosti na udržovací dávce kortikoidů, vykazuje nízkou aktivitu plicního onemocnění a neurologický nález se během doby sledování nezměnil. Sdělení obsahuje přehled základních diagnostických a léčebných algoritmů u pacientů se stanovenou diagnózou neurosarkoidózy, vč. prvních zkušeností s novými biologickými preparáty při léčbě tohoto raritního, ale velmi závažného onemocnění., Sarcoidosis is a multisystem granulomatous disease of unknown origin that rarely affects the nervous system. Granulomatous process may affect all structures of the central and peripheral nervous system. Neurosarcoidosis is associated with bad prognosis and the treatment should be started at early stages of the disease. We present a case of a middle-aged man with sarcoidosis of the peripheral lung lymph nodes and lung parenchyma. After 10 years of follow-up, the disease progressed with cardiac and neurological involvement. The peripheral nervous system was affected with peripheral neuropathy associated with sarcoidosis; other reasons for peripheral neuropathy were excluded. Treatment with corticosteroids led to improvements in neurological symptoms. At present, the patient is on a maintenance dose of corticosteroids, shows low activity of lung disease and neurological findings have been stable throughout the follow-up period. A brief literature review of the latest diagnostic and treatment options in patients with neurosarcoidosis is presented, including the first experience with novel biological treatments of this rare, very serious disease. Key words: sarcoidosis – neurosarcoidosis – involvement of central nervous system – peripheral neuropathy The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Žurková, P. Otruba, V. Lošťáková, Z. Tüdös, V. Kolek, E. Kriegová
Ionotropic glutamate receptors function can be affected by neurosteroids, both positively and negatively. N-methyl-D-aspartate (NMDA) receptor responses to exogenously applied glutamate are potentiated or inhibited (depending on the receptor subunit composition) by pregnenolone sulphate (PS) and inhibited by pregnenolone sulphate (3α5βS). While PS effect is most pronounced when its application precedes that of glutamate, 3α5βS only binds to receptors already activated. Synaptically activated NMDA receptors are inhibited by 3α5βS, though to a lesser extent than those tonically activated by exogenous glutamate. PS, on the other hand, shows virtually no effect on any of the models of synaptically activated NMDA receptors. The site of neurosteroid action at the receptor molecule has not yet been identified, however, the experiments indicate that there are at least two distinct extracellularly located binding sites for PS mediating its potentiating and inhibitory effects respectively. Experiments with chimeric receptors revealed the importance of the extracellular loop connecting the third and the fourth transmembrane domain of the receptor NR2 subunit for the neurosteroid action, α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxazolepropionate (AMPA)/kainate receptors are inhibited by both PS and 3α5βS. These neurosteroids also affect AMPA receptors-mediated synaptic transmission, however, in a rather indirect way, through presynaptically located targets of action., M. Sedláček, M. Kořínek, M. Petrovič, O. Cais, E. Adamusová, H. Chodounská, L. Vyklický Jr., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
V předkládané publikaci nabízíme přehled neuromodulačních a neurostimulačních metod aplikovaných v dětském věku. U jednotlivých metod se snažíme podrobněji popsat výsledky těchto metod v dětském věku. Stručně uvádíme neuropatofyziologii dolních močových cest. Přehled byl koncipován na podkladě prací z českých a zahraničních odborných urologických periodik., We present a review of neuromodulation and neurostimulation methods used in children. For each method the results are described in detail. detailed description ofitsresults is mentioned. Neuropathophysiology of the lower urinary tract is also briefly described. The rReview is based on articles published in national (Czech) and international urology journals., Matej Husár, Pavel Zerhau, and Literatura
The main neuromodulatory methods using neurostimulation principles are described. It concerns peripheral nerve stimulation (PNS), spinal cord stimulation (SCS), deep brain stimulation (DBS), motor cortex stimulation (MSC), and repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS). For each method the history, pathophysiology, the principles for use and the associated diagnoses are mentioned. Special attention is focused on the most common neuromodulatory invasive methods like SCS and MCS and non-invasive methods such as rTMS. In addition to the positive effects, side effects and complications are described and discussed in detail. In conclusion, neuromodulatory (neurostimulatory) techniques are highly recommended for the treatment of different types of pharmacoresistant pain., R. Rokyta, J. Fricová., and Obsahuje seznam literatury
Compression of the rostral ventrolateral medulla oblongata (RVLM) by an abnormally located artery is regarded as one possible cause of arterial hypertension. There exists a limited set of data suggesting that increased sympathetic activity in patients with RVLM compression may lead to arterial hypertension. Accordingly, we decided to assess the sympathetic activity in patients with severe arterial hy pertension and to investigate any correlation with the presence of RVLM compression. Sixty-four patients with severe arterial hypertension were enrolled in our study. Sympathetic activity was evaluated using 24-hour urinary norepinephrine as measured by high-pressure liquid chromatography with electrochemical detection. The presence of RVLM compression was assessed with magnetic resonance imaging. Neurovascular compression of the RVLM was identified in 40 patients, 27 of whom presented left-sided compression. Twenty-four hour urinary norepinephrine averaged 263.6± 135.9 nmol in patients with neurovascular compression - 255.6±137.3 nmol in those with left-sided compression and 251.6±138.5 nmol in patients without RVLM compression. We did not identify any increase in urinary norepinephrine in patients with severe arterial hypertension and neurovascular compression of the RVLM. Our results do not support the hypothesis that neurovascular compression of RVLM may exhibit a sympathetically mediated increase in blood pressure., M. Solař ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury