Pestrá škála kosmologických testů ukazuje, že různé vlastnosti našeho vesmíru lze přesvědčivě vysvětlit, pokud je dominantní složkou jeho současného energetického obsahu rovnoměrně rozptýlená substance, jež dostala název temná energie. Jejím základním rysem je kosmická repulze způsobující zrychlené rozpínání prostoru, přičemž hustota temné energie zůstává neměnná; v Einsteinových rovnicích pole ji velmi dobře reprezentuje kosmologická konstanta Λ. Přirozeně, kosmologická konstanta se musí projevovat nejen v evoluci vesmíru, ale též v astrofyzikálních procesech. Představíme některé její astrofyzikální projevy studované opavskou relativistickou skupinou - vliv na pohyb hvězd v gravitačním poli supermasivních černých děr, na pohyb trpasličích galaxií na periferii obřích galaxií, na tvar a vlastnosti toroidálních konfigurací hmoty obíhajících supermasivní černé díry nebo sférických polytropických konfigurací modelujících hala temné hmoty., A wide range of cosmological tests indicates that various properties of the Universe can be well explained by the presence of a uniformly dispersed dominant part of the current energetic content, i.e. so-called dark energy. Its basic feature is expressed by cosmic repulsion, causing an accelerated expansion of space, whereas the density of dark energy remains unchanged; in Einstein field equations, dark energy is well described by the cosmological constant (Λ). Clearly Λ must be defined not only in Universe evolution, but also in astrophysical processes. Here we introduce some of the astrophysical phenomena of Λ studied by the relativistic group in Opava, e.g. its influence on the motion of stars in the gravitational field of supermassive black holes, on the motion of dwarf galaxies at the peripheries of giant galaxies, on the form and properties of toroidal configurations of fluid circling around supermassive black holes, or on polytrophic configurations modelling dark matter halos., Zdeněk Stuchlík, Petr Slaný, Jiří Kovář., and Obsahuje bibliografické odkazy
This paper deals with the history of knowledge based on lexical lists dated to the second half of the 2nd millennium B.C.E. It emphasizes the importance of lexical lists as part of the education program in scriber schools. The article is an expanded version of an inaugural lecture delivered in 2004.
An unidentified myxosporean parasite (CKX) is described from the kidney of approximately 80% of spawning coho salmon Oncorhynchus kisutch (Walbaum) in British Columbia, Canada and Washington, United States of America. Morphological features were described using light and electron microscopy. Sequencing of polymerase chain reaction (PCR) amplified 18S ribosomal RNA gene and in situ hybridisation were used to further characterise CKX. The parasite occurred with a focal distribution within tubule epithelial cells, the tubule lumen and the interstitium as primary cells containing from one to at least 16 secondary cells. Luminal stages were degenerate and sporogony was not observed. In situ hybridisation using a digoxygenin-labelled DNA probe confirmed CKX to be the source of DNA used in PCR analyses. CKX 18S rDNA sequences were most similar (97%) to those of Sphaerospora oncorhynchi. Phylogenetic analysis revealed similarities among the 18S rDNA sequences of CKX, S. oncorhynchi and Myxidium lieberkuehni. CKX is hypothesised to be the abortive extrasporogonic development of a Sphaerospora sp. or Myxidium sp. occurring in immune-incompetent spawning and senescent salmon.
Studie se zaměřuje na proměnu epistemických předpokladů v průběhu 20. a začátku 21. století a jejich vlivu na charakter vědecké práce a vědeckého myšlení. Analyzuje tři styly myšlení a jednání, které mají vliv na klíčové aspekty vědecké tvorby, struktury vědních disciplín nebo odborné vzdělávání. Největší prostor je věnován třetímu stylu myšlení a jednání, který je označen jako onlife a je charakteristický tím, že do procesu tvůrčí vědecké činnosti vpouští umělou inteligenci nikoli jako prostý nástroj, ale jako aktivního aktéra., This article is focused on the transformation of epistemic assumptions during the 20th and early 21st centuries and their influence on the nature of scientific work and scientific thinking. In particular, it analyses three styles of thinking and action, that affect crucial aspects of scientific creation, the structure of scientific disciplines or vocational education. The highest space is considered to be the third style of thinking and action, referred to as onlife. It is characterized by the fact that the process of creative scientific activity allows artists to be intelligent, not as a simple tool but as an active actor., Michal Černý., and Obsahuje bibliografické odkazy
This article covers the transformation of the ideal of a bishop and the bishop’s role during the Migration Period using the example of Gaul. Following a short description of the methodology, the ideal of the bishop in the period before the migration is discussed. The main aspects of the transformation of this ideal and the role of the bishop are then analysed, followed by any introductory analysis of the source materials where the developments in Gaul are compared with other regions, primarily North Africa. The specific development of the gallic episcopate and gallic society is finally evaluated using the German Bischofsherrschaft medieval studies concept.