V rámci kulturně antropologického diskursu se autorka věnuje dichotomii lidské sexuality, resp. rezultuje na pomezí pojetí sexuality coby „ženské“ a „mužské“, a pojetí, pro které je příznačná jejich menší či větší „hybridizace“. Na lidskou sexualitu nahlíží zejména v rovině kognitivně-afektivní, zejména jako na sexualitu prožívanou příslušníkem daného pohlaví, ale také příslušníkem pohlaví opačného, která je v určitém čase plně či částečně v souladu s rovinou konativní (behaviorální), nebo která s ní je momentálně z různých důvodů v určitém rozporu. V analytické a interpretativní části studie se autorka opírá, mimo jiné, i o výsledky vlastního kvalitativního výzkumu, v němž hlavními respondentkami byly vysokoškolské studentky. Ženy se primárně vyjadřovaly k sexualitě „mužské“, přičemž klíčové zde byly jejich vlastní pohledy, postoje a zkušenosti, což se podílelo na utváření obrazu o jejich vlastní sexualitě. Avšak autorka si uvědomuje, že může jít o obraz redukovaný. Závěry výzkumného šetření směřují k reálným proměnám „ženské“ a „mužské“ sexuality, k narušení často zjednodušených až stereotypních představ o lidské sexualitě, která má své hluboké biologické základy, ale také neméně významné sociokulturní kontexty a determinanty., Within a cultural anthropology debate the author deals with dichotomy of human sexuality, or more precisely works on the boundary of the concept of sexuality as „female“ and „male,“ and the concept which are both more or less „hybridized.“ The author observes human sexuality especially on the cognitive-affective level, especially as sexuality experienced by a member of given sex but also by a member of the opposite sex, that is in a certain period more or less in accordance with the conative (behavioral) level or that is at the moment in a certain conflict due to various reasons. In the analytical and interpretative part the author also relies, besides other things, on results of her own qualitative research in which the main respondents were undergraduate and postgraduate female students. The female students primarily commented on „male“ sexuality, where the key points were their own viewpoints, opinions, and experience, which contributed to shape an image about their own sexuality. However, the author realizes that this image can be reduced. Conclusions of the research lead to real changes of „female“ and „male“ sexuality, to disruption of frequently simplified, even stereotypical images about human sexuality which has its own deep biological basis but also no less significant sociocultural contexts and determinants., and Martina Cichá
This study examines changes in narrative approaches in Czech, Moravian and (German-written) Silesian belles lettres from 1770-1790. In its examination of historical poetics and changes in narrative methods, it draws on the structuralist studies of Lubomír Doležal (his "narrative text transformation" model) and Daniela Hodrová (fictive novel vs. reality novel). Instead of the idea that prose evolves in relation to a fixed "linguistic substrate" in an immanent, autonomous way, the author inclines to the notion of a plurality of poetic codes on various linguistic levels (from stylistic registers, "narrative methods" and narrative structures to individual genres and the comprehensive aesthetic that shapes entire epochs). The study starts with an outline the socio-historical background to the emergence of literary periodicals in the Czech Lands in the early 1770s and their authors’ publishing strategies. It then considers the transformational impact these periodicals had on the literary prose of the day. The third part examines how the belles lettres of literary periodicals reacted to impulses from Enlightenment poetics such as the sentimentalism of Laurence Sterne and the Sturm und Drang movement, with illustrative interpretations of the novellas Der Philosoph in der Suppe (The Philosopher in the Soup) by Johann Ferdinand Opitz, Die neue Sapfo (The New Sappho) by Christian Heinrich Spiess and Der sonderbare Kupler (The Peculiar Pimp) by Josef Herbst and Josef Kirpal., Václav Smyčka., and Obsahuje bibliografické odkazy
Příspěvek popisuje souvislost požadavků na denní osvětlení a oslunění budov s urbanismem v průběhu posledních desetiletí, včetně současných trendů. Diskutuje možnosti odpovědi preventivního zdravotnictví na nové trendy stavby měst v oblasti světelné techniky., This paper describes the relationship of requirements for daylighting and solar access of buildings with urban planning over the past decades including current trends. Discussed are options of the response of preventive health care to the new trends in urban design in the field of lighting technology., Jan Kaňka, and Literatura