The risk screening of non-native species that are likely to be invasive in a defined risk assessment area is crucial for implementing strategies of rapid response and mitigation to protect native biodiversity and socio-economic activities. However, for successful risk-ranking of the screened species, scientifically defensible evidence in support of the screening outcomes must be provided, and computation of a correctly calibrated threshold to distinguish between medium-risk and high-risk species must be achieved. This paper reviews published applications of the “second-generation” Weed Risk Assessment-type decision support tools (i.e. the Aquatic Species Invasiveness Screening Kit and the Terrestrial Animal Species Invasiveness Screening Kit) and evaluates them in terms of the above two requirements. Several procedural errors were identified that involved: i) lack of provision of the report with details of the species-specific screenings; ii) incomplete justifications for the responses in the toolkit questionnaire; iii) incomplete details of the protocol used for the a priori categorisation of the screened species for threshold computation; iv) unaccepted or non-existent taxonomic names for the screened species (including typographical errors). Guidelines are provided for both assessors and reviewers to ensure that these procedural errors are avoided in future applications of these risk screening toolkits.
At a nest site in Northern Italy of females of the weevil-hunting digger wasp Cerceris arenaria L. (Hymenoptera: Crabronidae) the provisioning activity and predator-prey relationship were investigated, in particular their specialization in choice of prey. Females were active from middle of June to end of July, and from 8.00 to 19.00. The wasps made provisioning flights throughout the day, mostly in late morning and early afternoon. Individual wasps generally only hunted for 1 or 2 prey species of all those available, maybe because of their higher abundance. The size of prey, which is positively correlated with that of the female wasps, seems to be the main factor determining choice of prey. The nature of the provisioning flights seems to be related to the size of the prey, being more frequent and shorter for smaller weevils. The correlation between prey and wasp biomass is discussed in relation to the size range of the wasps.
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
Nově identifikovaná kategorie středověkých artefaktů z českých archeologických fondů představuje jeden z atributů zacházení s drahými kovy. Šest dosud evidovaných předmětů datovatelných do raného středověku pochází z různých kontextů sociálních (hrad, sídelní aglomerace, ves) i archeologických (hrob, sídlištní objekt, hradiště). Autoři zdůrazňují nezbytnost potvrzení přítomnosti stop zkoušeného kovu chemickými mikroanalýzami, a to nejen pro interpretaci artefaktu, ale i pro poznání prostředí, které manipulovalo s drahými kovy i s podvrhy, a v neposlední řadě pro upřesnění názorů na dovednosti středověkých metalurgů. and A newly identified category of medieval artefacts from Czech archaeological inventories represents one indicator of the manner in which precious metals were handled: six objects date from various social (castle, settlement agglomeration, village) and archaeological (grave, settlement feature, hillfort) early medieval contexts. The authors emphasize the necessity of confirming the presence of traces from the tested metal by chemical microanalysis, not only for interpreting the artefacts themselves, but also for understanding the environment in which both precious and spurious metals were handled.