V červnu 2008 svolala Evropská regionální úřadovna SZO do Tallinnu (Estonsko) Evropskou ministerskou konferenci o zdravotních systémech: zdravotní systémy, zdraví a blahobyt. Cílem konference bylo pozvednout zdravotní systém do popředí politického zájmu evropských členských zemí a soustředit se na posílení budoucí podpory SZO členským zemím při tvorbě svého vlastního zdravotního systému, rozvoji zdravotní politiky a aktivit v oblasti péče o zdraví. Hlavním výsledkem konference byla příprava a přijetí Tallinnské charty. Článek přináší stručný komentář několika publikací, které tvořily teoretický základ konference., In June 2008, the WHO Regional Office for Europe convened the WHO European Ministerial Conference on Health Systems: Health systems, Health and Wealth, in Tallinn (Estonia). The conference aims to place the health system high on the political agenda of European Member States and to provide focus for strengthening future WHO support to Member States in the development of their own health systems, policies and public health activities. The develop- ment and adoption of the Conference Charter was a key output of the Tallinn conference. The article presents a concise commentary of several publications which created the theoretical background of the conference., Jan Holčík, and Lit.: 20
Pád komunistického režimu otevřel české hranice pro dovoz moderních technologií (přístroje, léky, výpočetní technika). Následná reforma zdravotnictví byla doprovázena rychlým pokrokem v technologickém vybavení, který kromě zlepšení kvality zdravotnických služeb znamenal rovněž vyšší finanční nároky. Vyšší podíl výdajů na zdravotnictví po zavedení veřejného zdravotního pojištění a rostoucí hospodářství v posledních letech částečně omezily finanční napětí ve zdravotnickém systému. I když Češi často kritizují úroveň rozvoje české ekonomiky či českého zdravotnictví ve srovnání s Německem či Rakouskem, je třeba si uvědomit, že z globálního pohledu patří Česká republika mezi vyspělé země světa s relativně dostatečnými lidskými, organizačními a finančními zdroji. Lékaři a další odborníci pracující ve zdravotnictví mají zkušenosti s vědeckým výzkumem a klinickými studiemi, mají přístup k nejnovějším poznatkům ze zahraničí, zdravotnický management již pro ně není neznámou. Kapacity pro programy hodnocení zdravotnických technologií tedy v zemi existují, přesto však nejsou takové programy realizovány. To, co chybí, je „zákazník“, který by měl povědomost o HTA a na implementaci HTA do praxe by měl zájem. Existující kroužky nadšenců v různých akademických institucích a nemocnicích nemohou zavést HTA bez pod- půrných organizačních a finančních zdrojů. K tomu musí pomoci silný partner (ministerstvo? pojišťovny?). Důležité je financování z veřejných zdrojů, neboť problémem posuzování nových technologií je nestrannost toho, kdo tyto studie provádí a zpracovává (kým je placen). Zanedbání HTA v minulosti lze snad omluvit tím, že v uplynulých letech šlo především o skokové dohánění Západu v oblastech, kde jsme zaostali. Zaváděny přitom byly v praxi na Západě již ověřené technologie. Není vůbec překvapením, že takový vývoj byl nekriticky vítán lékaři i pacienty se zkušenostmi se socialistickým zdravotnictvím. V současnosti jsou mnohá domácí pracoviště na nejvyšší špičkové úrovni.To jednak znamená vyšší nároky na finanční zdroje a jednak vyšší nároky při rozhodování o zavádění nových, ještě ne zcela ověřených technologií (účinnost, bezpečnost, náklady). Z tohoto hlediska již není možné pomalý rozvoj HTA v ČR dále omlouvat., By health technologies we understand a wide range of products, processes, methods, and organizational measures. Health technologies are drugs, medical devices and equipment, as well as clinical guidelines and organizational systems that create the framework in which health care is provided. In the Czech Republic, health technology assessment is not sufficiently developed. On one hand, the drugs, as one type of technology, are subject to standard evaluation procedures, on the other hand, no institution investigates the use of technologies in medical practice, and other than medical impacts they have on patients, and what social, financial, and structural impacts technologies have on the health system.National policy of health technology assessment should be introduced to increase quality of services and contain health care cost., Martin Dlouhý, Miroslav Barták, Antonín Hlaváček, Peter Kokavec, Antonín Malina, and Lit.: 11
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13
V predkladanej štúdii autori ponúkajú prehľad problematiky zdravia rómskej populácie na Slovensku spolu s faktormi ktoré ho ovplyvňujú. Rozoberajú demografický vývoj Rómov v spojitosti s reprodukčným a populačným zdravím. Autori predkladajú analýzu zdravia Rómov založenú na výsledkoch parciálnych prieskumov a samohodnotení zdravotného stavu samotnými Rómami. Článok stručne mapuje oblasti najvýraznejších problémov zdravotného stavu rómskeho etnika na Slovensku. Informuje čitateľa o známych príčinách tohto stavu. Zlepšenie situácie v oblasti zdravia vidia autori v transkultúrnom prístupe k Rómom zo strany zdravotníckych pracovníkov a majoritnej spoločnosti a v realizácii efektívnej edukácie zameranej na podporu a ochranu zdravia., In the present study, the authors provide an overview of the health problems of the Roma population in Slovakia together with influencing factors and analyse factors. The demographic development of the Roma in conjunction with reproductive population health. The authors also present an analysis of the health of the Roma based on the partial results of surveys and self-assessed health status. The article briefly charts the area that is most outstanding in health problems of the Roma ethnic group in Slovakia. It informs the reader about the known causes of this condition. The authors see improvement in the health situation through a transcultural approach towards the Roma by health workers and by majority society and effective implementation of education aimed at health promotion and protection., Mária Šupínová, Ladislav Hegyi, Cyril Klement, and Literatura
Pro ověření frekvence výskytu zdvojených paraproteinémií jsme analyzovali soubor 500 paraproteinémií, které jsme nově prokázali během 46 měsíců. Zdvojenou paraproteinémii, tj. takovou, u níž se paraproteiny liší typem lehkých řetězců, třídou těžkých řetězců imunoglobulinů nebo oběma těmito znaky, jsme prokázali celkem ve 27 pozorováních, tj. v 5,4% frekvenci. Z klinického hlediska šlo v 52 % o BGUS (biclonal gammopathy of undetermined significance), v 18 % o mnohočetný myelom a ve 30 % o jiné lymfoproliferativní onemocnění., We analyzed group of 500 paraproteinemias for presence double paraproteinemias, which were newly proved in our laboratory during 46 months. Double paraproteinemias were confirmed in 27x (5.4 %) cases. They were in 52 % patients with BGUS (biclonal gammopathy of undetermined significance), in 18 % with multiple myeloma and in 30 % with other lymphoproliferative diseases., Tichý M., Vávrová J., Maisnar V., and Lit.: 9
Minor intelligentsia, significantly influenced by the ideas of the Enlightenment and the policy and practice of the church before 1848, included the bishopric priests. The authors show not only their gradual formation, but on concrete examples they prove their mutual relationships, influences and individual activities. The fates of butcher’s, miller’s, farmer’s or weaver’s boys show, on the one hand, the social and professional variety of these representatives of future small town and village elites, on the other hand they point out to important relationships between centres such as Prague or Vienna and the periphery which, in the early nineteenth century, included Budweis and other cities not just in the South of Bohemia., Miroslav Novotný a Tomáš Veber., and Obsahuje bibliografické odkazy