In present paper we assess the climate change impact on mean runoff between the periods 1961-1990 (control period) and 2070-2099 (scenario period) in the Czech Republic. Hydrological balance is modelled with a conceptual hydrological model BILAN at 250 catchments of different sizes and climatic conditions. Climate change scenarios are derived using simple delta approach, i.e. observed series of precipitation, temperature and relative air humidity are perturbed in order to give the same changes between the control and scenario period as in the ensemble of 15 transient regional climate model (RCM) simulations. The parameters of the hydrological model are for each catchment estimated using observed data. These parameters are subsequently used to derive discharge series under climate change conditions for each RCM simulation. Although the differences in the absolute values of the changes in runoff are considerable, robust patterns of changes can be identified. The majority of the scenarios project an increase in winter runoff in the northern part of the Czech Republic, especially at catchments with high elevation. The scenarios also agree on a decrease in spring and summer runoff in most of the catchments. and V článku předkládáme výsledky modelování změn hydrologického režimu v důsledku změn klimatu mezi časovými obdobími 1961-1990 a 2070-2099 podle souboru patnácti regionálních klimatických modelů pro 250 povodí v České republice. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu BILAN. Časové řady ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek, teplot a vlhkostí vzduchu (vstupy do modelu BILAN) byly opraveny pro každou simulaci pomocí přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologický model je nakalibrován s využitím pozorovaných dat, identifikované parametry jsou následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Základní podstata možných změn hydrologické bilance na území České republiky vyplývá z projekcí srážek a teplot pro Evropu, tj. postupné zvyšování teplot během celého roku a pokles letních, růst zimních a stagnace ročních srážek. V období od začátku podzimu do začátku léta dochází k růstu srážek, jenž je doprovázen řádově stejným růstem územního výparu způsobeným růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v povodí nemůže docházet k výraznému zvyšování územního výparu. Důležitým faktorem ovlivňující změny odtoku je posun doby tání v důsledku vyšší teploty přibližně z dubna na leden-únor. Změny odtoku v období leden-květen jsou tedy dominantně určeny právě odlišnou dynamikou sněhové zásoby, změny v letním období zejména úbytkem srážek. Výsledné odhady změn odtoku jsou zatíženy značnou nejistotou, nicméně lze identifikovat robustní jevy společné pro řadu simulací. Jak ukazují výsledky, na většině modelovaných povodí je pokles odtoků v období od dubna do října společný valné většině modelů. Na druhé straně, růst odtoku v zimních měsících je značně nejistý. S tím souvisí i nejistota spojená se změnami roční bilance odtoků.
There is public concern that large-scale disturbances to forest cover caused by insects and storm winds in the Bohemian Forest could intensify high water flows and enhance the expected flooding risks predicted in current regional climate change scenarios. We analysed stream discharge in Upper Vydra and Große Ohe, neighbouring catchments in the Bohemian Forest, the largest contiguous forested area in Central Europe. Upper Vydra, in the Šumava National Park, and Große Ohe (including the Upper Große Ohe headwater catchment in the Bavarian Forest National Park) are similar in size, but differ in land use cover and the extent of disturbed Norway spruce stands. Publicly available runoff and meteorological data (1978-2011) were examined using non-parametric trend and breakpoint analysis. Together with mapped vegetation cover changes, the results were used to address the following questions: 1) are there significant changes in the hydrological cycle and, if so, do these changes relate to 2) the extent and expansion of disturbance in forests stands and/or 3) altered precipitation dynamics and thermal conditions? We found no marked overall change in annual runoff or in annual or seasonal precipitation, but a significant increase in high flows in March. This overall trend related to the marked warming in late winter and early spring (+~4 K in April, p < 0.01), irrespective of altitude and slope position. It significantly shifted the end of the snow cover period by more than three weeks to the beginning/middle of April depending on altitude, and intensified snow melt. In the Upper Große Ohe catchment, a significant decrease in catchment balance, the difference between the long term precipitation and runoff (-72 mm, 11%) was found when the loss of tree cover reached 30% of catchment area. Diminished evapotranspiration losses from severely disturbed stands increased groundwater recharge during summer and caused a significant rise in low flows in autumn. However, observed increases in late winter high flows were due to warming only. They could be further intensified by the increasing winter precipitation predicted under present climate change scenarios, and would therefore increase the risk of flooding at lower elevations.