In present paper we assess the climate change impact on mean runoff between the periods 1961-1990 (control period) and 2070-2099 (scenario period) in the Czech Republic. Hydrological balance is modelled with a conceptual hydrological model BILAN at 250 catchments of different sizes and climatic conditions. Climate change scenarios are derived using simple delta approach, i.e. observed series of precipitation, temperature and relative air humidity are perturbed in order to give the same changes between the control and scenario period as in the ensemble of 15 transient regional climate model (RCM) simulations. The parameters of the hydrological model are for each catchment estimated using observed data. These parameters are subsequently used to derive discharge series under climate change conditions for each RCM simulation. Although the differences in the absolute values of the changes in runoff are considerable, robust patterns of changes can be identified. The majority of the scenarios project an increase in winter runoff in the northern part of the Czech Republic, especially at catchments with high elevation. The scenarios also agree on a decrease in spring and summer runoff in most of the catchments. and V článku předkládáme výsledky modelování změn hydrologického režimu v důsledku změn klimatu mezi časovými obdobími 1961-1990 a 2070-2099 podle souboru patnácti regionálních klimatických modelů pro 250 povodí v České republice. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu BILAN. Časové řady ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek, teplot a vlhkostí vzduchu (vstupy do modelu BILAN) byly opraveny pro každou simulaci pomocí přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologický model je nakalibrován s využitím pozorovaných dat, identifikované parametry jsou následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Základní podstata možných změn hydrologické bilance na území České republiky vyplývá z projekcí srážek a teplot pro Evropu, tj. postupné zvyšování teplot během celého roku a pokles letních, růst zimních a stagnace ročních srážek. V období od začátku podzimu do začátku léta dochází k růstu srážek, jenž je doprovázen řádově stejným růstem územního výparu způsobeným růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v povodí nemůže docházet k výraznému zvyšování územního výparu. Důležitým faktorem ovlivňující změny odtoku je posun doby tání v důsledku vyšší teploty přibližně z dubna na leden-únor. Změny odtoku v období leden-květen jsou tedy dominantně určeny právě odlišnou dynamikou sněhové zásoby, změny v letním období zejména úbytkem srážek. Výsledné odhady změn odtoku jsou zatíženy značnou nejistotou, nicméně lze identifikovat robustní jevy společné pro řadu simulací. Jak ukazují výsledky, na většině modelovaných povodí je pokles odtoků v období od dubna do října společný valné většině modelů. Na druhé straně, růst odtoku v zimních měsících je značně nejistý. S tím souvisí i nejistota spojená se změnami roční bilance odtoků.
Climate change scenarios of high quantiles of 5-day precipitation amounts (proxies for flood-generating events) over the Czech Republic are evaluated in an ensemble of high-resolution Regional Climate Model (RCM) simulations from the ENSEMBLES project. The region-of-influence method of the regional frequency analysis is applied as a pooling scheme. This means that for any single gridbox, a homogeneous region (set of gridboxes) is identified and data from that region are used when fitting the Generalized Extreme Value distribution. The climate change scenarios for the late 21st century (2070-2099) show widespread increases in high quantiles of 5-day precipitation amounts in winter, consistent with projected changes in mean winter precipitation. In summer, increases in precipitation extremes occur despite an overall drying (prevailing declines in mean summer precipitation), which may have important hydrological implications. The results for summer suggest a possible substantial change in characteristics of warm-season precipitation over Central Europe, with more severe dry as well as wet extremes. The spatial pattern of projected changes in summer precipitation extremes, with larger increases in the western part of the area and smaller changes towards east, may also point to a declining role of Mediterranean cyclones in producing precipitation extremes in Central Europe in a future climate. However, uncertainties of the climate change scenarios remain large, which is partly due to biases in reproducing precipitation characteristics in climate models, partly due to large differences among the RCMs, and partly due to factors that are poorly or not at all represented in the examined ensemble. The latter are related also to uncertainties in future emission scenarios and socio-economic development in general. and Práca analyzuje scenáre klimatickej zmeny pre vysoké kvantily 5-denných úhrnov zrážok (ktoré predstavujú možné riziko z pohľadu tvorby povodňových udalostí) na území Českej republiky, a to na základe širšej množiny simulácií z regionálnych klimatických modelov (RCM) s vysokým priestorovým rozlíšením, dostupných z projektu ENSEMBLES. Kvantily zrážkových extrémov sa odhadujú na základe metódy vplyvného regiónu, ktorá je jedným z variantov regionálnej frekvenčnej analýzy. To znamená, že pre každý gridový bod sa identifikuje jedinečný homogénny región (t.j. množina ďalších gridových bodov) a zrážkové údaje dostupné zo všetkých gridových bodov v rámci daného regiónu sa zužitkujú v procese odhadovania kvantilov využitím zovšeobecneného extremálneho rozdelenia. Scenáre klimatickej zmeny pre obdobie posledných troch dekád 21. storočia (2070-2099) naznačujú rozsiahly nárast vysokých kvantilov 5-denných úhrnov zrážok počas zimy, čo je v súlade s predpokladanými zmenami v priemerných úhrnoch zrážok za zimu. V lete sa tiež očakáva zvýšenie extrémnych úhrnov zrážok, čo môže v súvislosti s predpokladaným všeobecným úbytkom zrážok v tomto období (t.j. napriek prevažujúcemu poklesu priemerných úhrnov zrážok v lete) viesť k vážnym hydrologickým následkom. Výsledky pre leto naznačujú zásadnú zmenu v režime úhrnov zrážok v strednej Európe v teplom období roka, spojenú s častejším výskytom nepriaznivých suchých aj vlhkých extrémov. Priestorové rozdelenie predpokladaných zmien v extrémnych úhrnoch zrážok za leto - s vyšším nárastom v západných častiach skúmanej oblasti a postupne menej výrazným nárastom smerom na východ - zrejme poukazuje na slabnúcu úlohu stredomorských cyklón pri tvorbe zrážkových extrémov v strednej Európe v nastávajúcich klimatických podmienkach. Treba však podotknúť, že neurčitosť scenárov klimatickej zmeny je stále veľká, a to jednak v dôsledku nepresností v reprodukcii charakteristík úhrnov zrážok v klimatických modeloch, ďalej kvôli významným rozdielom medzi jednotlivými RCM, a nakoniec aj v dôsledku klimatických faktorov, ktoré sú slabo reprezentované, prípadne nie sú vôbec zahrnuté v analyzovanej množine výstupov klimatických modelov. Spomínané klimatické faktory takisto závisia od emisných scenárov skleníkových plynov, resp. od socio-ekonomického vývoja ľudstva vo všeobecnosti.